Přispějte svými příklady k výstavbě cyklistických komunikací podél řek

18. 01. 2017

Dne 11.1.2017 proběhlo na Ministerstvu zemědělství velmi konstruktivní jednání ve věci možnosti realizace cyklistických komunikací podél vodních toků. Jednání bylo vyvoláno potřebou některých obcí, které stále mají problémy s výstavbou cyklistických stezek podél vodních toků. Dále bylo vyvoláno potřebou některých krajů, které mají nyní nově možnost žádat na SFDI o dotaci na výstavbu cyklostezek, ale pokud by jednotlivá Povodí stále přicházela s velkými požadavky na konstrukci cyklistických komunikací, pak by kraje do výstavby nešly.

Ministerstvu zemědělství přistoupilo k dané problematice velmi zodpovědně. Jednak chce řešit stávající problémy, ale samo vyzvalo přítomné, aby přišli s případnými novými návrhy, jak umožnit výstavbu cyklistických komunikací podél řek. Ministerstvu zemědělství ale potřebuje pokud možno co nejpodrobněji popsat stávající problémy, nové impulsy a případně je doplnit popisem současné situace ve věci výstavby cyklistických komunikací podél řek.

Své zkušenosti, návrhy a další impulsy prosím zasílejte do středy 18.1.2017. Pro inspiraci přikládáme

• Příloha 1: Aktuální situace okolo přípravy cyklostezky podél Baťova kanálu v Jihomoravském kraji
• Příloha 2: Aktuální situace ze Středočeského kraje

Následně dne 19.1.2017 proběhne v Brně na RegionTour další jednání s Ministerstvem zemědělství, na kterém bychom rádi dále diskutovali o následujících možnostech:

1. Dát pokyn jednotlivým Povodím, aby se při projektování protipovodňových hrází nebo jiných staveb podél řek v územním řízení nezapomenulo diskutovat možnost vybudování cyklistické komunikace, která má zajistit průjezdnost krajinou. Nemusí se jednat ani o cyklistickou stezku, ale třeba i účelovou komunikaci, nebo dokonce jen cestičku. O charakteru komunikace by se vždy rozhodlo na základě místních požadavků a specifik. Příkladem je obec Černotín u řeky Bečva, která má podobný požadavek.
2. Pokud se tedy do projektu Povodí dostane určitý typ komunikace, prověří se možnost, aby jednotlivá Povodí komunikaci vybudovalo takovým způsobem, aby byla dobře pojízdná i pro cyklisty. Nemusí se přitom jednat o asfaltovou komunikaci. Zkušenosti z praxe naznačují, že již dnes existují hráze, které byly vybudovány ze strany Povodí velmi kvalitně (např. hráz u Chomoutova na Olomoucku).
3. Nicméně existuje i velká síť protipovodňových hrází, nebo i cest podél řek, které jsou ve velmi špatném stavu a svou kvalitou nejsou přívětivé a atraktivní pro jízdu na kole. Příkladem jsou hráze na Zábřežsku v Olomouckém kraji, ale i řada úseků ve Středočeském kraji (viz příloha). Cílem je prověřit, za jakých podmínek by bylo možné dané hráze opravit (například z peněz krajů, či MZe, pokud by se jednalo o dálkové cyklotrasy).
4. Prověřit směrnice jednotlivých Povodí, které musí být splněny, pokud chtějí obce zrealizovat cyklistickou stezku. Tyto směrnice požadují například nájmy od Povodí obcím, nebo požadavek na pojezd těžké nákladní techniky, což stavbu cyklostezky prodražuje. Obce s malým příjmem pak často nejsou schopny podmínkám vyhovět.
5. O klasických asfaltových cyklistických stezkách, které vedou podél řek a často také u velkých měst, se diskuse nevedla, neboť stávající praxe nemá problém s výstavbou takových komunikací.

Až po jednání dne 19.1.2017 bude vytvořen definitivní zápis, který by byl předán panu ministrovi zemědělství. Pro inspiraci v příloze jsou připojeny dvě výzkumné zprávy z let 2008 a 2009, Další informace jsou dostupné na tomto odkaze: http://www.cyklodoprava.cz/finance/vyuziti-stavajicich-cest-ve-volne-krajine/vodni-toky-ricni-stezky/.

Vodní toky představují často jediný reálný koridor, jakým lze dosáhnout relativně přímého průběhu cyklistické trasy urbanizovaným či venkovským územím bez zbytečného převýšení. Výhodou vodních toků je jejich (více či méně) přírodní charakter, který většina lidí při pohybu nebo pobytu vnímá pozitivně. Také sídelní struktura se v minulosti vytvářela do značné míry podél vodních toků, protože pro rozvoj sídel byla blízkost vody nutností.

Cyklisté potřebují vytvořit komplexní síť bezpečných cyklotras, složenou nejen z úseků cyklostezek, ale i dalších komunikací vhodných pro cyklisty (lesní, polní cesty, atd.), které propojují obce regionu. Na každou cestu (koridor, či trasu) je tak možné se dívat i z pohledu zajištění podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky.

 

Příloha 1: Aktuální situace okolo přípravy cyklostezky podél Baťova kanálu v Jihomoravském kraji

Aktuální situace okolo přípravy cyklostezky podél Baťova kanálu – první aktivity jsou od roku 2004 a stále bez konkrétního výsledku, tj. bez jediného metru realizovaného povrchu.

Stav dle jednotlivých katastrů:

Veselí nad Moravou – připravena dokumentace pro územní řízení na celé délce katastru. Podmínky Povodí Moravy (PM) jsou stejné jako pro ostatní části (katastry), tj. 3 m šířka a nosnost 25 t, aby mohla na hráz technika PM, přičemž současný stav je vlastně polní cesta. S argumentem, že obce a města nemusejí draze a pracně vypořádávat pozemky, PM chce „pouze“ nájemné za dobu výstavby + zřízení věcného břemene. Ve Veselí to bylo konkrétně cca 2,8 + 0,5 mil. Kč, poslední zprávy ale jsou, že PM šlo v částkách na polovinu. Na katastru Veselí nad Moravou se jedná o trasu Euro Velo 4.

Vnorovy – nejsou členem DSO Obce pro Baťův kanál, tzn. komunikují pouze omezeně, ale komunikují. Jelikož trasa vede mimo intravilán obce, staví se k projektu rezervovaně. Můžeto ale také být dáno tím, že se doposud nepodařilo ostatním obcím a městům cyklostezku realizovat. Nevím, zda by v úseku od plavební komory Vnorovy II měli zájem o stavbu cyklostezky podél Baťova kanálu, nebo zda nevést trasu po současné cyklostezce zvané „Pasink“ nebo „Marie Kudeříkové“, kde je v současné době krásný asfaltový povrch, cykloturisté i místní jsou zde naučeni a končí ve Strážnici. Opět se jedná o trasu Euro Velo 4.

Strážnice – zde je třeba projednat parametry od Veličky po silniční most přes Baťák (Strážnice – Bzenec Přívoz), protože zde nejsou parametry na 3 m šířky, asi by byla nutná opěrná zeď, zábradlí a další prodražení. V tomto úseku se jedná o Euro Velo 4.

Od zmíněného mostu – přístavu – už je šířka dostatečná.

Petrov – vedení obce je proti stavbě asfaltového/betonového povrhu z racionálních finančních důvodů. Pokud by byla obec investorem, tak by vzhledem k délce trasy na jejím katastru a cenové náročnosti takové stavby a údržby, nebylo ve finančních možnostech financovat byť jen několikaprocentní spoluúčast (při dotaci). Proto se vedení obce přiklání k šotolinovému povrchu či podobnému, který se bude každý rok na jaře upravovat.

Sudoměřice – zde je situace různá dle jednotlivých úseků. V úseku od hranice katastru s Petrovem po silnici I/55 (cyklotrasa vede pod mostem – mimoúrovňové křížení) má vedení obce stejný názor jako Petrov. Od mostu po Výklopník, eventuálně železniční trať chce obec asfaltový povrch. Zde kromě klasických požadavků PM vis Veselí je bonus v podobě ochranné hráze Radějovky, tzn. požadavky PM jsou de facto na vybudování nové ochranné hráze včetně cyklostezky, čímž se investiční náklady vyšplhaly do nerealistických výšin. Přestože je na tuto část dotace od JMK ve výši 2 mil. Kč, která se několikráte posunovala, není dle mého názoru naděje na realizaci za těchto podmínek.

Od železniční trati po přístav Skalica (přechod do SR, návaznost na slovenskou síť cyklostezek, místo budování plavební komory napojující Baťův kanál na řeku Moravu) a dále po ochrannou hráz řeky Moravy bude mít obec Sudoměřice problém ufinancovat asfaltový/betonový povrch a myslím, že i zde bude varianta „Petrov“.

Rohatec – katastr začíná ještě před ochranou hrází a současná trasa vede po ochranné hrázi na silniční most I/55 přes Moravu. Což je nepříjemné a nebezpečné řešení. Je zde několik teoretických variant řešení překonání řeky Moravy:

-          most poblíž ústí Baťova kanálu do Moravy – vysoké investiční náklady

-          cyklolávka „přilepená“ na silniční most I/55 a zajištění bezpečného oddělení cyklistické a silniční dopravy – nesouhlas ŘSD

-          přívoz – vysoké provozní náklady

Po vyřešení výše uvedeného překonání řeky Moravy pokračuje stezka v současné cyklotrase 47 na Hodonín.

Hodonín – od bývalého vojenského cvičiště by bylo vhodné trasu vést po ochranné hrázi až k Hodonínskému jezu. Ale zde jsou stejné požadavky PM jako v Sudoměřicích v případě Radějovky a znamenalo by to v podstatě investičně stavbu nové protipovodňové hráze. Opět finančně nereálné.

Hodně pod čarou – úsek Sudoměřice – Hodonín lze velmi dobře vyřešit po slovenské straně od přístavu Skalica po ochranné hrázi řeky Moravy až do Hodonína po „Holíčský“ most. Ale je to varianta, o které nechce ani slyšet Rohatec – logicky, protože by ho turisté úplně obešli – a částečně také Hodonín.

Zdroj: Vojtěch Bártek, Baťův kanál, o. p. s. +420 608 629 750, bartek@batacanal.cz, www.batacanal.cz

 

Příloha 2: Aktuální situace ze Středočeského kraje

Středočeský kraj a města a obce na jeho území potřebují stavebně přizpůsobit pro bezpečný a komfortní pohyb cyklistů následující komunikace podél vodních toků:

1. Labe – komunikace na říční navigaci v úsecích Týnec.n.L – Kolín, Kolín – Velký Osek, Nymburk, Drahelice – Čelákovice, Brandýs nad Labem – Mělník (pravý břeh), Pňov-Předhradí – Poděbrady, Písty – Čelákovice, Kostelec n. L.-Neratovice (levý břeh) 
2. Vltava– komunikace na říční navigaci v úsecích Klecánky – Máslovice, Kralupy – Lužec n.V. (pravý břeh), Praha, Suchdol – Roztoky, Úholičky-Kralupy n. V., Nelahozeves, zámek – Nelahozeves, VD Miřejovice (levý břeh)
3. Berounka – komunikace na břehu řeky v úsecích Černošice – Řevnice, silniční most, Řevnice, lávka – Zadní Třebaň, Karlštejn – Beroun (pravý břeh), Hlásná Třebaň – Srbsko, Žloukovice – Zbečno, Nezabudice-Čertova skála, Týřovice – Skryje (levý břeh)
4. Sázava - komunikace na břehu řeky v úsecích – Zruč n. S. – Chabeřice, Sázava (střídavě oba břehy), Hvězdonice-Městčko, Chrást-Krhanice, Kamenný Újezdec – Žampach, Petrov – Davle (pravý břeh), Kácov – Tichonice, Hvězdonice – ústí Dubského potoka (levý břeh)
5. Jizera - komunikace na břehu řeky v úsecích – Hrdlořezy – Dalovice (pravý břeh), Mnichovo Hradiště – Veselá (levý břeh), Mladá Boleslav – Benátky n. J. (střídavě oba břehy)
6. Mrlina - hráze v úseku Křinec-Nymburk viz http://www.gwmrlina.cz/cz/greenway-mrlina/
7. Vodní toky Rokytka, Říčanský potok a Pitkovický potok. Město Říčany ve spolupráci s přilehlými obcemi má dlouhodobý zájem zlepšit prostupnost krajinou podél těchto vodních toků.