Doprava očima psychologa, aneb všichni žijeme v blázinci - 2. díl, slovo Hybris

30. 07. 2019

„Všichni žijem’ v blázinci.“ To tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Po celý týden prezentujeme jednu myšlenku z této knihy, která má vazbu i na dopravu.

Dnes na téma slova Hibris

Strana 65 Hybris… zvláštní slovo.

Hybris je každý krok překračující přirozenou mez toho, co člověk skutečně potřebuje. Vždyť postavení člověka mezi ostatními živočichy dospělo k tomu, že má kromě dvou nepřátel – tvrdé Matky přírody a sousedů, s nimiž se pere o teritorium – ještě třetího, sám sebe. Lidská chamtivost je totiž nekonečná. A čím víc se rozvíjejí technologie, tím více platí ona krásná indická bajka o starém králi, co předal království synovi a šel hledat moudrost. Jednou syn se svým průvodcem potká žebráka. Chce ho obdarovat tím, co se vejde o žebrácké misky. Nasype tam všechny mince, které najde po kapsách, a všechny zmizí, své do ní nasypou tedy i dvořané, zmizí taky, a tak vládce káže přivézt poklady z paláce, a miska dál zeje prázdnotou. „Co je to za divnou nádobu?“ diví se syn-vladař. „Milý synu,“ řekne mu žebrák, „to jsem já, tvůj otec, a ptáš se správně. Tohle je miska přání a nikdy a ta nikdy nebude plná. Já jejím plněním ztratil zbytečně kus života, ty se toho vyvaruj..“

A tak to opravdu je: misky přání se nikdy nezaplní. Proto pád všech společností začíná ve chvíli, kdy jejich možnosti zajdou tak daleko, až se zdá, že se konečně dají všechna přání naplnit – a na to to krachne.

A co to má společného s dopravou? Hybris je každý krok překračující přirozenou mez toho, co člověk skutečně potřebuje.  Více nemá cenu téma otevírat, neboť mnozí začnou polemizovat o tom, co je přirozené, např. jestli chodit pěšky, či jedzit autem do 500 m. Další příklady by se jistě taky našly.

Štítky: Lidský rozměr (Mezioborového plánování, tag19)