19. 11. 2015
Čím je město větší, tím ho zpravidla doprava víc trápí a tím je také těžší ji dobře vyřešit. Netýká se to jen té motorové, ale i cyklistické. Jiné problémy mají v Uherském Hradišti nebo Uničově, rozdílné pak třeba v Praze či Ostravě. Jak tedy funguje podpora cyklistiky ve velkém městě jako je Ostrava, které má 23 městských obvodů?
Ostrava patří mezi města, která podepsala již Uherskohradišťskou chartu, a deklarovala tím podporu cyklistické dopravě již před dvěma lety. Nyní patří k největším městům sdruženým v Asociaci měst pro cyklisty.
Ostravský generel cyklistické dopravy byl schválen v r. 2010 a na jeho základě jsou rozdělené i kompetence města a obvodů při budování cyklistické infrastruktury. O síť páteřních cyklotras se stará město, o nepáteřní trasy se starají městské obvody. Město tedy připravuje projekty stavebně dopravních opatření a financuje opatření na páteřních cyklotrasách, a to v součinnosti pracovníků odboru dopravy, odboru investic a městského cyklokoordinátora, kteří tak tvoří neformální pracovní cykloskupinu. Městský cyklokoordinátor se vyjadřuje také ke značení tras a projektům na nepáteřních trasách financovaných z rozpočtu městských obvodů. „Každý rok něco děláme, jeden rok jsme třeba dělali na světelně řízených křižovatkách prostor pro cyklisty, jiný rok pruhy v hlavním dopravním prostoru,“ říká ostravský městský cyklokoordinátor Martin Krejčí. „Nové prvky cyklistické infrastruktury, jako například cyklopiktokoridory, při jejich dokončení jejich funkci a způsob užívání vysvětlujeme v radničních zpravodajích,“ vysvětluje Martin Krejčí. Inspiraci pro nová řešení sbírá Ostrava i v zahraničí. „V jednom místě máme pruhy časově omezené – v noci se tam parkuje. Inspiraci pro tohle řešení jsem si přivezl z Paříže – tam jsou BUS pruhy, které fungují jen v pracovní dny, aby tam autobusy měly přednost, přes sobotu a neděli na nich mohou parkovat auta. Autobus tam o víkendu problém nemá, protože tam dopravní zácpa není,“ říká Martin Krejčí. „V Ostravě byl ten problém s parkováním podobný - lidé tam v noci odstavovali auta. Nemělo smysl, abychom tam vyznačili cyklopruhy a volali tam v noci odtahovou službu, když tam cyklisté nejezdí,“ vysvětluje Martin Krejčí. „Nová opatření jsou vnímána vesměs pozitivně. Vyloženě negativní reakce na cyklistické novinky nemáme. Diskuse se ale vedou kolem průjezdnosti pěší zóny pro cyklisty. Vyřešit tuto situaci nás ale teprve čeká,“ popisuje situaci Martin Krejčí.
Navrhnout změny k lepšímu přitom může každý. „Řada lidí, co o to mají zájem, se mnou komunikuje přímo. Aktivní jsou hlavně lidé ze sdružení Ostravou na kole – přinášejí hodně podnětů k vylepšení infrastruktury pro cyklisty,“ popisuje komunikaci s cyklistickou veřejností Martin Krejčí.
V letošním roce bylo v Ostravě dokončeno několik úseků s novou bezpečnější cyklistickou infrastrukturou. V rámci rekonstrukce ulice Prodloužené byly provedeny úpravy formou cyklopruhů nejen v trase plánované cyklotrasy. V místě průchodu městské trasy A přes frekventované přemostění bylo navrženo vyznačit cyklopiktokoridor. Na sídlišti Fifejdy se připravuje dokončení úprav s materiálově zcela novým vyznačením cyklotrasy F. Dokončeny byly též krátké spojovací úseky mezi cyklistickou trasou L v Proskovicích a ulicí Staroveskou a v Mariánských Horách u ul. Výstavní. V rámci souvislé údržby v návaznosti na předsazený prostor pro cyklisty u světelně řízené křižovatky s ul. Rudnou byl na ulici Závodní zřízen cyklistický pruh. Pokračují práce na zbývajícím úseku cyklotrasy podél Ostravice mezi koblovským mostem a Hrabovou, jehož dokončení se plánuje v příštím roce. Na příští rok se chystá také vyznačení dalších cyklistických pruhů na silnicích Těšínská, Michálkovická, Hlučínská, které jsou ve správě kraje. Dalších 30 projektů se staveb pro cyklisty se připravuje pro realizaci v následujících letech.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.