Mobilita je paradoxně stále velmi nepopsaný jev

23. 11. 2017

Setkáváme se s řadou vizí a předpovědí týkajících se globálních i regionálních změn, které budu mít dopad na současné pojetí mobility. Faktem je, že jsou často protichůdné a závisí na dnes neodhadnutelných faktorech. Co s pracovním trhem udělá robotizace a umělá inteligence? Budou lidé chtít pracovat z domu? Co budou dělat s volným časem? Jak ovlivní pohyb osob a zboží nové technologie? Cestovatelé budou neustále informování pomocí všudypřítomných komunikačních sítí. Jejich rozhodování, dnes založené na intuici se změní na rozhodování založené na znalostech okolních podmínek. Jak to ovlivní cestovní návyky? Jak se bude vyvíjet globální migrace? Odhadovat v tomto bodě vývoj je sice možné, ale často se bude jednat pouze o teoretické cvičení. Historie nás naučila, že vždy přijde nějaká „černá labuť“, nikým neočekávaný jev, který všechny předpovědi postaví na hlavu. Jedinou jistotou je nejistota. Radikální změny přicházejí, to cítíme všichni, ale jak se situace bude vyvíjet, to je velký otazník.

Tímto nechceme říci, že bychom měli nečinně sedět a čekat až nás budoucnost převálcuje. Společnost se musí připravit a jedinou naší zbraní jsou znalosti. Znalosti postavené na tvrdých datech, měření trendů v reálném čase, průběžných analýzách, neustálé iteraci budoucích scénářů. Budoucnost začíná již dnes. Otázka tedy zní: Máme potřebné znalosti? Využíváme všechny technologické možnosti, abychom dokázali činit moudrá rozhodnutí jak v denní operativě, tak v strategickém rozhodování? Odpověď je bohužel jednoduché NE. Mobilita je paradoxně stále velmi nepopsaný jev. Ano máme první pozitivní příklady, konečně se globálně začínají plně využívat systémy na real time detekci kolon. Systém plovoucích vozidel založený na satelitním sledování je dobrý příklad, ale to zdaleka nestačí.  Výraz mobilita vystihuje změnu v přístupu k dopravnímu plánování, od tradičního pohybu vozidel (doprava) k novému pojetí pohybu lidí (mobilita). A pohyb lidí je dnes stále nepopsaný a neuchopený jev. Nevíme, kde jdou lidé právě teď, odkud a kam jedou, v jakých počtech. Nevidíme „big picture“ mobility. Naštěstí ty samé technologie, které již dnes mění svět, zároveň poskytují velice cenná data, která je možné přetavit v potřebné znalosti pro zvládnutí budoucích výzev.

Naše práce na tématu vytváření nových nástrojů pro monitoring a řízení mobility započala v roce 2010, kdy byly položeny základy pro vznik Centra kompetence pro rozvoj dopravních systémů RODOS. Měli jsme s kolegy jednoduchou vizi. Začít sbírat všechna data, která se týkají pohybu osob a zboží, vytvořit komplexní databázi a následně data vytěžovat s cílem popsat současný stav a umožnit predikci budoucích scénářů. Tehdy jsme nevěděli, že se jedná o Velká data, říkali jsme jim pouze data.  Čekal nás nelehký úkol přesvědčit subjekty jak veřejného sektoru, tak privátní hráče, aby sdíleli naši vizi resp., aby s námi sdíleli svá cenná data. Po dlouhém boji jsme nakonec uspěli. Toto nám umožnilo vytvořit řadu nových funkcí pro podporu pohybu obyvatel. Tyto funkce jsme integrovali do jednoho systému s názvem Mobility Atlas, který přináší zcela nový komplexní pohled na mobilitu. V současné době jsou vytvořeny týmy tvořené zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, Ministerstva regionálního rozvoje, PČR, HZS a RODOSu, které budou v následujících dvou letech funkce Mobility Atlasu testovat v praxi a následně rozvíjet.

Autor článku: Marzin Hájek, RODOS