19. 11. 2015
Zapište si, prosím, do svých diářů termín konference pod názvem „Města s dobrou adresou“, která se bude konat v Olomouci ve dnech 29. - 30. 4. 2015.
Konferenci společně pořádají Univerzita Palackého Olomouc, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, Fakultní nemocnice Olomouc, Asociace měst pro cyklisty, Velvyslanectví Dánska, Asociace nemocnic ČR, CIVINET Česká a Slovenská republika, Státní fond dopravní infrastruktury, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. a další partneři.
POZVÁNKA NA KONFERENCI
MĚSTA S DOBROU ADRESOU
Město je jako zahrada – to nejdůležitější vyrůstá odspodu.
Konference se uskuteční ve dnech 29. - 30. 4. 2015 v Olomouci,
v aule Univerzity Palackého Olomouc.
Podrobný program, pozvánka a registrace bude spuštěna v nejbližších dnech na www.cyklokonference.cz.
Dobrá adresa vysvětluje koncept měst, která jsou přátelská ke všem skupinám obyvatel, pracují s mobilitou a zároveň jsou ekonomicky silná.
Konference chce představit města z pohledu plánů městské mobility, s důrazem na cyklistickou dopravu. Víme, že jízdní kola do měst patří, ovšem stejně jako veřejná doprava, pěší a automobily. Naším cílem je budovat integrovaná dopravní řešení, ne rozdělovat obyvatele na cyklisty a řidiče. Ale také víme, že cyklisté jsou nejčastěji opomíjenou skupinou, či patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu.
Na příkladu cyklistické dopravy můžeme dobře prezentovat téma plánů městské mobility a hledat způsob, jak udržet rovnováhu mezi čtyřmi základními druhy dopravy: automobilovou, veřejnou, cyklistickou a pěší, či rozvíjet samostatnou mobilitu dětí.
Proč mluvíme o městech s dobrou adresou?
1/ problém s nedostatkem pohybu v Česku
2/ Dopravní situace ve městech se zhoršuje a jedním z řešení, jak zachovat města příjemná pro život, ale současně dobře dopravně dostupná, je udržitelná doprava a její dobré plánování. Zahraniční zkušenosti říkají, že je třeba myslet na všechny složky dopravního koláče a postupně pomocí vhodných opatření dopravu usměrňovat, nejen ve městech, ale i v jejich spádovém okolí.
Doprava vytváří ekonomické a společenské hodnoty, pokud se zároveň podaří minimalizovat její negativní důsledky, jako jsou emise, hluk, zábor prostoru či následky dopravních nehod, které palčivě pociťují právě města.
Více na http://www.cyklomesta.cz/dobra-adresa/vize-25-integrovany-pristup/
3/ Zahraniční inspirací je například německé Lipsko (http://www.cyklomesta.cz/dobra-adresa/nas-vzor-mesto-lipsko/) nebo dánská města (http://www.cyklomesta.cz/partneri/velvyslanectvi-danska/) -
Mobilita je schopnost osob nebo věcí přemísťovat se. Potřeba mobility provází lidstvo od jeho vzniku. Potřeba pohybu, cestování a přepravy materiálu, surovin, výrobků i informací byla vždy důležitou součástí života od vzniku prvních společenství. Plán udržitelné městské mobility nabízí způsob, jak efektivněji řešit problémy spojené s dopravou v městských oblastech. Plány mobility lze vytvářet na úrovni regionů, městských aglomerací a jednotlivých měst, ale často vznikají též pro menší vymezené celky, jako jsou například univerzity, školy, nemocnice, průmyslové a administrativní areály či firmy s větším počtem zaměstnanců.
Zkušenosti ukazují, že pro život ve městech a jejich aglomeracích je výhodné myslet na všechny druhy dopravy, včetně dopravou ohrožené slabší skupiny, kterými jsou děti, senioři, handicapovaní. Nedílnou součástí je i zásobování a doprava v klidu čili parkování. Zajištění plošné prostupnosti celého území pro vhodné druhy dopravy, dobrá dostupnost cílů, zajištění odpovídající kvality a cenové dostupnosti - to bývá obvykle úkolem plánů mobility.
Cesta k podpoře mobility vede přes změnu zákonů, vyhlášek, aktualizaci technických předpisů, vytváření zázemí pro financování infrastruktury a zvyšování bezpečnosti silničního provozu, či vypracování konkrétních akčních městských plánů mobility.
Proč se nedaří cyklistickou dopravu začlenit do dopravního plánování?
I když v posledních dvou desetiletích začala řada měst podporovat cyklistiku jako plnohodnotný způsob dopravy ve městě, jen výjimečně dosáhla skutečně viditelného zvýšení podílu cyklistické dopravy v dělbě přepravní práce. Proč?
Ačkoli byla vybudována řada cyklostezek, cyklistických pruhů a jiných opatření pro pohyb cyklistů, často zůstávají tyto stavby a opatření opuštěné nebo je motoristé zneužívají pro jízdu či parkování aut. Existuje řada příčin tohoto stavu. Kritici často hovoří o mentalitě místních obyvatel, chybějící tradici cyklistické dopravy, nepříznivém klimatu, nebo kopcovitosti města. Příčin může být vždy několik, zásadní roli však často hraje také nesystémovost řešení a izolovanost provedení opatření pro cyklisty.
Existuje zažitá představa, že plnohodnotné užívání jízdního kola ve městě zajistíme stavbou cyklostezek. Skutečnou městskou cyklistiku ale nikdy nevytvoříme pouze pomocí několika komfortních stezek v parcích, na nábřežích řek nebo jinde ve městě.
Má-li se stát v našich městech cyklistika plnohodnotným způsobem dopravy, konkurujícím zejména dopravě automobilové, musí se její plánování, koncipování a navrhování stát nedílnou součástí nejen INTERGOVANÉHO DOPRAVNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ale také ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ města.
Dopravní generel se zabývá zpravidla jen tvrdými daty a ryze inženýrskými kvantitativními hodnotami. Česká praxe umí nejlépe modelovat, popisovat a vyhodnocovat především automobilovou dopravu a tomu odpovídají i následná opatření, která jsou finálně realizována zpravidla na úkor ostatních druhů dopravy (neboť historicky to jednak ani jinak neumíme a jednak tomu nahrává i platná legislativa). Tento přístup západoevropská města již definitivně opustila a nadřadila těmto dílčím dokumentům projekty městské mobility, které vedou primárně k tomu, že obyvatelé i návštěvníci volí pro své cesty vhodný druh dopravy. Město pak využívá různé nástroje, které mohou ovlivnit poptávku po dopravě.
Kvalitní, dostupná a cenově přívětivá veřejná dopravy, bezpečné a přehledné ulice či město bez bariér pro chodce i cyklisty jsou vždy správným startem k přesunu alespoň části cest vykonávaných pomocí automobilů na jiný druh dopravy. Taktéž zde platí základní mikroekonomický princip, že nabídka ovlivní poptávku. Nabídka však v tomto směru musí předcházet poptávce - nelze sledovat současné vzorce chování, které reagují na historickou nabídku v podobě "nutno vše obsloužit především pro automobil". Cesty lze samozřejmě i kombinovat - to je např. klíč pro mnohá menší i větší města. Nejedná se ale o nemilosrdný boj proti autům jako zosobnění nějakého zla. Automobil je dobrý sluha, avšak špatný pán. Podřídit se mu, znamená využívat ho nepřiměřeně, podporovat současný neutěšený stav měst, která dusí především a právě nadměrné cestování pomocí automobilů (=dopravní zácpy, nebezpečné ulice, špatné ovzduší a hluk). Správné dopravní plánování znamená věnovat všem druhům dopravy vyváženou pozornost (tzv. VIZE 25, tj. 25% pozornosti pro pěší / cyklistickou / veřejnou, resp. automobilovou dopravu).
Doprava je jen jeden z prostředků a běžná součást života - pokud se jí vše podřizuje, veřejný prostor přestává existovat. Jako jsou pak lidé uzavřeni do svých dopravních prostředků, tak jsou uzavřeni i vůči okolnímu životu a vůči sobě se pak asociálně chovají. Úkolem obyvatel i zástupců města je definovat své hodnoty života a okolní prostředí tomu přizpůsobit. Je vlastně velmi jednoduché, rozhlédnout se po nejbližším okolí a tak zjistit, jaké hodnoty jsou (či dosud byly) danému místu a jejich obyvatelům či správcům tohoto území vlastní. Možná ale však jen rezignovali, neboť nebylo v tomto ohledu žádné opory směrem od zástupců města. Mobilita přímo souvisí s lidskými hodnotami a základními principy fungování novodobé společnosti, nejen s ekonomickými ukazateli a počtem osobních vozidel, která mohou zaparkovat přímo v centru města.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.