01. 03. 2016
Pěšky chodíme všichni, chůzí začíná nebo končí téměř každá naše cesta po městě, bez pohodlných a bezpečných pěších cest se neobejdou cestující MHD ani řidiči. Pěšky vykonáme téměř jednu čtvrtinu všech cest po Praze. Život pražských chodců, jak jej na svých fotografiích zachytili Milan Jaroš a Lukáš Žentel, si můžete vychutnat na závěrečné rozšířené výstavě „Chodit je in“, kterou pořádají Pražské matky v Národní technické knihovně v termínu 7.–19. 3. 2016.
Na zahájení výstavy dne 7. 3. v 17 h promluví Ing. arch. Zuzana Kuldová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy o problematice veřejného prostoru a krajinná architektka Lucie Miovská na příkladech některých evropských měst ukáže, jak lze veřejný prostor města přizpůsobit, aby bylo pro chodce atraktivní.
Praha je krásné město, do kterého se sjíždí cizinci ze všech koutů světa. Pokud však opustíme hlavní turistické tepny, setkáváme se spíše s proudem hlučících a páchnoucích aut než s ulicemi plnými života a lidských bytostí. Chodci přinášejí do města život, prospívají obchodu, svou přítomností brání nežádoucím sociálním jevům. Chůze nezatěžuje životní prostředí a nabízí možnost přirozeného pohybu prospěšného našemu zdraví. Nabízí se tak otázka, co nás může přimět k tomu, abychom nechali auto častěji doma a vydali se po městě pěšky.
„Cestu autem mnozí z nás volí již jen ze zvyku. Chodit pěšky se nám zdá nebezpečné a nepříjemné. Čím častěji se však vozíme autem, tím je dopravní situace v ulicích horší, pěší pohyb méně snesitelný, městské prostředí špinavější i hlučnější, prostor pro chodce stísněnější, ovzduší jedovatější a my jsme tím více nemocní,“ říká organizátorka výstavy Marie Čiverná z Pražských matek a dodává: „V prvé řadě je třeba nalézt z tohoto bludného kruhu cestu ven.“ Způsoby řešení můžeme hledat například v některých městech na západ od nás, kde problémy s přehnanou motorizací dopravy řeší o poznání déle. Úspěšná opatření vedoucí k příjemnějšímu prostředí pro chodce nalezneme například v Londýně, Kodani nebo i v baště automobilismu New Yorku. Pro příjemný pobyt a pohyb po městě jsou důležitá velkorysá veřejná prostranství sloužící nejen dopravě, ale i pro chvíle volného času, sportování nebo relaxaci. Je nutné zajistit k nim pěší přístup a pěší propojení mezi nimi v rámci celého města. V ulicích potřebujeme stromy poskytující stín i vlhkost při velkých vedrech a také městský mobiliář umožňující třeba příjemné posezení. K bezpečnosti a většímu komfortu chodců přispívají krátké přechody, před nimiž jsou auta kvůli stavebním úpravám nucena zpomalit, delší zelená na signalizovaných přechodech, široké chodníky, adekvátní veřejné osvětlení a podobně. Důležité je nebát se nepopulárních opatření omezujících individuální automobilovou dopravu, jako je regulace vjezdu do centra města, rušení parkovacích stání v některých ulicích a na náměstích v centru, což je však třeba kompenzovat navýšením parkovacích míst u terminálů městské hromadné dopravy na okraji města i dostupnou a levnou veřejnou dopravou.
„Situaci v městské mobilitě je třeba měnit dvěma směry – seshora i zdola,“ myslí si Jarmila Johnová, předsedkyně Pražských matek. Město musí ve spolupráci s městskými částmi investovat nemalé částky do přizpůsobení veřejných prostor (včetně dopravní infrastruktury) chodcům, aby se v nich nebáli pobývat a naopak lákaly k pobytu venku. Chodci by si zase měli umět říct, co na konkrétních místech potřebují a co jim zde schází či přebývá. Obě tyto aktivity se doplňují a jedna bez druhé je bezzubá a neefektivní.
I proto Pražské matky provozují portál Chodci sobě, jehož prostřednictvím může každý občan adresovat svůj konkrétní podnět na zlepšení pěší infrastruktury nebo veřejného prostranství příslušné městské části, která mu veřejně odpovídá a ideálně sděluje, kdo, zda a jak bude jeho podnět řešit. „K tomu, aby jakákoli interakce mezi veřejnou správou a občany mohla efektivně probíhat, je třeba nejen aktivních občanů, ale i otevřenosti úředníků a také politiků, které si volíme. Pokud občané dostatečně nevyužívají možnost vyjádření vlastního názoru, těžko mohou čekat, že se věci automaticky zlepší samy od sebe,“ popisuje zkušenost Pražských matek Johnová.
Zdroj: Tisková zpráva Pražských matek ze dne 29. 2. 2016
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.