Praha 8 - generel cyklodopravy, legislativa a uživatelé

21. 07. 2015

Ono se řekne, zpracuj generel cyklistické dopravy Prahy 8, ale tak jednoduché to není. Odborná literatura sice popisuje postup a ukazuje některá výsledná řešení, avšak při absenci určitého citu a prozkoumání místního života lze navrhnout sice legislativně správné, avšak pro místo nevhodné řešení.  Ani příznivá legislativa a ani technická literatura pak neobstojí. Příkaldem může být ulice Žernosecká v Praze 8. Část ulice již opatření pro cyklodopravu obsahuje – je jím rozdělená stezka pro chodce a cyklisty v trase A283. Ve zbývající části cokliv chybí, přestože tuto část ulice lidé na kolech taktéž využívají. Nutno si uvědomit, že obyvatelé Prahy 8 nejezdí jen po značených cyklotrasách. A283 byla vyznačena ke stanici metra – to je v pořádku, ale co ve zbývající části. To jezdí lidé na kolech jen v jednom koridoru?

Znáte to tam? Je tam klasický chodník, šířky kolem 3,0 m, docela dobře využitelný pro cyklistickou dopravu. Dříve bych neváhal a už bych zde něco navrhnul – zřejmě ve smyslu pokračování oddělené stezky, ale nyní jsem se zarazil a chvíli v místě spočinul a sledoval život. Začal jsem se dívat na chodník z pohledu více druhů uživatelů. Ve výsledku se nabízí prakticky tři možnosti řešení:

1. Neudělám nic a nechám stav takový jaký je. Vždyť jsem na chodníku potkal sympatické holky, které si pro sebe vyhodnotily, že jízda na chodníku je bezpečnější, než po silnici – že neohrozí sebe ani ostatní a to protože touto ulicí v onu dobu skoro nikdo nešel. Má to ale problém. V případě přítomnosti Policie by dostaly pokutu i přesto, že třeba nikoho neomezily ani neohrozily. De jure by to bylo v pořádku. Ohradí –li se člověk, mnohdy se dozví: “…nejste-li spokojeni a bojíte se jet s automobily, použijte jiný dopravní prostředek“. Ano i to je z praxe a dokonce ústy příslušníka Policie.
2. Dále je možné je navrhnout společnou stezku pro chodce a cyklisty, známou jako C9 anebo kvůli bezbariérové vyhlášce stezku rozdělenou, jako je tomu již v realizované části ulice Žernosecká. Bude to dražší, pro cyklisty i chodce stísněnější (tedy méně komfortní), mnohdy vzniknou další kolizní místa v místech křížení, ale suma sumárum –bude to legislativně nejčistší a o to z úředního hlediska jde primárně. Mnozí svou jízdu určitě přizpůsobí, ale určitě se nevyhoví široké skupině uživatelů, rozhodně ne každodenním cyklistům. Stezka totiž znamená povinnost ji v daném směru použít a i zde v Žernosecké lze potkat každého třetího cyklistu ve vozovce, který stezku ignoruje. Důvodem je buď absence souvislosti v požadovaném směru anebo charakter a rychlost jízdy. Proč by rychle jedoucí cyklista musel použít infrastrukturu navrženou na pomalou  a opatrnou jízdu?  Realita je taková, že i tento cyklista jedoucí ve vozovce má být správně pokutován a z vozovky vykázán. Jenže ve výsledku: částí ulice musím jet jako cyklista po vozovce a částí zase musím po stezce a to i přesto, že se v obou případech jedná o naprosto stejný provoz. Jediným důvodem je tedy legislativa.
3. Řešením může být připuštění cyklistů na chodník. Na některých míste v ČR lze najít obdobu pěší zónu v liniovém provedení značenou jako stezka pro chodce s povoleným provozem jízdních kol. Chodec primárně využívá práv jako v pěší zóně, cyklista se přizpůsobuje. Současně se nejedná o povinnost použít tuto stezku – zůstává zde možnost. Pokud dojde ke kolizi, je na policistovi, aby situaci vyhodnotil a označil viníka. Stezka s povoleným vjezdem jízdních kol mu to zásadně zlehčuje. Cyklista se srazil s chodcem – může za to, neboť nedával pozor! Toto opatření se zatím provádí zřídka a jako doplňkové – ne v hlavních a hodně vytížených koridorech. Přestože jsme byli ujištění na půdě MD ČR, že je toto opatření legislativně možné, není popsáno v rámci technické literatury, takže ho převážná většina úředních složek nechce znát natož akceptovat.

Tak co mám tedy navrhnout? Možná by stačilo tak málo. Přestat vidět cyklisty jako účastníky provozu, ale jako obyvatele Prahy 8, přestat myslet úředně a přestat myslet v liniích ale v ploše. Pro sympatické holky bych navrhnul buď stezku společnou či oddělenou, nebo je jen legálně pustil na chodník, jiným bych zase dovolil jet po silnici, aniž by dostali pokutu. Je to jednoduché – lehce upravit legislativu a doplnit technické standardy . Pokud chceme brát vážně řeči o plánech udržitelné městské mobilitě a současně nechceme, aby naše města svazovaly důsledky přemíry automobilové dopravy, pak musíme začít u toho, abychom těm lidem, kteří chtějí jezdit nejen po Praze 8 na kole, život a svobodnou volbu vhodného dopravního prostředku usnadňovali, ne jim přepravování naopak komplikovali, či nabízeli jen jednu či dvě omezené možnosti.