Cyklista na silnici: k lepšímu soužití pomohou maličkosti

10. 06. 2017

Téměř polovina pražských řidičů se domnívá, že cyklisté patří výhradně na cyklostezky. Nedávný průzkum potvdil, že velká část lidí považuje cyklisty na silnici za "potížisty" a podle toho se k nim také chová. Přitom zdaleka neplatí, že za vážné nehody může vždy osoba na kole. Statistiky nehod vyšetřovaných Policií ČR v roce 2016 uvádějí, že došlo celkově k 3 982 nehodám s účastí cyklistů, z toho 1 506 (tedy 38 %) zavinil někdo jiný. 

Kromě projíždění křižovatek je hlavním rizikovým bodem předjíždění cyklistů. Těm vadí hlavně malý odstup, který si řidiči často nechávají. Například ve Francii tak zákon přímo nařizuje jako minimální bezpečnou vzdálenost jeden metr. U nás bezpečnou vzdálenost určuje pouze cit řidiců, jako minimum se přitom doporučuje "magická" hranice 1,5 metru. Například v Německu je stanoven minimální odstup mezi autem a cyklistou na 1,5 až 2 metry. Obdobně je tomu v Rakousku, Francii či Portugalsku. V některých zemí se odstup liší i podle toho, koho auto předjíždí, například zda jde o dítě či seniora.

 

Soužití je lepší, pokud má člověk sedící za volantem zkušenosti také s jízdou na kole v provozu a naopak. To potvrzují zkušenosti z vyspělých cyklistických zemí, kde má většina lidí možnost vyzkoušet si obě role. Počet úrazů vztažený k ujetému počtu kilometrů tu je podstatně nižší. První vlaštovky se ale objevují i u nás, a to v podobě osvětových materiálů a kampaní (více o nich najdete na webu Cyklistické akademie).

Zdroj: Čistou stopou Prahou

 

Zajímavým příkladem ze zahraničí je belgická kampaň s názvem „Dokáže bageta změnit svět?“. Je založená na zkušenosti, že když si na kolo přiděláme napříč bagetu získáme tak alespoň drobný prostor navíc, který řidiči respektují. Více informací je na profilu kampaně na https://www.facebook.com/fietsersbondregioturnhout/.

 

Jak to vidí řidiči a jak cyklisté?

Co cítí cyklisté jako problematické:

„Na silnici se dost bojím, takže se snažím to většinou obkličkovat vedlejšími ulicemi. Bojím se aut, že pojede nějakej blbec." (Kvalitativní průzkum IPSOS)

Malý odstup aut při předjíždění

- Předjetí osobním autem vnímá jako velice nebezpečnou situaci 40% dotázaných jezdících na kole (35% cyklistů, 51 % potenciálních cyklistů) u nákladního auta je to 61% (58% cyklistů 68% potenciálních cyklistů)

Předjíždění v nepřehledných místech

• Řidič auta je netrpělivý a nechce se mu zpomalit a jet v nepřehledném místě chvíli za cyklistou, proto předjíždí i v místech, která jsou nepřehledná nebo úzká bez ohledu na protijedoucí řidiče.

Troubení (někdy i nadávání) řidičů aut na cyklisty

• Řidič si myslí, že tam cyklista nemá co dělat a že má být na „cyklostezce", což není pravda neboť cyklista má právo jet po cestě jako každý jiný účastník dopravního provozu, navíc často v okolí ani žádná infrastruktura pro cyklisty není, nebo je nevhodná.

• V případě, že je komunikace příliš úzká (cyklista tak nemůže být bezpečně objetý), je cyklistovi doporučováno, že se má držet ve středu což motoristé nevědí a považují to za provokaci a schválné zdržování.

Motoristé nenechávají při čekání na světelné křižovatce prostor po své pravé straně k tomu, aby je mohl cyklista předjet a zařadit se před ně.

• V západních zemích jsou na to motoristé již zvyklí a prostor tam nechávají. Cyklista se zařadí dopředu a vjíždí do křižovatky jako první z důvodu bezpečnosti (NE aby soutěžil a byl první, jak si mnozí řidiči myslí)

Dooring

• otevíraní dveří automobilu do vozovky bez předchozí kontroly zda-li tam právě nejede třeba cyklista

Parkování v cyklopruhu nebo na cyklopiktokoridorech

• Řidiči aut často bezohledně parkují v jízdních pruzích pro cyklisty. Cyklista je tak musí objíždět a často to ani nejde bez nutnosti vjet do protisměru nebo vyjet na chodník.

Co považují motoristé jako problematické

Zdroj: Výzkum cyklistické dopravy v Praze, GfK, září 2015
„cyklisté jsou neukáznění"

Tvrzení často vyplývá z neznalosti, jak se cyklisté mohou v provozu dle zákona chovat, k čemu slouží jaké prvky cyklisté infrastruktury. Jejich neukázněnost často plyne z nekvalitnosti a nespojitosti infrastruktury.

Nejčastější prohřešky cyklistů, které motoristům vadí:

• Neukazují (jasně a zřetelně rukou), když odbočují
• Sjíždějí a seskakují do vozovky z chodníků a nečekaně vjíždějí z vedlejších komunikací
• Jezdí na červenou (často však bezkonfliktně tzn. např. při odbočování vpravo)
• Chvíli se chovají jako chodec a pak jako cyklista (vyjedou z chodníku na přechod a do vozovky ...) ALE toto je často vinou právě špatné infrastruktury

Více najdete v článcích

Blinkr od srdce (www.cistoustopou.cz, 8. 6. 2017)

na portálu Cyklistické akademie www.cyklokonference.cz.