17. 04. 2017
Často slyšíme, že Česko by se nemělo srovnávat s Německem, Nizozemskem, či Dánskem, že zde prý mají jinoou kulturu a lidé jsou k sobě ohleduplnější. Nicméně i přesto uvádíme příklady vedení cyklistické dopravy v zahraničí (zatím na příkladu Spolkové republiky Německo), ve snaze poskytnout diskusní podklady pro českou odbornou obec. Snad nebudou mnozí šokováni příliš odlišným postojem od České republiky - např. v SRN je financování stavby, provozu a údržby doprovodných stezek k silnicím I.třídy v režii státu (na základě pokynu ministerstva dopravy). Celkově je u těchto silnic k dispozici 19 000 kilometrů stezek pro cyklisty, což odpovídá 40 % délky (některé spolkové země, hlavně rovinatý sever) mají podíl i přes 80 %). Standardním a absolutně převažujícím řešením vedení cyklistů v extravilánu je přitom jednostranná doprovodná stezka s obousměrným provozem cyklistů, společně s chodci na jedné ploše.
V přiloženém souboru jsou zapracovány též informace o běžícím pilotním projektu, který ověřuje možnost užití ochranného pruhu v extravilánu (dosud to bylo běžné řešení jen v intravilánu). Inspiraci poskytlo Nizozemí, kde toto řešení běžně funguje. Zaujme zejména myšlenka, že část vozovky pro automobilovou dopravu (tzv. "jádrová vozovka") se redukuje na jediný pruh, i když jde o obousměrný provoz (auta při míjení využijí ochranného pruhu). Řešení na naše poměry až šokující, ale uvidíme, jaké budou výsledky. Využití se pochopitelně předpokládá na komunikacích s nízkými intenzitami provozu (max. 4000 vozidel za den) a při omezení rychlosti do 70 km/h. Pokud by se to podařilo, bylo by možné u vybraného segmentu pozemních komunikací podstatně urychlit a zlevnit vznik prvků pro cyklisty. Budiž to ovšem chápáno jako námět do budoucna.
Pro Asociaci měst pro cyklisty připravil Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu,v.v.i.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.