URBIS, shrnutí výstupů témat udržitelné dopravy ve městech

10. 06. 2024

Tři dny nabitého programu byly připraveny na veletrhu URBIS The Smart Cities MeetUp v Brně pro města, politiky a zástupce samospráv. Setkání o nových inovativních řešeních a vzájemné inspiraci neslo své ovoce, přinášíme shrnutí jednoho ze tří pilířů, na kterém celá akce stála: Městská mobilita.

Téma se prolínalo skrze všechny tři dny a mnoho vystavovatelů nabízelo spolupráci s městy při řešení problémů obcí, nejzajímavějščí myšlenky pak shrnoval dvouhodinový program poslední dne v hlavním přednáškovém sále Rotunda s názvem: PROMĚNY CENTER MĚST A ZPŮSOBU DOPRAVY V NICH. Ten byl moderován národním cyklokoordinátorem Ing. Jaroslavem Martinkem a dělil se na tři panelová vystoupení: Města pro auta a města pro lidi, Když se potřeba mobility řeší jinak než dopravou a Nové modely městské logistiky.

Cílem je změnit městská centra za účelem zlepšení mobility a vytvoření příjemnějších a zdravějších měst. Zde jsou klíčové body z diskusí:

Obecné úvahy o výzvách a řešení v oblasti mobility

Městská centra čelí významným výzvám () spojeným s převahou automobilové dopravy, což je patrné i na pokrokové Vídni. Tyto problémy se časem navíc zesilují, poptávka po dojíždění autem do města je i vzhledem k velkému nárustu satelitních sídel vysoká.
Transformace, jako například změny na Argentinské ulici, vyvolávají emočně silné otázky ohledně parkování a správy městských prostor, k čemuž je potřeba silný politický leadership.
V Česku máme minimálně 4 ministerstva, která do této problematiky promlouvají a zaujímají k ní nějaká stanoviska, v Rakousku mají pouze jedno: Ministerstvo ochrany klimatu, životního prostředí, energetiky, mobility, inovací a technologií

Města pro auta a města pro lidi
(Vojtěch Novotný, Iva Rorečková)

Dopravní strategie a koncepty: Zaměření na udržitelnou a lidsky orientovanou dopravu, zejména v oblastech s vysokou koncentrací lidí (náměstí, přestupní body, nádraží, školní prostory). Tyto oblasti by měly podporovat aktivní mobilitu, snižovat rychlost a zvyšovat bezpečnost.
Sdílené zóny: Úspěšně ověřené v EU, nyní i v ČR (příklad: Divadelní korzo KV, Příbram, Hradec Králové).
Vize měst: Města mají být pro lidi, ne pro auta. Řidiči musí převzít zodpovědnost za svá vozidla, místo aby město řešilo jejich parkování.
Kooperace a integrace: Všechny druhy dopravy mají svůj účel a místo. Je třeba zajistit efektivní využití aut tam, kde je to vhodné, a nabízet alternativy jinde.
Veřejná doprava: Je klíčová a měla by být propojená s aktivní mobilitou a sdílenými auty (mobility as a service).
Příklady dobré praxe: I v ČR máme úspěšné příklady (např. Brno). Měli bychom lépe komunikovat pozitivní změny a koordinovat procesy tak, aby nebyly proti strategickým dokumentům města.
Společenský status a očekávání: Auto je stále symbolem statusu, zejména u starší generace. Mladší generace však mají vyšší nároky na veřejnou správu a chtějí rychlé výsledky. Je nutné zefektivnit procesy a povolování.
Symbolika: Písmeno A symbolizuje kooperaci a vyvážené využití všech druhů dopravy.
Optimismus a dobrá cesta: Jsme na správné cestě s mnoha pozitivními příklady a máme potenciál pro další úspěšné změny.

Když se potřeba mobility řeší jinak než dopravou
(Peter Jesenský, Zuzana Vandeme, Jan Vitula)

Peter Jesenský (Bratislava):

Města jako Bratislava, která křižují tři tranzitní koridory, čelí obrovskému tlaku na dopravu. Rapidní nárůst obyvatel v okolí metropole (za deset let o 130 000 lidí) znamená ekvivalent každoročního přibývání města o velikosti Hodonína. Mnoho nových lokalit (tzn. satelitní městečka) postrádá veřejnou vybavenost, práci a vzdělání a je silně napojeno na hlavní město, což je dlouhodobě neudržitelné. Proto je klíčové zaměřit se na nový plán dopravy s důrazem na kolejovou dopravu a nové přestupní terminály v obcích, čímž se podpoří lokální ekonomika a sníží potřeba dojíždění. Pro to je nezbytné silné propojení veřejného, soukromého a NGO sektoru (zdárným příkladem může být Vinohradnický kampus).

Zuzana Vandame (Uherské Hradiště):

Naopak v menších městech, jako je Uherské Hradiště, je situace opačná. Malé město znamená klid a konzervativní mentalitu, což však může chybět komunitě podobně nastavených lidí. Zároveň velká část obyvatelstva dojíždí za prací, vzděláním a kulturou do spádových sídel. Iniciativa HUB123 vznikla jako přístav pro digitální nomády, s pilíři zaměřenými na rozvoj podnikání, komunity a kreativity. Hybatelé změn jsou drobní a střední podnikatelé, kteří se setkávají, radí si, budují vztahy a kulturu. Tento příklad řešení eliminuje potřebu mobility (dojíždění) a tím také řeší problémy velkých měst s dopravou.

Jan Vitula (Židlochovice):

Zavedení vlaku a nové nádraží po padesáti letech v některých městech změnilo vnímání přepravy. Chytré čtvrti by měly být uživatelsky snadné a příjemné, s minimální viditelností technologií. Nové čtvrti mohou být car-free, se zavedením carsharingu i v menších městech. Posilování cyklodopravy, jako jsou nové cyklostezky a cyklomosty, je klíčové pro bezpečnost a pohodlí cyklistů. Cílem je, aby rodina měla jedno auto a zbytek potřeb vykryla carsharingem.

Je nutné překonat konzervativní obavy národa ze změn a efektivně komunikovat výhody nových systémů. Ekonomika vlastnictví auta, které stojí na dvoře, může stát až 15 000 Kč měsíčně (pouhá amortizace, je třeba přičíst náklady za provoz, údržbu, pohonné hmoty, pojištění...). Silná autolobby představuje výzvu, ale je nutné osvětu a práci s další generací. Celospolečenský konsenzus je klíčový a automobilky musí být součástí řešení. Zapojujme aktéry, inspirujme příběhy a budujme společnou vizi pro udržitelnou dopravu a živá města. Efektivním způsobem zapojení občanů a zejména prolomení počáteční nedůvěry a strachu jsou pravidelná setkání, např. tzn. čaj/víno o páté se starostou. Tam se to probere a lidi si to mezi sebou řeknou...

Nové modely městské logistiky
(Ondřej Mirovský, Zuzana Malinová, Michal Král)

V městech je kritizováno parkování dodávek před chodníky/v křižovatkách a dlouhé vykládání zásilek. To vytváří nebezpečné a nepřehledné situace pro lidi, zejména děti. Města se musejí více zaměřit na bezpečnost přechodů a podporovat udržitelnější způsoby doručování, jako jsou menší elektroauta nebo skútry. V západních metropolí je toto již standardem u stejných doručovacích společností, které operují u nás. Obecně je nevyřešení parkování, kdy parkování soukromého majetku (aut) je městy velmi podporováno (zdarma nebo za symbolický poplatek), na druhou stranu bezpečné parkování udržitelnějších a méně prostorově nárpočných prostředku (kol) je až na výjimky zcela opomíjeno. To jde přesně proti evropským trendům.

Předpokládá se, že 50 % doručování ve městech bude nahrazeno právě (cargo)koly. Velmi dobrý ohlas má i využití cargokol jako mobilního turistického infostánku, v pilotním projektu s městem JIhlavou sew takto rozdalo 4x více propagačních materiálů než v kamenné pobočce na náměstí. V Česku má kolo jinou funkci, než v jiných státech a nemělo být jen fitness nástrojem, ale i dopravním prostředkem. Naopak v Nizozemí dokonce edukují o tom, že na kole lze jet i do přírody, a to díky novým cyklostezkám v lese a okolo jezer (kolo se tam majoritně používá v městském prostředí pro každodenní dojíždění).