Česká republika: V plánu je 3,6 mld. z evropských fondů na cyklodopravu

26. 04. 2021

V uplynulém období 2014-2020 města a kraje postavily cyklostezky a další infrastrukturu pro cyklisty v celkové výši minimálně 3,3 miliardy korun. Započítány jsou projekty, které využily finance z rozpočtu krajů a státu, stejně jako financování prostřednictvím evropských fondů.

S ještě vyšší částkou 3,6 miliardy korun počítají návrhy pro evropské fondy na příští období. V Národním plánu obnovy je vyhrazena suma 600 milionů, s dalšími 3 miliardami korun (tj. 114,2 mil. euro) počítá aktuální návrh Integrovaného regionálního operačního programu (IROP)[1]. Co se z uvedených peněz například postavilo? A jak to vypadá s financováním v budoucím období?

Průzkumy dopravního chování během pandemie COVID prokázaly, že cyklistika může být mnohem více než jen sportem či aktivitou pro volný čas. V porovnání s rokem 2019, kdy deseti nejnavštěvovanějšími místy na cyklostezkách projelo a prošlo přibližně 1,8 mil. cyklistů a chodců, vzrostly počty uživatelů cyklostezek v období březen - květen 2020 běžně o 40 – 60 %[2].

Mnohem lépe tak na tom s dopravou byly regiony a města, které do cyklodopravy investují dlouhodobě. 

Investice do cyklodopravy v letech 2014-2020

Bezpečné stezky pro pěší a cyklisty se staví zejména díky podpoře z Evropských fondů. Právě díky této finanční podpoře vznikly nové cyklostezky a chráněné cesty pro cyklisty. Těch je nyní na našem území už na 4 000 kilometrů.

Kde vznikaly nové cyklostezky

S využitím především krajských a evropských dotací byla v uplynulých letech dostavena naprostá většina z celkem 96 km dlouhé Labské stezky v Ústeckém kraji. Celkem 73,7 km z této délky je přitom postaveno v režimu cyklostezky.

Podobně je tomu v Královéhradeckém kraji, kde se od dubna 2019 otevřela dlouho očekávaná cyklostezka mezi Hradcem Králové a obcí Vysoká nad Labem, která v budoucnu propojí krajské metropole Královéhradeckého a Pardubického kraje. Úsek dlouhý 5 km výrazně zvýšil bezpečnost cyklistů, kteří do této doby mohli využívat jen frekventovanou silnici III/29810. Projekt byl financován z evropských fondů – konkrétně financí z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Stezka mechu a perníku mezi městem Hradec Králové a obcí Vysoká nad Labem, foto: Jitka Vrtalová

Pozadu nezůstala ale ani velká města. Například Praha v květnu minulého roku uvedla do provozu jednu z technicky i investičně nejnáročnějších staveb posledních letech, vodní prostup u Rokytky v ulici Čuprova.

Kromě trasy pro cyklisty se upravilo i koryto řeky a opravily se ochranné a opěrné zdi. Investice města dosáhla 48 milionů korun. Díky nim se výrazně zlepšil komfort na jedné z páteřních pražských tras.

Foto: Martin Šnobr, Městem na kole

Hlavní město čeká rok rekordních investic do rozvoje cyklistické infrastruktury. Zatímco v roce 2017 to bylo jen 17 milionů, v loňském roce Praha investovala už na 170 milionů. V letošním roce se proinvestuje většina z celkových 370 milionů korun na 21 kilometrů nových stezek, projekční práce a studie dalšího rozvoje.

V roce 2021 by mělo být z rozpočtu města dokončeno 17 projektů, díky kterým vznikne téměř 14 kilometrů nových stezek. Dotace budou využity i na studie a projekční práce a postaví se z nich 8 km nových stezek i v roce 2022.

[1] Návrh programu IROP, verze k 17. 3. 2021, str. 43

[2] Zdroj: http://www.mereninavstevnosti.cz/ (TOP 2019)