04. 11. 2014
Ve většině měst je problém s křížením společné stezky pro chodce a cyklisty (C9) s pozemní komunikací a tak se volá po novelizaci zákonů a příslušných norem. Jak je ale možné, že v Praze 19 - Kbely křížení vyřešili? Možná chtěli najít řešení. Řada lidí se bohužel otáčí na nejasném výkladu zákona (bojí se logického řešení, které není přesně legislativně ukotveno).
Křížení stezky pro chodce a cyklisty s vozovkou je tak v současnosti zpravidla řešeno:
Hradec Králové - tady by měl cyklista podle zákona sesednout a kolo převést. Foto: archiv Asociace cykloměst
Příkladem problému s doslovným výkladem může být také výklad vyhlášky MMR ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Často se stává, že potřebné společné stezky pro chodce a cyklisty nejsou podpořeny jen z toho důvodu, že nesplňují například i tato ustanovení:
Jak se to mohlo stát? Při návrhu vyhlášky se evidentně zapomnělo na to, že existují také společné stezky pro chodce a cyklisty, a tak když ustanovení o komunikaci pro chodce (viz příloha 2, kapitola 1.) je vztaženo i na tuto stezku, ta se pak často nedá naprojektovat, nebo je zbytečně drahá. U přílohy č. 1, kapitoly 1.2.1. se občas přehlédne malý odstaveček ve vyhlášce, který za vodící linii v mimo zastavěném území považuje i samostatný okraj komunikace bez obrubníku směrem k vegetaci.
Marně pak projektant zdůvodňuje, že vyhlášku neobchází. Jeho „obhajoba“ byla následující: „Stavba je řešena ve všech směrech tak, aby byl umožněn bezbariérový přístup pro osoby s omezenou schopností pohybu. Přirozenou vodící linii mimo zastavěné území tvoří samotný okraj komunikace bez obrubníku směrem k vegetaci. V úseku s větším podélným sklonem (10.3%), kde nejde z důvodu konfigurace terénu stávající cesty bez rozsáhlejších zemních prací a tudíž i záboru do dalších pozemků, z nichž jeden je pozemek dráhy, snížit hodnotu na 8.33%, bude doplněno po jedné straně jednoduché trubkové zábradlí s madlem i ve střední části zábradlí, aby měli chodci případně osoby s omezenou schopností pohybu na vozíku se možnost tohoto zábradlí přidržet. V tomto úseku nejsou zřízeny místa pro přecházení a nejsou řešeny varovné a signální pásy, ani jejich barevný kontrast vůči povrchu stezky, kterou tvoří asfaltobeton, v místech křížení stezky s plynovodem zámková dlažba mezi zapuštěnými obrubníky. I když je stezka společná pro chodce a cyklisty bude převažovat provoz cyklistů a bylo záměrem využít stezku i pro provoz chodců, kteří na samostatnou cyklostezku nemají mít přístup, prioritou je trasování této společné stezky pro cyklisty a chodce mezi obcí „xy“ a „sz“ mimo zatíženou silnici II. třídy tak, aby se využila stávající polní cesta a celkové náklady na vybudování byly přijatelné. Trvání na striktním splnění všech požadavků vyhlášky v území nezastavěné vyvolá vysoké finanční náklady a majetkové problémy s dalšími dotčenými pozemky, které mohou vést k nerealizaci této stezky, a to není smyslem tohoto projektu. Sklon 10,3% je tam z důvodu sjezdu stávající polní cesty do podjezdu pod železniční trať vedoucí rovnoběžně s cyklostezkou. V případě úpravy sklonu do 8,3% by byl nutný zábor do pozemků ČD (řešitelné v řádu let).“
Žel, podobných příkladů je celá řada.
V současné době se připomínkuje novela silničního zákona. Ať už dopadne jakkoliv, měli bychom se řídit výkladem Ústavního soudu vztažené obecně k zákonům: „Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“
Zjednodušeně. Každé město, každá ulice je originál a dopravní specialisté, policie a další společně mají hledat řešení, jak dát prostor všem – chodcům, cyklistům a řidičům. Společný koncensus se dá najít, ale k tomu je třeba vůle všech zainteresovaných stran. Slouží k tomu i pozitivní příklady. „Kbelským řešením“ už se ve spolupráci s dopravní policií inspirovaly úřady v sousedních městských částech Praha 14 a Praha 18.
Ukázky řešení v terénu najdete zde:
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.