25. 04. 2019
Jedná se o titulek, který jsme si vypůjčili z novinky z Velké Británie. Zaujala nás zde úvodní otázka. Jsou projekty, které cílí na rychlejší a snadnější osobní automobilovou dopravu, skutečně rozumné, když uvážíme, jaké škody naše nadměrná závislost na autech způsobuje jak životnímu prostředí, tak lidské společnosti? Zaujal nás také závěr: Je nutné přeorientovat rozsáhlé investice do silniční infrastruktury, které podporují rozvoj cestování osobními auty, a nabídnout řešení pro současné problémy v oblasti zdraví, sociální spravedlnosti, ekonomiky a životního prostředí.
Nicméně novinku nezveřejňujeme kvůli zajímavosti. Chceme upozornit na fakt, že pokud má být vytvořena opravdu kvalitní vládní koncepce městské a aktivní mobility, pak by měla být postavena na daném závěru. Proto i spouštíme participační kampaň CityChangers, abychom získali podněty od obcí, měst, veřejnosti, abychom vyvolali diskusi i na dané téma. V takovém kontextu pak má novinka úplně jiný náboj.
Přejeme příjemné čtení.
Autor Dr Andy Cope, 23. 4. 2019
Způsoby, jakými se pohybujeme po světě, jsou velmi složité. Naše rozhodování o tom, které trasy chceme využít a které cílové destinace musíme nebo chceme navštívit má vliv na to, jak a kterými místy proudí doprava. Přidejme k tomu osobnější faktory o trasách, na kterých jedeme autem, nebo denní době, kdy musíme vykonávat naše cesty, a máme před sebou značně komplikovaný soubor faktorů, které ovlivňují to, kde vznikají dopravní kongesce.
Složitost této rovnice poskytuje silné důvody, proč se zamyslet nad tím, zda rozumíme dopravnímu provozu natolik dobře, abychom mohli zasahovat do silniční sítě a efektivně ji měnit. A zcela zásadní otázka zní – co v tomto kontextu znamená „efektivně“? Jsou projekty, které cílí na rychlejší a snadnější osobní automobilovou dopravu, skutečně rozumné, když uvážíme, jaké škody naše nadměrná závislost na autech způsobuje jak životnímu prostředí, tak lidské společnosti?
Tento blog je reakcí na dvě zprávy společnosti Higways England, které se týkají dopadů různých projektů zaměřených na rozvoj silniční sítě.
První zpráva je o programu zaměřeném na místa vzniku dopravních kongescí. Zveřejnění této zprávy doprovázely titulky jako ‘Dopravní zácpy v Anglii se zhoršují, navzdory plánům, jak s nimi bojovat’. Tato zpráva je revizí série hodnocení dopravních plánů a strategií zaměřených na podporu ekonomického rozvoje, zvyšování bezpečnosti a boje s dopravním přetížením na silnicích. Zpráva zpracovává i evaluace, které byly provedeny velmi krátce po realizaci změn, tedy dřív, než mohly projekty tzv. dozrát.
I tak ale vše nasvědčuje tomu, že realizace projektů neproběhla tak, jak bylo původně zamýšleno. I když někde dochází ke zmírnění dopravní kongesce v době dopravní špičky, v jiné denní době se situace naopak zhoršuje. Výsledky v oblasti bezpečnosti jsou pozitivnější, ale důvodem může být i vyloučení odlehlých hodnot z výpočtu.
Druhá zpráva je shrnutím hodnocení 85 hlavních projektů. Většina projektů zahrnuje velmi nákladnou výstavbu nových dopravních staveb nebo zásadní technická opatření. Podle zprávy jsou plánované výstupy hlavních projektů z velké části splněny.
Tato záležitost má však poněkud širší kontext. Na jedné straně vychvalujeme přesnost předpovědí nepříznivých dopadů – ale znát rozsah škod způsobených silniční dopravou, to nezní zrovna jako důvod k oslavám. A na druhé straně je zřejmá nepřesnost dopravních a nákladových prognóz.
Předpovědi, které se týkají objemu dopravy, a co nám ukazují o tom, nakolik chápeme důsledky opatření realizovaných na podporu rozvoje automobilové dopravy, to jsou skutečné důvody k obavám. Problémů při zhotovení prognózy je mnoho a bývají složité. Ale fakt, že to nejsme schopni udělat správně, naznačuje, že skutečně nechápeme důsledky změn, které v současnosti na silniční síti provádíme.
Měli bychom v době, kdy lépe než kdy dříve rozumíme problémům, které způsobuje osobní automobilová doprava, opravdu v takové míře investovat do úsilí zaměřeného na rychlejší, delší a častější jízdy autem?
Nedávný informační materiál, který společnost Transport for Quality of Life vypracovala pro sdružení Friends of the Earth, poskytuje důkazy o tom, jak může plánování posloužit snižování potřeby jízdy autem. Zpráva poukazuje především na to, že „rozšiřování silničních sítí kolem měst a obcí vede pouze a jen k tomu, že jsme jako v bludném kruhu, kde vznikají další a další sídliště na periferii, nové silnice a expandující města“. Z toho vyplývá, že současné investování do rozvoje dopravních komunikací pro motorovou dopravu trvale podporuje škodlivé jednání tím, že usnadňuje cestování autem.
Řečeno přímo a s maximální otevřeností, jak uvádí jeden z nedávno zveřejněných argumentů, „auta nás zabíjejí. Během příštích deseti let je musíme postupně vyřadit a přestat používat“. Podle autora „musíme dopravu plánovat, ale s úplně jinými cíli: maximalizovat její sociální přínosy, a současně minimalizovat škody… a trvale rušit podmínky, které umožňují, aby auta řádila v našich životech“.
V obou zprávách jsou uvedeny tisíce důvodů, proč auta způsobují tolik škod, a první z nich alespoň přináší jasné a konstruktivní alternativy k investicím do rozvoje osobní automobilové dopravy.
Je nutné přeorientovat rozsáhlé investice do silniční infrastruktury, které podporují rozvoj cestování osobními auty, a nabídnout řešení pro současné problémy v oblasti zdraví, sociální spravedlnosti, ekonomiky a životního prostředí.
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.