Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším

25. 01. 2019

Česko vypustilo v roce 2017 do vzduchu deset tun skleníkových plynů na obyvatele. V Evropské unii jsme v tomto ukazateli pátý největší, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel. Mezinárodní závazky plníme, říká ministr životního prostředí.

Níže uvedený článek byl v kompletním znění převzat z irozhlas.cz, kde je možné najít i konkrétní grafy.

Pro většinu Čechů je změna klimatu velmi vzdálená: jen šest procent vidí změny klimatu jako globální problém číslo jedna. Každoroční zpráva energetického gigantu BP přitom upozorňuje, že s emisemi 9,8 tuny na hlavu se v roce 2017 Češi zařadili mezi největší znečišťovatele.

Jiný dokument, Carbon Majors Report 2017, zase upozorňuje na tuzemskou závislost na uhlí. Zpráva, podle které je za polovinu globálních emisí skleníkových plynů zodpovědná stovka největších znečišťovatelů, zmiňuje české uhelné elektrárny a teplárny na padesátém místě žebříčku. Jejich zplodiny se na globálních emisích podílejí z 0,3 procenta.

A zatímco sousední Německo a řada dalších evropských zemí plánují rozsáhlé změny směrem k čistější energii, Česko do roku 2030 žádné převratné reformy nechystá. I když se na první pohled může zdát, že se připravují, ve skutečnosti to tak není.

„Náš cíl je snížení emisí CO₂ minimálně o 40 procent do roku 2030,“ vysvětlil Radiožurnálu ministr Richard Brabec z hnutí ANO. „Česko je v tomto ohledu na dobré cestě, protože jsme je k minulému roku snížili o 35 procent.“

Snížení emisí o 40 procent slíbily země Evropské unie v rámci Pařížské dohody, kterou většina států světa podepsala v roce 2015. Česko její podpis dosud téměř nic nestál – čtyřicetiprocentní snížení se počítá oproti roku 1990 a velkou část závazku vyřešila ekonomická transformace po pádu komunistického režimu. Podobný propad ekonomiky – a s ní i emisí skleníkových plynů – ostatně zažila většina zemí bývalého východního bloku v čele s Ruskem.

„Je potřeba přiznat, že my jsme původní hodně velkou rezervu vyčerpali restrukturalizací těžkého průmyslu,“ dodává Brabec. „Co je bezpochyby výzva, je následující snížení o dalších 45 procent, až k 80 nebo 90procentnímu propadu emisí oproti roku 1990 v roce 2050.“

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9)