03. 03. 2019
Naše země má dlouhou tradici v podpoře cykloturistiky. Délka chráněných cest pro bezpečnou jízdu na kole u nás čítá celkem 3240 km, další tisíce kilometrů bezpečných cest vznikly ve městech v podobě jízdních pruhů pro cyklisty. Vybudovat fungující produkty pro cykloturistiku nebo změnit podíl cyklistiky ve městech přesto není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Z hlediska provozu na stezkách fungují hlavně úseky, které leží v okolí velkých měst. Města jsou motorem provozu na stezkách, které fungují jako rekreační zázemí pro jejich obyvatele. Bezpečné trasy jsou zároveň přirozeným způsobem, jak napojit předměstí a blízké okolí měst pro každodenní dopravu. V minulosti byla proto hlavním iniciátorem pro stavbu tras města a obce, nebo jejich svazky. Zároveň však prakticky všechny kraje mají zpracované dlouhodobé strategie zaměřené na cyklistiku a cykloturistiku. Menší část z nich pravidelně ročně investuje část svého rozpočtu do budování a údržby stezek. Čím dál je jasné, že bez podpory krajů se jednoduše neobejdeme. Tato podpora může mít řadu podob – organizační, finanční i propagační (příklad z Prahy jsme uveřejnili nedávno).
Dnes uvádíme konkrétní příklad finanční podpory ze strany Kraje Vysočina, který nedávno vypsal výzvu z programu Fond Vysočiny, konkrétně jde o téma „CYKLODOPRAVA A CYKLOTURISTIKA 2019“. Žádosti do této výzvy je možné podávat až do 15. března 2019.
Detailní informace: Program na podporu rozvoje sítě cyklotras a cyklostezek a na zvýšení atraktivity a bezpečnosti cyklistiky
Aktivity podpořené v rámci této výzvy jsou:
Podprogram A)
Podprogram B)
Podprogram C)
Jedná se zejména o místní komunikace IV. třídy a účelové komunikace včetně polních a lesních cest, komunikace s bezprašným i prašným povrchem, zpevněné komunikace i nezpevněné cesty určené pro cykloturistiku a cyklodopravu, ale i komunikace, které jsou v rámci zpracované studie proveditelnosti výhledově určeny k přeložení stávajícího vedení cyklotrasy KČT.
Faktem zůstává, že stavění cyklostezek je jednou z nejefektivnějších forem investování v celospolečenském měřítku. Za každý kilometr ujetý na kole společnost získává – cyklisté zlepšením zdraví a prodloužením střední délky života, řidiči ušetří čas na volnějších silnicích, celá společnost v menší spotřebě energie a méně emisích, prachu a hluku. Každá investovaná koruna do cyklostezek ušetří ve společenském přínosu v průměru kolem 7 Kč.
A podobné je to u cykloturistiky, která zůstává důležitou formou cestovního ruchu a hospodářství v Česku i zemích střední Evropy. Studie Evropského parlamentu z roku 2012odhaduje celkové příjmy z cykloturistiky na 44 miliard euro za rok, za kterými se skrývá 2,3 miliardy jednodenních výletů a celkem 20 milionů cyklodovolených. Přestože v Evropě neexistuje statistika pro monitoring cykloturistiky, která by umožnila zcela bezproblémové mezinárodní srovnání, a metodiky výpočtu se liší, čísla ukazující denní výdaje cykloturistů jsou velmi podobné. Porovnání více než dvaceti národních studií ukazuje, že výdaje přenocujících cykloturistů se pohybují mezi 50 a 70 euro na den a jednodenních cyklistů mezi 10 a 20 euro na den.
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Finance (Mezioborového plánování, tag20),
Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.