Workshop pracovní skupiny MOBILITA

11. 06. 2020

Dne 11. 6. 2020 se uskutečnil  workshop pracovní skupiny MOBILITA v rámci projektu Technologické trendy v silniční dopravě. Organizátorem workshopu byla Technologická platforma silniční doprava a spolek Partnerství pro městskou mobilitu. Workshop proběhl rovnněž ve spolupráci se společností HBH Projekt spol. s r.o.,

Hlavní výstupy workshopu - https://us4.campaign-archive.com/?u=b23d9609e22b61ca52be3f6f4&id=583b05a327

Zahájení

Ing. Heinrich přivítal všechny přítomné a uvedl účastníky setkání. Následně představil hlavní body programu a připravenou prezentaci, týkající se činností činnosti TPSD, její historii a aktuálně běžící projekt Technologické trendy v silniční dopravě. Ing. Heinrich v průběhu svého vystoupení prezentoval informace týkající se části MOBILITA, Technologický foresight. Navazující projekt, který bude realizován od 1.7.2020 do 30.6.2022, bude zahájen po ukončení toho současného.

Cíle workshopu

Ing. Heinrich a ing. Martinek představili hlavní cíle workshopu. Seznámení se s:

• činnosti TPSD, a zvláště pak aktuální etapou technologického foresightu, navázání užší vazby mezi teoretickými výstupy TPSD a praktickými potřebami měst a obcí;
• Přípravou nové vládní koncepce městské a aktivní mobility;
• principy nové metodiky SUMP 2.0., včetně příkladů z Třebíče, Hodonína, Třince, Krnova, Litomyšle, Svitav, Tišnova a dalších;
• výzvou CityChangers,  s apelem na připojení se podpisem;
• putovní výstavou CityChangers;
• přípravou na Evropský týden mobility.

Mobilita ve studiích TPSD

V další fázi workshopu Ing. Heinrich prezentoval činnost pracovní skupiny Mobilita v rámci TPSD, především pak aktuální etapu technologického foresightu. Zvláště se věnoval problematice MaaS (mobilita jako služba), problematice dostupnosti dat na základě mezinárodního srovnání Evropských států a návrhů na další směry technologického vývoje v oblasti mobility. (Prezentace Ing. Heinricha je doložena jako Příloha 2)

Aktuální stav projednávání metodiky SUMP 2.0

Dále se slova ujal Ing. Martinek a zdůraznil potřebu vytváření vazeb mezi účastníky, tzv. vytvořit vazby jeden na druhého pro lepší pochopení. Požádal také jednotlivé účastníky o jejich krátké představení a profesní zaměření. (Prezenční listina je doložena jako Příloha 1)

 Ing. Martinek ve svém příspěvku informoval o tvorbě metodiky SUMP 2.0 jejím dosavadním projednávání a specifikům přístupu k této metodice, které spočívají především ve významném rozvolnění dříve striktně daných postupů a návrhu několika možných postupů, které ve výsledku vedou k podobnému cíli. Prezentace Ing. Martinka je doložena jako Příloha 3. Zároveň v příloze 4 jsou uvedeny základní charakteristiky nové metodiky SUMP 2.0.

Ing. Vrtalová informovala o Evropském týdnu mobility a o kampani Citychangers.

Diskuse

Následovala široká diskuse mezi jednotlivými účastníky, kdy každý měl možnost se vyjádřit k obsahu prezentovaného a zároveň prezentovat své pohledy, ať už z pozice starosty, či jiného odborníka řešícího mobilitu v dopravě ve své působnosti. V rámci této části se rozvinula mezi diskutujícími debata, která nakonec prodloužila setkání v sále až do 14. hodiny.

 Diskutovalo se také o principech komunikace. Mimo jiné do diskuse také přispěl Ing. Bakoš z firmy mmcite, který představil myšlenku komunikační strategie a konkrétního opatření - výstavy pomocí „parkletů“ (viz. příloha 5.)

Shrnutí, závěry

Ing. Heinrich a Ing. Martinek zhodnotili závěry workshopu jako podařené a výměnu zkušeností mezi účastníky za velice povedenou.

Závěry:

• Navázání užší vazby mezi teoretickými výstupy TPSD a praktickými potřebami měst a obcí.
• Spolupráce na přípravě nové vládní koncepce městské a aktivní mobility.
• Spolupráce na přípravě nové metodiky SUMP 2.0.
• Nabídka podepsání výzvy CityChangers (https://www.dobramesta.cz/vyzva).
• Spolupráce na přípravě na putovní výstavy CityChangers.
• Příprava na Evropský týden mobility. Každé město nominuje jeden projekt, který se mu povedl a který připravuje. V tomto kontextu bude městům zaslán ukázkový plán aktivit.

Příloha - Základní charakteristiky nové metodiky SUMP 2.0.

 V čem je možno vidět rozdíl mezi SUMP 1.0. a SUMP 2.0.?

• Město chce být ambiciózní. Stačí si jen přečíst zprávu Evropského účetního dvora o stavu městské mobility, která ukazuje, že opatření se dělají spíše povrchně. Třebíč také vnímá přístup ostatních evropských měst v souvislosti s epidemii  COVID-19 a chce reagovat na nastupující trendy a využít k tomu finanční prostředky z EU. Město prostě vidí v SUMP příležitost.
• Město chce být jedinečné. SUMP 2.0. se šije na míru městu, nikoliv naopak. Dokument SUMP je úzce spojen se stávající vizí města, kterou definoval celkový strategický plán. Otázka „V jakém městě chceme žít?“ tak dostane přesnější podobu z pohledu mobility a dopravy.
• Město přistupuje k občanům jako ke klientům. SUMP nebude řešit prioritně z pohledu technických oborů (od toho má město perfektně zpracovánu Koncepci mobility a dopravní obslužnosti), ale z pohledu společenských a humanitních věd. Na prvním místě tak budou příběhy jednotlivých lidí, člověk a jeho potřeby a nikoli naopak - potřeby dopravy a jak jim přizpůsobit člověka.
• Město moc dobře ví, že doprava nevzniká a nekončí ve městě. Příprava SUMP automaticky zahrnuje také spolupráci s krajem a okolními obcemi.
• Bez silné vize na začátku nemá cenu plánovat. Vize se ale musí prožít, nikoliv napsat na kus papíru. Většinou se jedná o vizi, kterou už město má definovanou v předchozích strategických materiálech. V další části se upřesňuje, na základě jednání s ostatními stakeholdery.
• Role indikátor. Města počítají ve svém SUMP s indikátory. Město by si mělo samo pečlivě zvážit, které chce měřit, a které nikoliv. Dále je potřeba rozlišovat mezi indikátory tzv. obecnými (snížím nehodovost o 35%) a tzv. konkrétními (postavím 15 km nových cyklostezek). Za normálních okolností by se to takto nemuselo rozlišovat, ale vtip je v tom, že zatímco u prvního se město vždy mohlo vymluvit na „někoho“, nebo na „něco“, tak u druhého to nejde. Buď to prostě udělá, nebo ne. Z této filosofie pak je odvozen návrh globálních, strategických a specifických cílů. Každý chce přeci zvýšit bezpečnost, která se dá také spočítat, ale mnohem čitelnější pro kontrolu naplňování opatření je zeptat se, zda se podařilo vybudovat 5 nových přechodů pro chodce. Každopádně oba druhy indikátorů mají své místo v metodice i v konkrétních plánech mobility.
1. Poznámka – Není to nic nového, stačí si jen dobře číst evropskou metodiku a vidět tam odstavce, či věty, kteří mnozí nechtějí vidět. V evropské metodice SUMP 2.0. je uvedena kouzelná věta: "Nová metodika SUMP 2.0. ale doporučuje pro města „nováčky“, jejichž zdroje, data nebo zkušenosti v oblasti přípravy SUMP jsou omezené, aby se nebála použít jen několika málo indikátorů na strategické úrovni, neboť pro celý proces SUMP se může jednat o efektivnější cestu."
• Město nemá problém s tím, aby si některá města zaplatila drahé scénáře. Pokud jim to k něčemu bude, tak proč ne. Město si ale ušetří peníze a bude pracovat s vizí dokumentu Smart Česko – Město krátkých vzdáleností, neboli vybere si jeden hned na začátku: https://www.akademiemobility.cz/smart-cesko. Vize je úzce spojena s konkrétními východisky, které se promítnout do realizace navazujících opatření (např. podpora zdravého životního stylu, ochrana životního prostředí, či jiný pohled na bezpečnost, aneb chceme vytvořit takové město, ve kterém se nebude bát pustit svoje děti na kole, atd.…)
• Město si přeci nebude platit dvakrát za stejnou práci. Když už město ví, že nějaký materiál má, tak zpracovateli ho přeci nenechá udělat. Každé město by si mělo nejprve udělat malý audit a říci si, jaké údaje má k:
1. Veřejné dopravě
2. Aktivní mobilitě
3. Parkování
4. Základní komunikační síti
5. Čisté mobilitě
6. Novým službám mobility

Nicméně mnozí ve výše uvedeném popisu mohou vidět shodu s původním SUMP 1.0. a tak je možné popsat rozdíl ještě jinak. Přirovnat rozdíl k výzvě. Jako by horolezec chtěl zdolat „osmitisícovku“. Umí lézt po horách, je odborník, je zkušený politik, ale stejně cítí respekt před tou horou. Ano, to je SUMP 2.0. Zdolat velkou výzvu. Nic takového SUMP 1.0. nežádal.

V čem se projevuje výzva konktrétně.

• Dokument SUMP podporuje PRŮŘEZOVOST, aneb preferuje integrovaná opatření, balíčky opatření. V prezentaci se úmyslně několikrát opakovaly jednotlivé cíle a opatření, ale různě poskládané. PRŮŘEZOVOST se projeví například při řešení uličního, či veřejného prostoru. SUMP pracuje s větou: „město plánujeme pro lidi, ne auta“. Je dobré, že právě tuto větu neřekl přednášející, ale jeden z účastníků semináře. V tomto duchu se hovořilo o Janu Gehlovi - https://www.akademiemobility.cz/architekt-jan-gehl-186. Proto se doporučuje spolupracovat i s městským architektem (viz. opatření 3.1.6. strategie města).
• SUMP musí být od začátku do konce provázaný s intenzivní komunikací. Je třeba hledat odpovědi na otázky: Jakým způsobem otevřít komunikaci s občany? Jak oslovit veřejnost? Jaká řešení může město realizovat a jak pro to získat občany města? Městu bylo nabídnuto, aby se přihlásilo ke kampani CityChangers. Nominujte jeden projekt, který se vám povedl a jeden, který připravujete a podepište výzvu CityChangers – více: http://citychangers.eu/
• SUMP je strategický dokument. Opět v evropské metodice SUMP 2.0. je uvedena věta: "Neříkejte mi, jaké jsou vaše priority. Ukažte mi, kde utrácíte vaše  finance, a já vám hned řeknu, jaké jsou." (James W. Frick) Neboli je třeba mít akční plán, ze kterého musí jasně plynout, kolik financí půjde na jednotlivá opatření. Jak ale ukázaly některé SUMPy, nejde až tolik o akční plán. Daleko důležitější je, když se dostanou opatření do rozpočtu města. Praxe žel ukazuje, že tato samozřejmost nefunguje.

Všechny další odborné informace jsou k dispozici na webové stránce Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/