Optimalizace dopravní sítě pro cyklisty v Olomouckém kraji

09. 06. 2024

Dne 3. 6. 2024 Olomoucký kraj a spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. uspořádali společně tiskovou konferenci na téma Optimalizace dopravní sítě pro cyklisty v Olomouckém kraji. Pro novináře byl vytvořen dokument, kteerá popisuje tento proces.

V roce 1996 byla zpracován návrh na značení páteřních cyklotras v ČR. Jako první byla vyznačena v roce 1998 Moravská stezka, tenkrát ještě pod čísly 47, 51, 53. V roce 1999 z programu PHARE byly vyznačeny první regionální a místní cyklotrasy. Například cyklotrasa 6009 z Olomouce do Velké Bystřice, Hrubé Vody a dále do Šternberka. Už jen toto vedení naznačuje, že cyklotrasy byly značeny jen kvůli cykloturistice. Kdo by ale dnes jezdil do Šternberka přes Hrubou Vodu? Mimo jiné projekt do PHARE podala malá obec Těšetice za celý region Olomoucko. V letech 2000-2001 se v tomto trendu pokračovalo. Díky podpoře okresních úřadů vznikla na území budoucího Olomouckého kraje velmi hustá síť 2800 cyklotras. A tak, jak byla vyznačena, i dnes, až na pár výjimek, zůstala. Ostatně to se týká celého Česka, neboť vyznačeno je kolem 40 000 km cyklotras.

Mezitím se od roku 2001 začaly budovat cyklostezky, a to díky Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a evropských a krajských fondů. Obce a města všech dotačních možností dokonale využila a dnes je v Česku na 5 000 km cyklistických komunikací, přičemž Olomoucký kraj jich má téměř 500 km, což řadí kraj mezi nejlepší ČR.

A tady je problém. Síť cyklotras je stále vyznačena po vzoru myšlení z roku 2001, ale pozice cyklistické dopravy a jízdního kola je v roce 2024 úplně někde jinde. Současnou potřebou je propojit všechny obce s rozšířenou působností (ORP) bezpečnou sítí dopravních cest vhodných pro cyklisty.

Vychází se ze všední reality, kdy je na českých cestách řada nebezpečných úseků, které ohrožují bezpečnost cyklistů a vyžadují okamžitá opatření. Jedete po cyklostezce, která náhle skončí, stezka se promění v blátivé koryto, nebo vyústí na nebezpečnou silnici. A nejde přitom jen o celkový komfort. Na cestách čekají na cyklisty i vysloveně nebezpečné adrenalinové situace a úseky, kde může jít o život. 

Proto za podpory Fondu zábrany škod je realizován projekt Cyklovize 2030 (www.cyklovize2030.cz). Jeho cílem je identifikovat kritické body a společně s obcemi a městy najít řešení na jejich odstranění. Bezpečné cesty jsou klíčové nejen pro pohodlí, ale především pro snížení dopravních nehod a jejich obětí! Nespojitá síť téměř 5 000 km cyklostezek se tak má postupně doplňovat, do roku 2030 by mělo vzniknout dalších 700 km. K naplnění cíle pomáhají finance jak z evropských, tak národních fondů (1). Nejde přitom jen o nové cyklostezky, podstatné je vytvořit souvislou síť tvořenou různými opatřeními, kde se budou lidé na kolech cítit bezpečně.

Spolupráce v rámci projektu Cyklovize 2030 tak pomáhá identifikovat úzká místa, upozorňovat na systémové problémy a hledat cesty, jak efektivně vynakládat prostředky, kde je to nejvíce potřeba. Někdy ale stačí sednout si k jednomu stolu a objeví se řešení, které nestojí víc než čas a trochu úsilí.

Cílem je, aby byla vytvořena bezpečná dopravní síť pro cyklisty, kterou cyklisté budou využívat na svých cestách do práce, za nákupy, do škol, na odpolední výlet na kole, nebo i pro cykloturistiku. Jde o to, aby tento druh dopravy mohl fungovat jako plnohodnotná součást dopravního systému. Infrastruktura je doposud nepropojená a území republiky pokrývá nerovnoměrně, někde zcela chybí. Kraje by k jejímu rozvoji měly využívat své kompetence a legislativní nástroje. Tento princip je prosazován i v rámci Asociace krajů ČR, přičemž jednotná terminologie by měla být základem, kdy bude jasné pojmenování při majetkoprávních vypořádáních pozemků pod budoucími cyklostezkami nutnými pro propojení sítě a koordinace jejich přípravy se stavbami silnic a železnic. Je třeba zdůraznit, že cyklodoprava, silniční i železniční doprava nemají stát proti sobě, jak je někdy v Česku špatně interpretováno, ale mají se navzájem doplňovat.

 

Prostě nejde jen o to pořád dokola a do nekonečna mírně upravovat síť cyklotras z roku 2001, která je postavena jen na myšlence cykloturistiky. Je potřeba značení spojovat s otázkou dopravy, neboť i samotné vyznačení cyklotras je realizováno pomocí dopravních značek pro cyklisty, a to IS19, IS20 a IS21.

 

Olomoucký kraj přistoupil k národní iniciativě Cyklovize2030 velmi svědomitě a jako první kraj si nechal v roce 2022 zpracovat Studii optimalizace cyklotras v Olomouckém kraji, která zmapovala všechny stávající a plánované komunikace, které jsou vhodné pro bezpečnou jízdu na kole. Dokument vznikl na základě nám známých cyklotras v terénu. Snahou bylo, aby se u značených cyklotras využilo, pokud možno v posledním období obcemi vybudovaných nových bezpečných cyklostezek, které mají ambici svést cyklistickou dopravu z frekventovaných, a tím nebezpečných silnic II. a III. tříd na tyto nové cyklostezky. Všechny plánované a realizované cyklistické komunikace v Olomouckém kraji, včetně návrhů na zrušení některých cyklotras nebo návrhů na přeznačení některých cyklotras, jsou zanesené do webového mapového portálu https://olkr.stavbycyklo.cz

 

Pro Olomoucký kraj se jedná o významný strategický nástroj, neboť tyto návrhy se mohou postupně upřesňovat a doplňovat, a to na základě jednání se všemi klíčovými aktéry. Díky tomu je mapový portál stále aktuální a živý. Vlastní značení (přeznačování) dopravními značkami pro cyklisty IS19, IS20 a IS21 postupně zajišťuje Olomoucký kraj, a to ve spolupráci s obcemi a mikroregiony prostřednictvím k tomu vzniklých zapsaných spolků působících na jednotlivých kategoriích cyklotras, jak byly rozčleněny v Koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji.

 

A právě o těchto změnách informuje tento dokument.