13. 10. 2015
Počet cyklistů v našich městech roste. Jen v Praze byl meziroční nárůst naměřených cest s využitím jízdního kola v loňském roce 24 %. Ministerstvo dopravy se chce oblasti věnovat systémově a podpořit cyklistickou dopravu ve městech finančně i legislativně. Spolupracovat přitom bude především s profesními a zájmovými sdruženími.
„Rostoucí zájem měst a obcí i české veřejnosti jsme vnímali. Doposud ale chybělo ukotvení bezmotorové dopravy v struktuře Ministerstva dopravy. To jsme nyní změnili a počítáme i s další finanční podporou na výstavbu cyklistické infrastruktury,“ řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
O finance na cyklostezky mohou města a obce či jejich svazky žádat již od roku 2000, a to prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Od roku 2014 je možné postavit s příspěvkem ze SFDI nejen cyklostezky, ale vyznačit také cyklopruhy na vozovce nebo upravit výšku a tvar obrubníků. Za celou dobu přitom bylo dokončeno téměř 500 projektů, na které SFDI poskytl celkem 1,56 mld. Kč.
Nejde ale jen o přímé finance do cyklistické infrastruktury. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic a jednotlivými kraji se hledají možnosti na realizaci cyklistických pruhů na silnicích I., II. a III. třídy, pokud vedou obcemi a šířkové uspořádání komunikace umožnuje jejich realizaci.
Další aktivitou, kterou SFDI v příštích letech podpoří výstavbu cyklostezek, je financování projektových dokumentací. Předpokládaná míra podpory by měla činit 85 %. Konkrétní forma bude známa po schválení pravidel pro rok 2016, jejichž zveřejnění je plánováno v září.
Ministerstvo dopravy chce využít také chystané změny zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Proto přijde s vlastními pozměňovacími návrhy, které předloží poslancům v rámci projednávání zákona v Poslanecké sněmovně.
Zdroj: Tisková zpráva MD
Jednou z chystaných změn je takzvaná cyklistická ulice, tedy opatření běžné v Německu či Rakousku (tzv. Fahrradstrasse). Princip cyklistické ulice je v tom, že umožní cyklistům i autům pohyb po jedné komunikaci, avšak cyklisté mají absolutní přednost v jízdě, auta je nesmí omezit a jsou považována za „hosty“. Cyklistická ulice zároveň přináší omezení rychlosti na 20 km/h.
Další novinkou, kterou chce ministerstvo prosazovat, je jízdní pruh pro cyklisty. Toto opatření má svém místo především v úzkých městských ulicích, kam se často vedle sebe nemohou vejít vyhrazené pruhy pro veřejnou a motorovou dopravou, a v omezeném prostoru se hledá místo pro bezpečný průjezd jízdních kol. Do jízdního pruhu pro cyklisty tak může zajet i nákladní automobil s větší šířkou, nesmí ale ohrozit ani omezit cyklistu v tomto pruhu.
Stát se chce orientovat především na projekty, které jsou potřebné z hlediska bezpečnosti a je po nich veřejná poptávka. Soutěž s názvem „Tady žiju“, kterou pořádá Asociace měst pro cyklisty, se proto obrací na samotné obyvatele měst. Veřejné hlasování o místech, která by si zasloužila úpravy, bude probíhat na podzim tohoto roku. Vítězné návrhy budou po zhodnocení odbornou komisí předány starostům. Město či obec zároveň bude moci využít metodické pomoci od Asociace cykloměst, informace budou moci čerpat také z chystaného semináře Cyklistické akademie. „Šanci na vybudování by měla dostat opatření v místech, kde to požaduje veřejnost nejvíce a zároveň je to důležitý či klíčový úsek z hlediska nadřazené sítě tras,“ říká o ambicích soutěže člen správní rady asociace Dalibor Horák.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.