11. 02. 2018
Zprávy z některých našich měst naznačují, že s integrací cyklistů to příliš růžové není. Cyklopruhy jsou prý nebezpečné a neposkytují dostatečnou ochranu, cyklisté by tak měli používat hlavně síť cyklostezek. Jak to vidí v zahraničí a co ukázaly studie zaměřené na bezpečnost?
Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) ve své studii doporučuje, aby se v místech s velkým objemem motorizované dopravy a současně s povolenou rychlostí jízdy vyšší než 30 km/h důsledně oddělovali cyklisté od motorové dopravy. Dokument odkazuje na německé technické podmínky pro cyklisty „The German Guidelines for Cycling Facilities (ERA 2010)“. Tento dokument blíže upřesňuje podmínky separace, kterou se myslí např. oddělení formou ochranných pruhů pro cyklisty.
Rozhodně tím není myšleno, že na komunikacích s návrhovou rychlostí od 30 km/h je třeba budovat cyklostezky a důsledně oddělovat cyklisty od jejich motorizovaných kolegů. Český překlad ERA 2010 byl již v roce 2014 uveden na odkaze: https://www.cyklodoprava.cz/file/infrastruktura-technicka-literatura-nove-tp-179-era2010/. Právě na základě německé normy ERA 2010 byly vytvořené české Technické podmínky (TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty), které vstoupily v platnost 1. 6. 2017.
Zvýraznit průjezd cyklistů v hlavním dopravním prostoru lze několika způsoby, které se liší mírou ochrany:
piktogramový koridor pro cyklisty
V zásadě jde o vyznačený koridor doporučující stopu průjezdu jízdních kol, který pouze navádí cyklisty a upozorňuje ostatní účastníky provozu. Jeho vyznačením pro účastníky provozu neplynou žádná další práva ani povinnosti jako v případě vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty.
vyhrazený jízdní pruh pro jízdní kola
Jde o obdobu jízdních pruhů pro motorová vozidla. Jiná vozidla smějí cyklopruh křížit pouze příčně nebo při odbočování, parkování, apod. Je zakázáno v cyklopruhu stát a zastavit. Užití cyklopruhu dává výhodu rychlého pohybu hlavně dopravním cyklistům, bez zbytečného křížení odbočujících komunikací.
Ochranný jízdní pruh
Lidově "víceúčelový pruh" je mezistupněm, který vytváří na jednu stranu ochranu cyklistům, na stranu druhou může použitý i v případech nedostatečných šířkových poměrů.
Vliv na bezpečnost a plynulost provozu zkoumal rovněž německý Spolkový ústav pro silniční hospodářství a dopravu (BASt). Zajímavé je mj. provedené videopozorování na čtyřiceti vybraných úsecích (s víceúčelovým pruhem i bez něj, dvoupruhy i čtyřpruhy). Výsledky jsou povzbudivé, zejména, že nehodovost na úsecích s ochrannými pruhy je nižší než bez nich. Toto opatření tedy zvyšuje bezpečnost. Zároveň se ukázalo, že motivace cyklistů k ježdění v hlavním dopravním prostoru se zvyšuje a lidé na kolech nemají tendenci přesouvat se na chodníky, případně jezdit v jiném přidruženém prostoru. Ochranné pruhy pro cyklisty jsou tedy praktickou formou nabídky dalšího opatření, které může pomoci zařadit jízdní kola do běžného provozu. Pro úplnost připomínáme, že víceúčelové pruhy jsou v Německu předefinovány jako „Schutzstreifen“, tj. jako obdoba „ochranných pruhů“, které jsou nově definovány v české legislativě od 20.2.2016.
Pro piktokoridory však podle studie kolegů z University of Colorado Denver tyto závěry neplatí. Piktogramový koridor pro cyklisty podle uvedené studie nepřitahují cyklistickou dopravu, stejně jako nepřináší více bezpečí. Jak uvádí Veronika Valentová v článku Mají cyklopiktokoridory nějaký přínos?, můžeme piktokoridory považovat za jakési upozrnění na existenci cyklistů, které je lepší než žádné opatření. Na druhou stranu, ochranné (víceúčelové) pruhy pro cyklisty jsou opatřením, které při určité návrhové rychlosti a intenzitě dopravy může být právě tím správným druhemm oddělení, po kterém volá i Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC).
Cyklostezky sice poskytují absolutní bezpečí, bohužel se nedají stavět vždy a všude. Hlavně ve městech, kde je základní síť pevně daná, jsou integrační opatření nevyhnutelná, pokud chceme vybudovat smysluplnou síť pro cyklistickou dopravu.
"Názory na použití cyklopiktokoridorů se shodují v jednom. Jedná o opatření, které je vhodné tam, kde je nedostatek místa pro jiná opatření. A i v takových případech bychom v dlouhodobějším horizontu měli hledat jiné řešení, např. po nizozemském vzoru snížení dovolené rychlosti a vytvoření sdílených prostor," uzavírá svoji úvahu Veronika Valentová.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.