10. 04. 2018
O cyklopruzích se napsalo už mnohé. Jejich vyznačení na konkrétních místech vždy podléhá důkladnému posouzení, které určuje mimo jiné jejich podobu. Velkou pomůckou jsou nedávno schválené Technické podmínky 179, k nimž už proběhla celá řada seminářů a pracovních setkání. Ukazuje se však, že ani normy nepostihnou všechny situace a základní otázka tak zůstává "Jakou roli má cyklistická doprava pro naše města?"
Nepřímou odpovědí bylo vyjádření ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici na páteční tiskové konferenci (tisková zpráva je k dispozici zde). Jeho vyjádření lze ve stručnosti shrnout následovně: "Krajům dáváme ročně miliardy na silnice II. a III. třídy a jednoznačně podporujeme, aby kraje ve svých projektech rovnou zohlednily i pohyb cyklistů a braly cyklopruhy ve městech jako standardní součást silnice." SFDI chce tímto krokem podpořit návrhy komplexních řešení, které by se dívaly na ulici a veřejný prostor jako celek, kde by se současně řešila automobilová doprava, bezpečnost, průjezd nákladní dopravy, zeleň, parkování, veřejná, pěší a cyklistická doprava. Zelená pro zavádění cyklistických pruhů na průtahy městy je tak jedním z hlavních výstupů nedávného setkání.
Doporučení SFDI podporuje i průzkum bezpečnosti, který nedávno provedl německý Spolkový ústav pro silniční hospodářství a dopravu (BASt) prokázal, že nehodovost na úsecích s ochrannými pruhy je nižší než bez nich. Zároveň se ukázalo, že motivace cyklistů k ježdění v hlavním dopravním prostoru se zvyšuje a lidé na kolech nemají tendenci přesouvat se na chodníky, případně jezdit v jiném přidruženém prostoru. Více o jízdních pruzích pro cyklisty najdete v článku "Jsou cyklopruhy bezpečné?"
Diskuse mezi kraji, městy a DI PČR o umístění ochranných prvků pro cyklodopravu na silnice, které mají vysokou intenzitu motorové dopravy, probíhá na řadě míst. Příkladem z nedávné doby může být pražská Plzeňská ulice.
Ulice Plzeňská je nejen jednou z pražských radiál, která míří ze Smíchova směrem na západ. Pro cyklisty je důležitou spojkou mezi pražským centrem a oblastí Košíř, Motola, Řep a prakticky i Zličína. Pro jízdu na kole nabízí pozvolné stoupání v jinak celkem členitém terénu.
Také proto tudy podle pražského generelu vede páteřní trasa A14. Na úřední desce magistrátu hl. m. Prahy se objevil návrh na zřízení ochranného pruhu pro cyklisty. Pouze připomínáme, že jde o lidově nazývaný "víceúčelový pruh". Jedná se o jednoduché opatření, které přerozdělením prostoru nejen vytváří ochranu cyklistům, ale zejména umožňuje jejich plynulé a bezpečné míjení řidiči motorových vozidel bez nutnosti brzdit nebo přejíždět do druhé pruhu, čímž zefektivňuje cestování všem účastníkům provozu.
Všechny ostatní trasy v tomto směru jsou pro cyklisty prakticky nepoužitelné - mají buď značné ztracené spády, tedy střídání prudkého stoupání a klesání (Stromovka, Na Václavce), stejně jako Plzeňská jsou v současnosti zatížené dopravou a zároveň tu chybí ochranné prvky pro cyklisty (na Václavce, Peroutkova, Radlická, Patočkova) a nebo jsou značnou zajížďkou (Radlická, Hlubočepy, Patočkova).
Bude zajímavé sledovat další vývoj, zda a v jaké podobě se na páteřní cyklotrasu v Plzeňské ulici v Praze 5 dostanou ochranné prvky.
Znovu se tak vracíme k úvodní otázce. Odpověď na ní nenajdeme ale v žádných normách, musíme si ji zodpovědět sami. A někdy může odpověď překvapivě mířit jinam než k cyklistické dopravě. Inspirací nám tak může být třeba Lipsko, které nabídlo tak trochu jiný pohled na cyklodopravu.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.