|
„Organizátorům výzvy Deset tisíc kroků jsme zapůjčili naše sdílené vozy a dělíme se o náklady na rozvoz cen výhercům. Chůze je snad nejpřirozenějším lidským pohybem a pro většinu lidí i nejběžnějším způsobem dopravy na krátké vzdálenosti, bohužel na ni jako na formu dopravy zapomínáme. Výzva emancipuje chůzi jako jednu z forem dopravy, kterou lze snadno kombinovat například s městskou dopravou, autobusy, vlaky nebo právě sdílenými auty, což prospívá zdraví chodců a pomáhá snížit počty aut v ulicích," vyjmenovává ředitel družstva Autonapůl Michal Šimoník důvody, proč výzvu Deset tisíc kroků carsharingová společnost podpořila.
Díky zapůjčenému vozu od Autonapůl zvládnou v průběhu čtyř dnů organizátoři Deseti tisíc kroků předat ocenění desítkám lidí napříč Českem, do nichž by byla cesta hromadnou dopravou příliš neefektivní. Kromě jiných míst už s autem z olomoucké sdílené flotily zavítali do Prostějova či Kopřivnice a dnes vyrážejí do Prahy. Nejmladší z výherců totiž bydlí v městské části Praha 5, proto se předání v poslanecké sněmovně zúčastní i starostka Prahy 5 a poslankyně Renáta Zajíčková. Ve čtvrtek 16. prosince pak vyrazí k výhercům do Loštic či Uničova a trasu protáhnou i do Moravskoslezského kraje do Bruntálu. Právě tam na jaře 2022 zahájí příští, dubnovou výzvu Deset tisíc kroků.
„Kvůli současné pandemické situaci jsme nechtěli naše chodce vystavovat zvýšenému riziku nákazy, proto jsme se rozhodli, že jim ceny namísto hromadného předání na společné akci raději rozvezeme. Protože se naší organizaci nevyplatí vlastnit auto, ocenili jsme nabídku sdílených vozů od carsharingu Autonapůl, který se navíc na dopravních nákladech finančně podílí. Je nám také sympatické motto Autonapůl, které se sdílením aut a kombinací různých způsobů dopravy snaží podpořit myšlenku, že veřejný prostor tu má být hlavně pro lidi namísto jeho zahlcení auty," vysvětuje pohled organizace Partnerství pro městskou mobilitu její iniciátor Jaroslav Martínek.
Carsharing nabízí vhodné a výhodné řešení pro ty, kdo potřebují auto spíše nepravidelně a vědí, že za rok ujedou do zhruba deseti tisíc kilometrů [4]. K takovým uživatelům se často řadí neziskové organizace či malé firmy [5], jako akutní posílení flotily pak sdílené vozy využívají i větší firmy [6] nebo třeba sociální služby [7]. Sdílení aut tak představuje nezávazný způsob, jak řešit vlastní mobilitu, zároveň šetří veřejný prostor od aut, která by většinu času jen zabírala parkovací místa.
|
