30. 06. 2014
Metropole Slovenska, nejbohatší region z nově přistoupivších zemí Evropské unie, zažila po „sametové“ revoluci prudký nárůst automobilismu. Dnes projíždí městem s bezmála půl milionem obyvatel denně 400 tisíc automobilů. Město se nyní snaží posílit podíl veřejné dopravy a zlepšit podmínky pro cyklisty a pěší.
Bratislava prošla v druhé polovině minulého století velkým růstem. V době, kdy se stavěla obrovská sídliště, přitom nikdo nepočítal s tím, že počet registrovaných automobilů ve městě se vyšplhá na 200 tisíc, to znamená v přepočtu 530 automobilů/1000 obyvatel, což je více než ve Vídni. Město dnes podniká řadu kroků, které mají za cíl zkrotit automobilovou dopravu. „Trápí nás především nízká obsazenost osobních automobilů. Podle našich údajů v každém autě průměrně jede 1,2 lidí, to je velmi malé číslo,“ říká poradce bratislavského primátora Michal Feik. To tedy znamená, že převážná většina automobilů je obsazená pouze jednou osobou, tedy veze pouze řidiče. Město proto mimo jiné zahájilo kampaň pod názvem „Svez svého souseda“. Jde v zásadě o carpooling, tedy organizované spolujízdy, které mají dát dohromady osoby cestující jedním směrem a zvýšit průměrný počet lidí cestující v jednom autě. Při stejném počtu přepravovaných osob by se tak počet automobilů mohl snížit, celkově by se tak zlepšila průjezdnost městem. Centrální systém eviduje do současné doby 10,5 tisíce nabídek, které využilo celkem 1200 uživatel.
V České republice zdánlivě samozřejmé podmínky, na které jsme si v uplynulých letech zvykli jako na samozřejmost, se u našich sousedů prosazují jen velmi obtížně a pomalu. O výsadním postavení automobilů vypovídá mimo jiné zákon, který řidičům umožňuje kdekoli parkovat na chodnících, pokud nechají volný koridor široký minimálně 1,5 metru. První kroky tak vedou především k posílení nabídky alternativní dopravy.
Zatraktivnit veřejnou dopravu v Bratislavě má také jednotný systém lístků, který funguje od června 2013. Člověk cestující městskou hromadnou dopravou, která ve slovenské metropoli zahrnuje tramvaje, autobusy a trolejbusy, tak může při své cestě kombinovat různé druhy dopravních prostředků na jeden lístek.
Do všech dopravních prostředků je přitom možné vzít s sebou také kolo, a to zdarma. Přeprava kol prostředky MHD přitom na Slovensku vůbec není obvyklá. Obyvatelé a návštěvníci Bratislavy využívají tuto službu už téměř dva roky (od 1. 8. 2012). Cyklisté mohou s kolem libovolného vozu, a to bez časového omezení. „Samozřejmě že zároveň má vždy řidič právo rozhodnout se podle aktuální situace a ve špičkách případně cyklistu z přeplněného vozu vykázat,“ říká Michal Feik a dodává: „V zásadě ale ten systém funguje velmi dobře, cyklisté obvykle situaci sami předem vyhodnotí a do nacpaného vozu se ani nesnaží nastoupit.“
„Všechny soupravy tramvají, autobusů a trolejbusů by měly být vybaveny navigační systémy GPS, které umožní zjistit polohu vozu a také změřit dobu jeho aktuálního dojezdu,“ hovoří o plánech radnice Michal Feik. Na základě toho se dají analyzovat jízdy veřejné dopravy a zpoždění. Využití nových technologií by mělo vést k lepšímu informačnímu systému v dopravě.
Zlepšit průjezdnost městských křižovatek by zase měla preference tramvají. V poslední době ji Bratislava zavedla pilotně na třech městských křižovatkách. „Propustné křižovatky jsou velmi důležité - nejenom že šetříme čas všem uživatelům, ale zároveň je to dobré i pro ovzduší,“ komentuje tento krok Michal Feik. Auta stojící v dopravních zácpách totiž obvykle nechávají motor v chodu a po celou dobu proto vypouštějí do ovzduší výukové plyny. Zlepšení průjezdnosti křižovatek tak zlepší nejen celkovou dopravní situaci, ale především prostředí ve městě. Podle poradce primátora na každé z těchto třech křižovatkách ušetří tramvaj v průměru jednu až dvě minuty, celkově je to v součtu už poměrně velké zrychlení, aniž by to řidiči automobilů nějak registrovali.
Bratislava plánuje investovat také do zřízení půjčovny veřejných kol, která se spustí do provozu od září tohoto roku. Během první pilotní fáze by uživatelé měli mít šanci využívat celkem 100 kol, která budou k vypůjčení po registraci na tramvajenku. Stojany budou umístěny na širším území městského centra s tím, že rozestupy mezi nimi budou 300 až 400 metrů. Dodavatelem celého systému bude česká firma Homeport, jejíž kola jsou k vidění v ulicích pražského Karlína.
Otázky vyvolává samozřejmě také bezpečnost cyklistů. Ve městě s intenzivní motorovou dopravou a odhadovaným podílem 1-2 % podílu cyklodoprava jsou k vidění na kole především sportovní cyklisté a nadšenci, kteří jezdí bez ohledu na vytvořené podmínky a infrastrukturu. Pokud se má cyklodoprava rozšířit mezi širší skupiny obyvatel, je třeba vytvářet chráněné koridory v podobě vyhrazených cyklopruhů nebo dokonce cyklostezek. Klíčovou roli má také vytváření podmínek pro bezpečné parkování jízdního kola v cíli cesty. V posledních několika měsících se tak objevily nové cyklostojany, které město instalovalo na více než 100 místech. V posledních letech Bratislava na rozvoj cyklodopravy vyčlenila ze svého rozpočtu více než 1,2 milionu eur (35 mil. Kč) na projektovou dokumentaci a konkrétní opatření infrastruktury (zatímco v roce 2011 to bylo jen 32 tis. Eur, o rok později už 491 tis. Eur a v roce 2013 už 776 tis. eur).
„Všechny tyto kroky mají společný cíl,“ uzavírá výčet posledních kroků Michal Feik: „Jde nám o to, aby Bratislava byla městem, kde se dobře žije, a nikoli jen koridor pro projíždějící automobily.“
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.