15 PRINCIPŮ PRO KVALITNÍ VEŘEJNÝ PROSTOR

25. 01. 2018

Problematikou veřejného prostoru ve městech se začínají intenzivněji zabývat nejen urbanisté či developeři, ale celá společnost. Většina diskuzí se ale točí především kolem výšky a hustoty zástavby uvnitř města a méně se dotýká výsledných změn (ať dobrých, nebo špatných), které zasáhnou celé město a jeho jednotlivé části.

Nepříznivé dopady příliš husté a vysoké zástavby jsou všeobecně známé, k tomuto tématu se hojně vyjadřují články v tradičních i internetových médiích.

I tyto aspekty však mohou přinášet řadu výhod, pokud je používáme chytrým způsobem. Přestavba městské rezidenční oblasti s menší hustotou zástavby na oblast se střední nebo vysokou hustotu zástavby může městu přinést:

• příjemnější ulice, kvalitnější chodníky,
• širší lokální nabídka služeb a veškerých aktivit v důsledku zvýšení počtu obyvatel ve spádové oblasti,
• větší možnosti pro místní úřady, jak udržet městskou část na vyšší úrovni (pokud zvýšené poplatky zůstávají v místě a nedotují jiné části města), a
• vznik dalších otevřených veřejných prostor.

Znamená však „veřejný prostor“ vždycky to samé? Jsou všechny stejné? Řada strategií se zabývá otevřeným prostorem jen z hlediska jeho rozměru nebo funkce: „Jak velký je ten park?“ „K čemu slouží?“ A pozornost projektantů se bohužel mnohem méně zaměřuje na jeho koncepci a provedení.

Samozřejmě neplatí, že každý veřejný prostor JE stejný. Při podrobném prozkoumání rozdílů mezi charakterem veřejného prostoru v okrajových částech města a v jeho centru je zcela zřejmé, že většinu pozornosti obvykle zaměřujeme na typologie městského parku v okrajových částech měst a mnohem méně na veřejná prostranství a náměstí, která ovlivňují osídlení centrální části města (konkrétně oblasti intenzifikace).

Smysluplný a správně koncipovaný prostor pro veřejnost zahrnuje celou řadu atributů. Práce uznávaných odborníků, jako jsou Suzanne a Henry Crowhurst-Lennardovi, Camillo Sitte a Jan Gehl, položila základy pro pochopení parametrů, které v hustě zastavěných oblastech vytvářejí kvalitní prostor, nebo trochu konkrétněji náměstí a další veřejné prostory. Tato místa jsou (podle Crowhust-Lennarda) pro svou socializační, civilizační, vzdělávací, demokratickou a komerční funkci „geniálním vynálezem“ evropského města. Náš materiál se zaměřuje na některé z těchto vlastností, které jsou zde uspořádány do sktruktury patnácti hlavních principů. Pro usnadnění se veřejná prostranství v materiálu nazývají „náměstí“, ale tento termín zahrnuje celou řadu veřejných prostor v zastavěných městských oblastech (ať už jim říkáme agora, forum, piazza, plaza, Platz, platea, piata, náměstí, rynek, trg nebo market place). Více se dozvíte zde...