13. 02. 2018
Pokud si zadáme do googlu spojení "Bezpečné cesty do škol", tak nám vyjedou zejména tyto příklady: Pražské matky, iniciativa automobilky ŠKODA, Nadace Partnerství, BESIP (odkaz ale na stránce není funkční). Ale tato novinka není o českých příkladech, vrací se ke kořenům, odkud se vlastně myšlenka "Bezpečných cest do škol" vzala - z Velké Británie, ze SUSTRANS. Nedávno zveřejnili na svém webu novinku na dané téma. Je zajímavé porovnat, jak oni vnímají danou problematiku a jak ji vnímáme my. Ale pokud můžeme napovědět. Bezpečnost musí jít ruku v ruce s vytvořením podmínek pro aktivní mobilitu - viz. "Jít za hranice VIZI NULA".
Novinka ze SUSTRANS: Autorka Emma Walkerová, 8. 1. 2018, Překlad: Asociace měst pro cyklisty
Tisíce skotských dětí se denně musí dostat do školy a zpět domů. Ty z dětí, které cestu absolvují aktivně – ať už na kole, na koloběžce nebo pěšky – mají skvělou možnost poznávat místo, kde žijí, sdílet zážitky s kamarády nebo rodinou a udržovat si dobrou fyzickou kondici.
Stále však platí, že ačkoliv zdravotní přínosy aktivní dopravy jsou dobře známé a zdokumentované, pro mnoho dětí je nedostupná především z důvodů časových, kvůli obavám rodičů o jejich bezpečnost nebo jen pro menší pohodlí.
Publikace Průzkum dopravy do škol pro rodiče, kterou nedávno vydala skotská pobočka Sustrans ve spolupráci s Radou rodičů a učitelů ve Skotsku, odhaluje celou řadu překážek, které stojí v cestě rodinám využívajícím pro cesty do škol některý z aktivních způsobů dopravy.
Nejdůležitějším zjištěním průzkumu je skutečnost, že obava rodičů o fyzickou bezpečnost dětí je hlavní překážkou pro aktivní dopravu do školy a zpět.
Tohle jsou hlavní faktory, které podle průzkumu uvádí 42,4 % rodičů a které dětem brání jezdit do školy na kole nebo na koloběžce, případně chodit pěšky: ne zcela bezpečné trasy pro pěší a cyklisty, nedostatek vhodných chodníků, neúčinné přechody pro chodce, nezabezpečené vstupní prostory školy, nebezpeční řidiči.
Jeden z rodičů se vyjádřil takto: „I kdybychom bydleli blíž škole, musel bych děti do školy vozit, protože oblast kolem školy (až do 1,5 km) je kvůli frekventované dopravě na silnicích nebezpečná pro dítě, které jde samo pěšky nebo jede na kole.“
Ačkoliv místní samospráva má k dispozici granty jako ten z našeho fondu Bezpečnější cesty do škol, které jim pomáhají vytvořit bezpečnější trasy pro děti, je jasné, že pokud chceme, aby se děti i rodiče cítili na kole i během chůze bezpečně, musíme udělat víc.
Všechny děti bez ohledu na to, kde bydlí, by měly mít možnost dostat se do školy na kole nebo pěšky. To však bohužel neplatí.
Jak ukázal náš průzkum, volba způsobu, jakým se dítě dopravuje do školy, se liší v závislosti na tom, zda žije, nebo nežije v sociálně znevýhodněné oblasti.
Zatímco rodiče, kteří žijí v oblastech s nízkou mírou sociální deprivace, uvedli jako hlavní důvody pro svou dopravní volbu dobrou fyzickou kondici dítěte (40,8 %), pohodlí (39,1 %) a celkové zdraví a spokojenost (34,5 %), rodiče ze sociálně znevýhodněných oblastí uvedli fyzické bezpečí dítěte, včetně ohrožení dopravním provozem (32,7 %), a osobní bezpečí, jako např. ohrožení cizí osobou (26,5 %), a rovněž pohodlí (25,5 %).
Z toho vyplývá, že děti ze sociálně znevýhodněných oblastí nemají stejnou možnost dopravit se do školy aktivním způsobem jako jiní jejich vrstevníci, a tedy nemají rovnocenné podmínky, aby mohly zlepšit své zdraví a fyzickou kondici.
Studie odhalila i překážky, které brání v aktivní dopravě dětem z venkova – podle jejich rodičů je hlavní bariérou vzdálenost.
Rodiny, které mají pocit, že bydlí příliš daleko od školy na to, aby se dopravovaly aktivně, zmiňovaly i dostatečně zajištěné dopravní služby. Někteří z rodičů by si nemohli dovolit zaplatit za autobus, pokud by služba nebyla dotovaná, a některé děti mají dokonce dotovanou cestu do školy autem, kvůli velké vzdálenosti nebo zajištění jejich bezpečnosti.
Náš fond Bezpečnější trasy do škol dává místním úřadům a dalším partnerským organizacím možnost žádat o finance, které jim pomohou vybudovat bezpečné trasy pro chodce a cyklisty.
Partneři mohou požádat až o 50 % odpovídajících finančních prostředků potřebných k řešení problémů s nevhodnými chodníky, nedostatkem přechodů pro chodce nebo nebezpečným vstupním prostorem před školou (hlavní faktory, které podle našeho Průzkumu dopravy do škol rodičům nejčastěji brání v tom, aby své děti podpořili v aktivní dopravě).
Vzhledem k tomu, že 22 % skotských dětí na prvním stupni základních škol je ohroženo nadváhou či obezitou a riziko nadváhy a obezity je dvakrát vyšší u dětí žijících v znevýhodněných oblastech (NHS Scotland, 2017), je ještě důležitější než jindy umožnit lidem ve městech i na venkově, aby mohli aktivní způsoby dopravy využít mnohem častěji, a podpořit jejich šťastnější a zdravější životní styl.
Pokud máme posílit zdravé dopravní návyky našich dětí a docílit toho, aby jim vydržely celý život, teď je ten správný čas začít ve všech městech a obcích bojovat proti každodennímu taxikaření rodičů do a ze školy.
Štítky:
Bezpečnost (Mezioborového plánování, tag18),
Děti (Občan, tag38)
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.