Rozhovor s náměstkem primátora Groningenu Philipem Broeksmou o tom, jak minulost hovoří k budoucnosti

02. 08. 2019

POHLED MĚSTA – zveřejňujeme překlad dalšího rozhovoru, tentokrát  s náměstkem primátora Groningenu Philipem Broeksmou o tom, jak minulost hovoří k budoucnosti

Před pár lety zahájili v Groningenu proces hledání strategie, jak současnou expanzi města zvládnout udržitelným způsobem. Vizi města pro rok 2030 představuje dokument „The Next City“/“Příští město“.

 

Pane náměstku, jak vypadá Příští Groningen?

 

„Příští Groningen“ se zabývá pěti hlavními problémy, s nimiž se dnes město potýká: jak usnadnit jeho růst spolu s nutností zajistit 20 tisíc nových bytových jednotek a 15 tisíc nových pracovních míst, jak urychlit energetickou proměnu a stát se CO2 neutrálním, a také jak zůstat inkluzivním městem s příležitostmi pro všechny obyvatele. Ústředním tématem je kvalita života, která je rovněž tématem v nové dohodě městské koalice „Zdravý, zelený a šťastný Groningen“.

 

Groningen byl vždy kompaktním městem a zůstane jím i Příští Groningen. Nové bytové jednotky vybudujeme uvnitř města, zejména v bývalých průmyslových areálech. Podpoříme tak rozvoj pěší a cyklistické dopravy a zabráníme zbytečným jízdám autem.

 

Jakou roli hraje ve strategii města do roku 2030 právě udržitelná městská mobilita?

 

Udržitelnost je jedním z klíčových prvků strategie „Příští město“. Udržitelná a bezemisní doprava jsou nezbytné pro usnadnění procesu růstu města, a současně zachování jeho kompaktnosti. Snažíme se o to prostřednictvím zachování hierarchie jednotlivých způsobů dopravy: na prvním místě jsou chůze a jízda na kole, následuje podpora a motivace k využití veřejné dopravy. A na posledním místě motorová doprava jako osobní či nákladní auta. Tento postoj a naše strategie vedli k tomu, že více než 60 % cest ve vnitřních částech Groningenu připadá na cyklistickou dopravu. Groningen tedy už v zásadě má poměrně udržitelný systém.

 

Dnes známe Groningen jako perfektní město pro jízdu na kole, nebylo tomu tak ale vždy. Zásadní obrat směrem k cyklistické dopravě nastal v 70. letech minulého století díky opatřením omezujícím vjezd aut do centra města. Jak k tomu došlo?

 

Jednou z nejdůležitějších podmínek pro implementaci plánu byla realizace dvou obchvatů.

Další důležitou podmínkou pak bylo vybudování nových parkovacích prostor pro auta, a to raději kolem centra města než uvnitř.

Zdroj: Evropská organizace POLIS magazín Thinking cities (12. číslo).

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)