22. 12. 2022
Ve dnech 6.–7. prosince se v Jičíně uskutečnila národní konference „Cyklodoprava a cykloturistika 2022“. Její účastníci shrnuli dosavadní zkušenosti s prosazováním aktivní mobility v ČR a vytyčili cesty, kterými by se měla v Česku dále ubírat. Více než stovka odborníků z Česka a Slovenska sdílela poslední novinky z oblasti cyklistické dopravy a cykloturistiky. Debata otevřela řadu důležitých témat, na místě proběhla jednání se zástupci tří ministerstev - Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí.
Na konferenci, pořádané společně Královéhradeckým krajem, spolkem Partnerství pro městskou mobilitu, z.s., Partnerství, o.p.s., a hostitelským městem Jičín, vystoupili kromě zástupců státní správy také odborníci z akademické sféry, zástupci krajů, municipalit a organizací věnujících se dlouhodobě rozvoji cyklistiky ve funkci dopravní i turistické.
„Velmi mě potěšilo, že se zde sešli i krajští cyklokoordinátoři ze všech 14 krajů České republiky. V posledních dvou letech vnímám zvýšení zájmu o tuto problematiku,“ řekl Jaroslav Vymazal, předseda spolku Partnerství pro městskou mobilitu.
Cyklokoordinátoři definují páteřní síť a také problémová místa v rámci projektu CYKLOVIZE 2030, jehož cílem je vybudovat ucelené a bezpečné sítě cyklostezek a dálkových cyklotras napříč republikou. Prvním krokem k tomu je sběr relevantních informací a vytvoření unikátní mapy na jejich základě (více na webových stránkách stavbycyklo.cz). „V Česku máme 4 500 km cyklostezek, síť je ale nespojitá, a to může vést k nebezpečným situacím,“ komentuje situaci v Česku Jaroslav Martinek z Partnerství pro městskou mobilitu.
První den konference, 6. prosince, byl převážně zasvěcen problematice cyklistiky jako dopravy. Jaroslav Martinek účastníkům představil mezinárodní projekt SABRINA zaměřený na bezpečnost cyklistické dopravy. S jeho implementací se počítá v širokém prostoru od Německa až po Moldavsko na východě a od Česka, Slovenska a Ukrajiny na jih po Černou Horu a Bulharsko. Konkrétními daty a analýzami bezpečnostní situaci cyklistů v panevropském měřítku upřesnila Jitka Vrtalová (rovněž Partnerství pro městskou mobilitu).
Náměstek ministra dopravy Václav Bernard pozornost věnoval především klíčovému dokumentu pro cyklodopravu, a to Koncepci městské a aktivní mobility pro období let 2021-2030. Dále představil jednotlivé pracovní skupiny působící při Ministerstvu dopravy, které se věnují aktivní mobilitě a zdroje financování cyklistické infrastruktury, zvláště pak zdroje ze SFDI pro nadcházející rok. „Za jeden z nejdůležitějších pilířů považujeme dobudování nezbytné infrastruktury páteřní sítě cyklostezek a podpořit tak cyklodopravu a cykloturistiku coby šetrnou formu dopravy na krátké a střední vzdálenosti,“ uvedl mimo náměstek Václav Bernard.
Jak později dodal Martin Janda z Ministerstva pro místní rozvoj, z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) jsou nebo budou pro nové období 2021–2027 otevřeny výzvy v celkovém objemu 7,5 mld. korun. Podle plánu by se s využitím této částky mělo postavit 500 km cyklostezek a 130 km komunikací s realizovaným bezpečnostním opatřením, většinou v podobě ochranných integrovaných opatření.
Peníze jsou důležité – ale nepomohou všude. Na páteřní síti vzniká řada nebezpečných nebo nekomfortních míst, které čekají na dohodu mezi nejrůznějšími organizacemi. Na konferenci bylo zahájeno jednání o postupném odstranování těchto míst, která není možno financovat z evropských fondů, ani nespadají do podmínek pro financování z národních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Program prvního dne po množství dalších podnětných příspěvků zakončily prezentace vybraných místních projektů (cyklotrasa Praha–Říčany, město Jičín, Cyklotrasy na Ivančicku, překážky na cyklotrase Horní Labe aj.).
Následující den patřil cykloturistice. Nejprve se účastníkům představil mezinárodní projekt Danube Cycle Plans, v němž Partnerství pro městskou mobilitu vystupuje jako partner pro ČR, později se přidaly i výsledky Cost Benefit analýzy cyklotras, které byly výstupem tohoto projektu.
„Návštěvnost evropských cyklotras EuroVelo se v roce 2022 oproti předcovidovému roku 2019 zvýšila o 11% a potvrzuje stále rostoucí zájem o cykloturistiku a cyklodopravu mezi běžnými Evropany,“ uvádí Agathe Daudibon, manažerka projektu EuroVelo z Evropské cyklistické federace.
V rámci Danube Cycle Plans klíčoví hráči definovali páteřní národní síť nejvyšší úrovně, spolu s trasami EuroVelo měří 3 422 km. „Návštěvnost Labské stezky v Ústeckém i Královéhradeckém kraji nebo Baťova kanálu ve Zlínském kraji přesahuje 200 000 uživatelů ročně. V letních měsících tyto stezky využívá až 3 000 cyklistů, inline bruslařů a chodců denně. Vysoká návštěvnost se odráží i v ekonomických přínosech cyklostezek pro místní podnikatele, turisté na Labské stezce ročně utratí za služby více než 120 milionů korun,“ dodává Daniel Mourek, koordinátor Labské stezky v ČR z Partnerství, o.p.s.
Martin Jiránek z Ministerstva pro místní rozvoj následně srovnal situaci cestovního ruchu V Česku a Rakousku a dovodil, že je u nás dosud značný potenciál pro jeho další růst. Po prezentacíchdálkových cyklotras EuroVelo v Evropě v roce 2030 následovaly bloky věnované marketingu cykloturistiky, významu dat v cykloturistice a nabídce služeb pro cykloturisty.
Na konferenci se také představilo sedm osobností platformy CityChangers, jejímž úkolem je sdružovat všechny, kdo chtějí měnit městskou mobilitu k lepšímu. Na to, jak se mohou proměnit česká města podle známého chirurga Pavla Pafka, provozovatele kurýrní služby Erika Nálepky, profesora Jaroslava Millera, ministra dopravy Martina Kupky nebo radního města Jihlavy Jaroslava Vymazala, se můžete podívat zde.
Česká republika se vyznačuje hustou sídelní strukturu a spojování sídel, předměstí a obcí je jednou z cest jak dosáhnout na dobrou obslužnost pro bezmotorovou dopravu. Konference, která propojila důležité subjekty, které se o to mohou zasloužit, splnila svůj účel. Spousta úkolů je ještě před nám a pro jejich zvládání bude důležité řídit se heslem CityChangers „Hledejme cesty jak to udělat, nikoliv říkat, že to nejde“.
Akce proběhla s finanční podporou z fondů Evropské unie (EFRR, NPP) a z prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.