K čemu slouží plán mobility?

20. 01. 2015

Dopravní situace v českých městech se příliš nezlepšuje. Receptem, jak zachovat města příjemná pro život, ale současně zajistit jejich dobrou dopravní dostupnost, je podpora udržitelných druhů dopravy a promyšlené plánování. Co jsou plány mobility a k čemu slouží?

 

Mobilita je schopnost osob nebo věcí přemísťovat se. Potřeba mobility provází lidstvo od jeho vzniku. Potřeba pohybu, cestování a přepravy materiálu, surovin, výrobků i informací byla vždy důležitou součástí života od vzniku prvních společenství. Plán udržitelné městské mobility nabízí způsob, jak efektivněji řešit problémy spojené s dopravou v městských oblastech. Plány mobility lze vytvářet na úrovni regionů, městských aglomerací a jednotlivých měst, ale často vznikají též pro menší vymezené celky, jako jsou například univerzity, školy, nemocnice, průmyslové a administrativní areály či firmy s větším počtem zaměstnanců.  

Zkušenosti ukazují, že pro život ve městech a jejich aglomeracích je výhodné myslet na všechny druhy dopravy, včetně dopravou ohrožené slabší skupiny, kterými jsou děti, senioři, handicapovaní. Nedílnou součástí je i zásobování a doprava v klidu čili parkování. Zajištění plošné prostupnosti celého území pro vhodné druhy dopravy, dobrá dostupnost cílů, zajištění odpovídající kvality a cenové dostupnosti - to bývá obvykle úkolem plánů mobility.

• Vyváženou mobilitu zajistí především nabídka kvalitních a cenově zajímavých druhů dopravy, které lze vzájemně i kombinovat – např. dojíždění z aglomerací k veřejné dopravě, rychlá doprava do centra města a v něm pak pohyb na kole či pěšky. (V současnosti je mnohdy nejlevnější, nejrychlejší a nepohodlnější individuální doprava automobilová – proto ji volí stále tolik obyvatel měst. Zásadní a negativní podíl má na tom i státní podpora „politiky firemních vozidel“).
• Vyváženou mobilitu zajistí plošná prostupnost celého území a dobrá dostupnost cílů pro vhodné druhy dopravy.
• Lepší život ve městě znamená mít možnost volby dopravního prostředku. (Např. mnohé děti by rády jezdily do školy na kole či koloběžce, ale rodiče je nepustí, neboť se o ně bojí – raději je do školy dovezou autem a sami tak přispějí k neutěšenému stavu. Jedná se o spirálu).
• Rozumná politika územního rozvoje, dopravy a životního prostředí podporující vyváženě všechny druhy dopravy znamená lepší adresu, na které již bydlíme.

 

Proč potřebujeme plán mobility, když máme k dispozici generel dopravy?

Dopravní generel se zabývá zpravidla jen tvrdými daty a ryze inženýrskými kvantitativními hodnotami. Česká praxe umí nejlépe modelovat, popisovat a vyhodnocovat především automobilovou dopravu a tomu odpovídají i následná opatření, která jsou finálně realizována zpravidla na úkor ostatních druhů dopravy (neboť historicky to jednak ani jinak neumíme a jednak tomu nahrává i platná legislativa). Tento přístup západoevropská města již definitivně opustila a nadřadila těmto dílčím dokumentům projekty městské mobility, které vedou primárně k tomu, že obyvatelé i návštěvníci volí pro své cesty vhodný druh dopravy. Město pak využívá různé nástroje, které mohou ovlivnit poptávku po dopravě.

Kvalitní, dostupná a cenově přívětivá veřejná dopravy, bezpečné a přehledné ulice či město bez bariér pro chodce i cyklisty jsou vždy správným startem k přesunu alespoň části cest vykonávaných pomocí automobilů na jiný druh dopravy. Taktéž zde platí základní mikroekonomický princip, že nabídka ovlivní poptávku. Nabídka však v tomto směru musí předcházet poptávce - nelze sledovat současné vzorce chování, které reagují na historickou nabídku v podobě "nutno vše obsloužit především pro automobil". Cesty lze samozřejmě i kombinovat - to je např. klíč pro mnohá menší i větší města. Nejedná se ale o nemilosrdný boj proti autům jako zosobnění nějakého zla. Automobil je dobrý sluha, avšak špatný pán. Podřídit se mu, znamená využívat ho nepřiměřeně, podporovat současný neutěšený stav měst, která dusí především a právě nadměrné cestování pomocí automobilů (=dopravní zácpy, nebezpečné ulice, špatné ovzduší a hluk). Správné dopravní plánování znamená věnovat všem druhům dopravy vyváženou pozornost (tzv. VIZE 25, tj. 25% pozornosti pro pěší / cyklistickou / veřejnou, resp. automobilovou dopravu).

 

Doprava je jen jeden z prostředků a běžná součást života - pokud se jí vše podřizuje, veřejný prostor přestává existovat. Jako jsou pak lidé uzavřeni do svých dopravních prostředků, tak jsou uzavřeni i vůči okolnímu životu a vůči sobě se pak asociálně chovají. Úkolem obyvatel i zástupců města je definovat své hodnoty života a okolní prostředí tomu přizpůsobit. Je vlastně velmi jednoduché, rozhlédnout se po nejbližším okolí a tak zjistit, jaké hodnoty jsou (či dosud byly) danému místu a jejich obyvatelům či správcům tohoto území vlastní. Možná ale však jen rezignovali, neboť nebylo v tomto ohledu žádné opory směrem od zástupců města. Mobilita přímo souvisí s lidskými hodnotami a základními principy fungování novodobé společnosti, nejen s ekonomickými ukazateli a počtem osobních vozidel, která mohou zaparkovat přímo v centru města.