Elekotrokola – prokletí, hrozba, nebo přínos?

11. 07. 2018

Jak až s podivem, jak málo se hovoří ve městech a ve společnosti na téma pozitivní vliv rozvoje elektrokol na řešení problémů s městskou mobilitou. Bez námahy ujedeš více kilometrů, kopce a věk nejsou překážkou. Ideální pobídka pro rozvoj cyklistické infrastruktury. Při zpracování plánů udržitelné městské mobility by se mělo s tímto faktem hodně pracovat, ale moc se tak zatím neděje. Vše pozitivní o elektrokolech najdete zde - http://www.cyklomesta.cz/aktivity/elektrokola/ .

Tento týden byl ale jiný – zaměřil se na problémy. Ne, že by nebyly, ale pozitiva jednoznačně převažují, tak proč se o nich tak málo mluví.

Zpráva 1 - Prodejci jásají, starší lidé jsou spokojeni, že ujedou trasy, které by jinak nezvládli. Horská služba a další záchranné složky to ale sledují s velkým znepokojením. Zatímco pro první dvě skupiny jsou elektrokola požehnáním, pro záchranáře v Libereckém kraji jsou spíš noční můrou.

Zdroj: https://liberec.idnes.cz/uraz-elektrokolo-pad-zachranna-sluzba-dhg-/liberec-zpravy.aspx?c=A180711_095445_liberec-zpravy_tm

Zpráva 2 - Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste riziko nehody, upozorňují dopravní experti. Varují před příliš rychlými koly a elektrokoly s příliš silným motorem, které nejsou v České republice povoleny.

Zdroj: https://cestovani.idnes.cz/elektrokolo-cya-/po-cesku.aspx?c=A180710_125730_po-cesku_taj

A aby toho nebylo málo, tak jsme zjistili, že vlastně elektrokolo ani neexistuje - http://www.ebike.cz/elektrokolo-dopravni-prostredek-ktery-ve-skutecnosti-neexistuje/

Historie jízdního kola, které je poháněné elektromotorem začíná již v 19 století – viz: https://ekolo.cz/historie.  První moderní elektrokolo – které nabídlo asistované šlapání, bylo patentováno Egonem Gelhardem v roce 1982. V roce 1990 pak Michael Kutter vybudoval první prototypy funkčního elektrokola a v roce 1993 společnost Yamaha vyrobila první sériově vyráběný produkt. Základním faktorem umožňujícím tuto masovou výrobu a úspěšný prodej byla schválení japonské vlády, která toto  nové vozidlo navzdory motoru považovala za jízdní kolo.

V tomto rozhodnutí se japonská vláda rozhodla ignorovat Vídeňskou úmluvu o silničním provozu  z roku 1968. Tato smlouva jasně definuje různé formy silničních vozidel. Definice „jízdního kola“ je zde jednoznačná: Kapitola 1, Článek 1: (l) výraz „jízdní kolo“ znamená každé vozidlo, které má nejméně dvě kola a které je poháněno výlučně silou svalů osob nacházejících se na tomto vozidle, zejména pomocí pedálů nebo klik“

Takže jakmile je na kole instalován jakýkoli pohon, podle definice se stává motorovým vozidlem.

Co je třeba udělat:

• Schválit novou definici jízdního kola v Úmluvě OSN o silničním provozu, která zahrnuje pedelec.
• Schválit mezinárodní ISO normu, která poskytuje přesné specifikace elektrokol podle upravené definice úmluvy OSN.
• Upravit vnitrostátní právní předpisy, které zacházejí s elektrokoly stejně jako s jízdními koly, v souladu s pozměněnou definicí OSN.

Štítky: Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27), Elektromobilita, čistá vozidla a paliva (Dobrá praxe, tag30)