Konference „Města s dobrou adresou“ vyprávěla příběhy měst i lidí

19. 05. 2015

Většina z těch, kdo strávili nějaký čas v zahraničí, se po svém návratu domů často ptá: Proč naše města vypadají jinak než města německá, rakouská nebo švýcarská? Proč se tu lidé chovají jinak? I každé město má svůj příběh, jejich historii vytvářela také představa o kvalitě života, která se s časem měnila.

Nejen pohled do historie, ale především výhled směrem do budoucnosti nabídla konference „Města s dobrou adresou“, na které se 29. - 30. 4. 2015 v Olomouci sešli u jednoho stolu zástupci českých měst, univerzit i státních institucí. 

Konferenci společně pořádaly Univerzita Palackého v Olomouci, statutární město Olomouc a Asociace měst pro cyklisty, společně s řadou dalších partnerů. Mottem konference se stal citát sociologa Ulricha Becka: „Správnou cestu nemůže lidem ukazovat nestranný vědec či expert, správná cesta je výsledkem naší vlastní volby a společenské debaty.“

V Olomouci se hned první den představily také putovní výstavy, které přivezlo do České republiky Velvyslanectví Dánska. Jde o soubor dvou výstav „Copenhagen Solutions“ (Kodaňská řešení) a „The Good City“ (Dobré město), které se společně prezentují pod souhrnným názvem „Města s dobrou adresou“.

Výsledky výzkumů prezentované zástupci jednotlivých fakult Univerzity Palackého, postřehy studentů i rozhovory v kuloárech jasně ukazují, že jsme si vědomi stavu, v jakém se naše města nacházejí. Máme také dostatek odborných analýz, stejně jako zahraničních zkušeností a metodik. Zatím ale většina představitelů měst i české veřejnosti váhá, zda česká společnost je připravená vydat se tímto směrem v urbanismu a novém designu uličního prostoru. Českou republiku čeká veřejná diskuse, která pro mnohé nebude jednoduchá. Česká společnost si musí odpovědět na otázky:

• Jaká je cena veřejného prostoru?
• Co jsme ochotni udělat pro čistý vzduch?
• Jakou hodnotu pro nás má zdravé a bezpečné prostředí pro nás a naše děti?

 

Shrnutím konference byla proto v samém závěru výzva:

„Nebojte se pozitivně hovořit o změnách, které nás čekají. Nebojte se být aktivní a toužit po změnách. Nebojte se otevřeně říci, že chůze, či jízda na kole na krátké vzdálenosti patří k rytmu městského života a proto je třeba vytvořit lidem atraktivní infrastrukturu. Nebojme se říci, že auta ve městech jsou opravdu problém, který je nutné řešit. Nebojme se říci, že máme úžasné plány na realizaci kvalitní veřejné dopravy fungující v celé aglomeraci, na zklidnění celého města, na novou parkovací politiku. Nebojme se říci, že opravdu chceme vytvořit město, kde se nám bude dobře žít. Proč naše města vypadají jinak než města německá, rakouská nebo švýcarská? Proč se tu lidé chovají jinak? I každé město má svůj příběh, jejich historii vytvářela také představa o kvalitě života, která se s časem měnila. Přestaňme se ptát, pojďme začít se změnou.“

Příběhy měst a lidí

Konference měla jednu originalitu – snažila se odborné informace předat formou lidských příběhů. Jeden z těchto příběhů napsalo město Lysá Labem a v Olomouci jej vyprávěla Dana Hančová, místní cyklokoordinátorka (mimochodem právě ona měla přednášku na téma „Cíl 3.1. Cyklostrategie – Cyklistická akademie“): „Lysá nad Labem, jak už její název prozrazuje, leží u Labe a navíc v Polabské nížině a má velmi vhodné geografické podmínky pro cyklistiku, cyklodopravu. Přestože v Lysé nemáme žádná procyklistická opatření, je historicky městem cyklistů, právě proto, že je kolem dokola placka a lidé jsou zde naučeni se odjakživa pohybovat z místa na místo na kole. Pro moji babičku, dědu bylo kolo běžným a jediným dopravním prostředkem a v tehdejších podmínkách i bezpečným. Ale podmínky dopravního provozu před 50 lety, byly zdaleka jiné, než jaké jsme si je vytvořili dnes. V našem městě stále jezdí babičky a dědečkové na kole k lékaři, na nákupy, na poštu…, ale ten pohyb na kole není zdaleka tak jednoduchý a navíc je velmi nebezpečný. Po městě potkávám mnoho babiček, které nevlastní auto a ani už toho svého dědečka s autem a nemají jinou možnost vlastní dopravy, než jet na kole a jedou tedy z okraje města 2 km tak, že po frekventované silnici je tlačí před sebou autobus nebo kamion projíždějící městem. Děti na kole do školy a na kroužky nepouštíme, raději je rodiče vozí autem a vytváříme si tak ještě horší dopravní situace po městě a před školami. I my dospělí sami často volíme cestu autem, protože ta se nám zdá být bezpečnější a komfortnější.“

V podobné situaci je řada dalších měst. V čem je problém? Na dopravu se díváme převážně očima ekonomických analýz, zapomínáme na potřeby člověka. Z lidí jsme udělali pouze ekonomické jednotky, zapomínáme na kvalitu života. Důsledky jsou viditelné všude kolem nás, velmi přesně o tom hovoří lékařské statistiky. Podle nich trpí Češi velkým nedostatkem pohybu, který ročně zapříčiní 2442 úmrtí – to je třikrát více než je počet obětí dopravních nehod. Češi jsou zároveň podle Světové zdravotnické organizace nejobéznějším národem v Evropě.

Konference ukázala, že na mnoha místech jsou lidé, kteří uvažují podobným způsobem a docházejí ke stejným závěrům. Stávající systém je neudržitelný a musí nutně dojít k zásadní změně v nakládání s veřejným prostorem, v plánování měst.

Konference dostala tyto lidi k jednomu stolu a propojila jejich směřování. Závěry jednotlivých fakult Univerzity Palackého (UPOL) podpořily svými argumenty zástupce měst i státních institucí. Celkový závěr nejlépe shrnují slova z přednášky, kterou přednesl prorektor UPOL Petr Bilík. Zakončil jej slovy: „přestaňme hledat důvody proč to nejde, naučme se hledat cesty, jak to jde – směrem k aktivní mobilitě“.

Jedním z hlavních nástrojů při budování „dobré adresy“ je přitom integrovaná doprava a intermodální systémy, jak o tom hovořil zástupce Přerova Tomáš Tužín: „Byl bych strašně rád, kdyby se podařilo skloubit rychlost a obrovskou kapacitu kolejové dopravy na straně jedné, a skvělé pokrytí území dojížďkou z nádraží (pěšky, kolo, MHD, auto) na straně druhé. Právě a přesně toto je podle mě udržitelná mobilita.“ Obrázek z dánské výstavy, která už nyní putuje Českem, hovoří stejnou řečí:

 

A jak uvést závěry konference do života? Opět slovy Dany Hančové z Lysé nad Labem: „dnes už máme cyklokoordinátora, máme pracovní skupinu nadšenců, která pracuje na zadání plánu udržitelné městské mobility (PUMM), máme zdroje – nástroje, jak na to, máme v rukou manuály,  se kterými můžeme pracovat, máme kam šáhnout. máme Asociaci cykloměst jako poradní orgán, do které jsme vstoupili a máme i závěry konference. Ale nejtěžší je tyto nástroje uvést do života. Nestačí mít jen nástroje - brožury, metodiky, webové portály, lekce a další materiály

… Víme, že my si musíme umět napsat příběh - svůj akční plán podpory cyklistické dopravy. Musí to vyjít z nás. My si musíme vytvořit plán, jak se chceme v našem městě pohybovat. Kudy budeme bezpečně chodit, bezpečně jezdit na kole, kde chceme jezdit motorovými prostředky, co nám usnadní cestu do školy, cestu do práce i cestu za nákupy.Kde se budeme setkávat s lidmi, kde se budeme procházet a užívat pohyb s rodinou, kde si budou naše děti hrát.

To za nás nikdo nevymyslí.“

 

Ke stažení

Jednotlivé prezentace je možné si stáhnout na webu cyklokonference.cz.

Jednu věc si ale nemůžete stáhnout. Pokud jste na konferenci nebyli, pak jste nemohli zažít její atmosféru, její energii. Součástí každé konference jsou závěry, nebo memoranda a i tato s některými přijde. Více ale než v závěry věříme v lidský potenciál. Neboť jen člověk, který chce, je dokáže je realizovat.

 

HLAVNÍ ZÁVĚRY PODROBNĚ

A jaké jsou závěry a jak se můžou na nich podílet jednotliví partneři?

• Partner 1 – města, která budou chtít. Města si ovšem musí vytvořit jasnou komunikační strategii na řešení specifických témat, které se týkají městské mobility. Někdy se může jednat jen o řešení rekonstrukce ulice, náměstí, celé městské čtvrti, nebo dokonce zpracování plánu městské mobility. Jako pomocný nástroj dostala města k dispozici putovní výstavu THE GOOD CITY, která jim pomůže v argumentaci. Její otevření a spuštění by měly doprovázet semináře, veřejná projednání apod. V tomto duchu byl připraven komunikační manuál jak pracovat s danou výstavou. Nicméně městům je doporučováno, aby si najaly profesionální agenturu, která by jim pomohla vykomunikovat jednotlivá dílčí témata, případně celou novou strategii plánu udržitelné městské mobility. Tyto plány by měly být vnímány více, než jen jako povinnost. Můžeme je také vnímat jako „ekonomický“ model, ale také jako model zatraktivnění městského prostředí.
• Partner 2 – Universita Palackého v Olomouci. Spolupatron výstavy Good City. Vize konceptu městské mobility je prezentována slovy rektora Jaroslava Millera - viz http://www.cyklomesta.cz/novinky/zmena-konceptu-mobility-nemusi-byt-draha-rika-rektor-jaroslav-miller/.
• Partner 3 – Ministerstvo dopravy ČR (MD). MD představilo svůj plán ohledně postupného vytváření plánů udržitelné městské mobility ve městech a aglomeracích s tím, že počítá se dvěma fázemi. První fáze bude zaměřena na splnění podmínek Evropské komise pro čerpání evropských fondů se zaměřením na městskou dopravu, druhá fáze bude znamenat dopracování dokumentu do komplexní metodiky plánů udržitelné městské mobility. Dále byla vyjádřena podpora pozměňovacím návrhům „cyklolegislativních změn“ v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, které se budou projednávat v poslanecké sněmovně. Dále byl představen plán na rozšíření problematiky dopravní výchovy (důraz na vzájemnou ohleduplnost, vcítit se do „kůže“ toho druhého a více propagovat udržitelnou dopravu.). Na tomto úkolu budou zástupci MD spolupracovat s Týmem silniční bezpečnosti. V neposlední řadě bylo přislíbeno, že MD prověří možnost u Českých drah, a.s. většího propojení cyklistické a veřejné dopravy (např. příznivá sazba pro pravidelnou přepravu kola ve vlacích, pokud jej zákazník přepravuje pravidelně v rámci denní dojížďky).
• Partner 3 – Ministerstvo životního prostředí ČR. Připravuje spuštění nového dotačního titulu, který by měl zahrnovat i kampaně podporující plány městské mobility.
• Partner 4 – Národní síť zdravých měst (NSZM). NSZM je patronem výstavy s názvem Copenhagen Solutions. Dlouhodobě už upozorňuje na skutečnost, že V CENTRU POZORNOSTI STOJÍ ČLOVĚK A JEHO POTŘEBY, NE JEN DOPRAVA. Tu je sice potřeba řešit, ale pouze v kontextu všech opatření, která ovlivňují kvalitu života. NSZM nabízí při řešení městské mobility osvědčené postupy prostřednictvím místní Agendy21.
• Partner 5 – Olomoucký kraj - na příkladu ITI Olomoucké aglomerace se upozornilo na určité možnosti při pochopení myšlenek SUMP. Cílem není jen budovat dopravní infrastrukturu, ale zvýšit podíl využívání veřejné, cyklistické a pěší dopravy. ITI Olomoucké aglomerace ukazuje možnosti, jak se dá snadno vytvořit Karta města, která má být v souladu s principy plánů udržitelné městské mobility (podmínka IROP, cíl 1.2. pro města s méně než 50 tisíci obyvatel). V neposlední řadě ITI Olomoucké aglomerace poukazuje na fakt, že dopravní problémy vznikají často i 20 km od města, kde špatně funguje veřejná doprava a lidé dojíždějí za prací do města auty. Proto je třeba uvažovat v kontextu širšího zázemí města, jak ukázaly příklady obcí Dub nad Moravou a Bohuňovice. Dále Olomoucký kraj vyjádřil podporu realizaci cyklistických pruhů na silnicích II. a III.třídy, pokud vedou obcemi a šířkové uspořádání komunikace umožňuje jejich realizaci.
• Partner 6 – Dopravní fakulta Jana Pernera - začlení výuku městské mobility do učebních plánů své fakulty. Dopravní fakulta Jana Pernera v Pardubicích a Universita Palackého v Olomouci společně přislíbily, že budou připomínkovat vysokoškolský zákon, ve kterém chybí zmínka o udržitelné mobilitě.

Účastnici konference pak vyjádřili podporu nové metodice MMR Smart Cities "Koncept inteligentních měst", kterou bude doporučovat městům k používání - pro tvorbu ucelených a propracovaných Smart City strategií. Smart Cities je často chybně spojován jen s technologiemi – podobu města ale mění lidé, nikoli technologie.Uplatnění konceptu Smart City v podmínkách České republiky musí začít politickým závazkem vedení města, holistickým vedením jeho správy a digitalizací interních procesů. Vytýčením dlouhodobé strategie a měřitelných cílů lze nalézt komerční partnery a občanské iniciativy, které mohou k jejich dosažení významně přispět a urychlit tak přechod k „chytrému“ městu. Skrze propracované smart programy, u nichž je indikačním výsledkem měřitelné zlepšení kvality života občanů, lze poptávat moderní technologie, které pomohou digitalizovat, a tím dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat, zásahy a investice ze strany města.  Město se stává občanům partnerem, který odborně a právně pomáhá v jejich sebeorganizaci, investičních záměrech smart komunitních projektů a konceptech sdílení. Aby mohlo město tuto mentorskou úlohu nabídnout, musí se s konceptem nejprve zevrubně obeznámit politické vedení a vyškolit patřiční úředníci a každé město musí mít svého „tahouna“, který smart koncepty zastřeší. Žádná korporace to za město neudělá. Proto jsme ve vytváření chytrých měst teprve na samotném začátku.