29. 12. 2017
Vídeň je blízko, Vídeň je vpředu, Vídeň je inspirace.
Pověst města Vídně dosahuje i do našich končin, proto jsem se tam i s laskavým pozváním magistrátu města Vídně vypravil, abych nasbíral nejnovější informace o jejich malém zázraku. Pokud dočtete článek až do konce, určitě mi dáte za pravdu, že Vídeň to opravdu rozjela a že se lze z mnoha věcí poučit a inspirovat.
Článek byl převzat z webu www.citeone.cz v plné délce.
Vídeň je dlouhodobě hodnocena jako jedno z nejlepších měst k životu (Mercerova studie 2011), město s jedním z nejvyšších indexů zeleného města (Green city index) a patří mezi 15 nejvlivnějších měst na světě (Global city index). Vídeň je jednoznačně turisticky atraktivní, má za rok 11,4 milionů návštěvníků, kteří se zdrží na noc (stabilní roční růst o 5 %; pro srovnání Praha 12,1 mil.). Je kongresovým městem (180 kongresů, v Praze cca 100). Také kvalifikovaní pracovníci, výzkum a nadprůměrná produktivita činí město investičně atraktivní, což pomohlo udržet Vídni tempo růstu i navzdory krizi.
Udržet či zefektivnit stávající vysokou úroveň fungování městských agend musí město dlouhodobě plánovat, předvídat vývoj do dalších 15 let a jasnými cíli stimulovat vídeňské občany k udržitelnému chování. Město si určilo smělé cíle v oblasti dopravy již v roce 2003 v podobě Strategického plánu (Masterplan), který směřuje ke snížení objemu dopravy ve městě a orientaci cestujících na udržitelné dopravní prostředky. Cílem je do roku 2020 snížit podíl individuální automobilové dopravy ve městě na 25 %, zároveň zvýšit podíl veřejné dopravy na 40 %. Cestování na kole pak na 8 % do roku 2015 a v neposlední řadě do roku 2020 udržet stávající vysoký podíl pěších na 27 %.
Strategický plán byl znovu posouzen o 5 let později, v roce 2008 a byl aktualizován. Cíle a jejich motivace však zůstaly stejné. Mezi hlavní patří snížení hladiny hluku ve městě, lepší kvalita ovzduší (plně v souladu s cíli Vídeňského programu na ochranu klimatu majícího za cíl snížit emise CO2 a NOx), dále větší veřejný prostor pro aktivity občanů a vysoká úroveň bezpečnosti silničního provozu (díky přísnému dohledu nad překračováním rychlosti a jízdou na červenou).
A výsledky naplňování ambiciózního plánu jsou nadmíru působivé: Oproti hodnotám roku 1993 se podařilo snížit podíl individuální dopravy o 7 % (ze 40 % na 33 %, tj. o pětinu), zvýšit podíl cestujících ve veřejné dopravě z 29 % na 35 % a zvýšit podíl cyklistické dopravy ze 3 % na 5 %. Kromě represivního nástroje – striktní regulace parkování – výsledku pomáhají hlavně motivační programy.
Cestování veřejnou dopravou za 1 euro na den při zakoupení celoroční jízdenky je jedním z motivačních nástrojů. Město však také významně investuje do rozšiřování dopravní sítě. Metro nyní dosahuje délky 75 km a čítá 101 stanic, další rozšiřování je plánováno až do roku 2019. Pro zatraktivnění veřejné dopravy jsou od roku 2013 v provozu i dvě nové tramvajové linky 25 a 26. Páteřní dopravě navíc významně pomáhá regionální železniční doprava.
I cyklistická doprava musí být významně podporována, pokud se ambice magistrátu mají naplnit. Oproti roku 1997 se délka cyklistické sítě ve městě téměř zdvojnásobila na téměř 1 200 km. Vídeň cyklisty počítá pomocí senzorů: v průměru používá kolo 10 tisíc cestujících denně, o víkendech je to necelých 9 tisíc. Také koncept sdílení městských kol (bike sharing) významně posiluje, a to díky nekopcovitému charakteru města i masivní podpoře budování stojanů, kde si lze kolo půjčit (z 12 v roce 2003 je jich nyní téměř 80 s plánem 120 stanic v roce 2015). Také počet nabízených městských kol významně stoupnul z 214 (2003) na téměř 1500 a v roce 2015 by měl podle předpokládaného plánu dosáhnout 2 500 kol. Celý rozvoj je podnícen finančním příspěvkem až 350 eur developerům či majitelům objektů, kteří jsou ochotni nainstalovat stojany či vymezit parkovací místa pro kola.
Také pěší doprava je určitými regulačními zásahy významně podporována. Kromě změny regulace dopravy (např. na Maria Hilfe Strasse) jsou chodci podporováni nižšími obrubníky u přechodů, chodníky jsou budovány v minimální šířce 2 metrů, světelná dopravní signalizace je nastavena tak, aby chodec nečekal déle než 40 sekund.
Park and ride (zaparkuj auto a jeď veřejnou dopravou) je účinným nástrojem pro snížení individuální dopravy. V roce 2009 nabízelo město na své periferii 6 231 míst park and ride. Regulace parkování uvnitř města významně snížila jednotkovou dobu parkování. V městských čtvrtích 1 až 9 a 20 po zavedení regulace parkování před 15 lety každoročně klesá automobilová doprava.
Vídeň plánuje i výstavbu podzemních garáží s cenou za parkování nižší, než je na povrchu.
V roce 1995 založilo město Vídeň svou organizaci TINA Vienna, která měla za úkol zajišťovat komunikaci města s EU. Následně začala řešit jednotlivé projekty a k činnostem se přidala i pomoc nejrůznějším institucím města.
TINA (zkratka pro Investice do potřeb dopravní infrastruktury) je obdobou našich útvarů rozvoje města (nejvíce mu nyní odpovídá pražský IPR). V roce 2011 ji vedení města udělilo mandát, aby jej zastupovalo v programu chytrých měst. TINA má uzavřenu smlouvu na 6 let na 700 000 eur na rok, 25 % je na smart cities agendu.
TINA funguje jako agilní jednotka na magistrátu, která podněcuje rozvoj města skrze komunikaci mezi různými odbory. Komunikace funguje na dvou stupních – na politické a na provozní úrovni.
Komunikace na politické úrovni: 4krát ročně se setkávají se starostou Dr. Häuplem a také s ředitelem magistrátu Dr. Hoeknerem. Taková velká jednání se konají v počtu asi 20 lidí, magistrátních úředníků a zástupců pověřených složek města, min. 1 z účastníků je externí konzultant. Cílem je přinést reflexi stávající práce a nastavit aktuální úkoly pro všechny složky města.
Komunikace na provozní úrovni: probíhá pod vedením pana Madreitera, kdysi vedl odbor plánování města Vídně a dnes je hlavní postavou Smart city (podrobněji vizte dále). Akční skupina se schází každých čtrnáct dní na tříhodinové jednání v počtu 12 lidí.
Za jeden rok byl tento komunikační dvouúrovňový proces nastaven a díky němu se rodí koncepčně nosné dokumenty a strategie města Vídně i směrem k smart cities. Nejnovější strategie se očekává na jaře 2014 a určitě o ní budeme informovat, protože její obsah by mohl být pro naše města velkou inspirací. Tato strategie vznikla jako podklad pro legislativní akt města, je spoluvytvářen specializovanou konzultační firmou pocházející z výzkumu, organizován v 9 úzce zaměřených pracovních skupinách, vychází ze 100 rozhovorů s důležitými přispěvateli (organizacemi) působícími ve městě Vídni a bude předložen k oponentuře jednotlivým odborům magistrátu.
Díky této jasně definované komunikační řídicí struktuře s agilní jednotkou v čele, která je pověřena přímo nejvyšším vedením města, se městu daří připravovat i dlouhodobé plány. Jedná se například o plán do roku 2050, který lze připravit i přes nutnost spolupráce napříč odbory. Vzniká tak jedna strategie města.
Kromě vlastního řídicího mechanismu je impozantní i hledisko dlouhodobých investic. Město nejdříve investovalo do zpracování souhrnné analýzy, která shromáždila vize, nápady, požadavky atp. od 200 organizací působících ve městě (městských i soukromých), následně nastavila proces, jak tyto podněty vyhodnotit, vše holistickým způsobem vedení. Kromě této činnosti bylo potřeba všechny výsledky i marketingově prodat. Součástí druhé nižší úrovně řízení tak je velký rozpočet na PR města. Ze dvou aktivit – tedy analýzy, co lidé chtějí a jak tyto požadavky formulovat do společných cílů, a PR aktivit, tedy jak tyto společné cíle formulovat do podoby srozumitelné občanům, vznikla vhodná platforma i pro politiky.
Projekt Smart city se stal strategickým projektem města, který zastřešil všechny pokrokové agendy.
Celá snaha má i praktický ekonomický kontext. 50 % zadání evropských i národních projektů má kontext smart cities a všichni, kteří se podíleli na tvorbě regionálních operačních programů, si toho byli vědomi. Pro pilotní projekty se uvažuje o investicích 25 milionů eur po dobu 7 let.
Vídeň plánuje, zkouší nové technologie a bývá u zdroje dění – je členem asociace Eurocities, členem Smart cities stakeholder platform a také významně spolupracuje s velkými společnostmi, výzkumnou institucí AIT (Rakouský institut pro technologie) či společností Siemens. Na území města si k tomu připravila prostor – takovou velkou chytrou laboratoř – jedná se o Aspern smart cities research centre, tj. výzkumné centrum pro technologie budoucnosti ve zbrusu nové čtvrti Aspern, která má být zcela dokončena v roce 2028, ale již dnes do ní jezdí metro a autobusy, staví se zde inteligentní aktivní budovy a město tak má možnost si velmi dobře prověřit, zda bude promované technologie dále podporovat investičními programy a zda a kdy se investice vrátí.
Pan Thomas Madreiter, vedoucí odboru městské strategie a plánování města Vídně si ve svém nabitém programu pro mě našel celou hodinu, a tak jsme spolu mohli podrobněji hovořit o hlavních stavebních kamenech úspěchu Vídně.
Spouštěčem celé agendy byl EU plán SET (Evropský program pro podporu investic měst do ekologicko-energetických projektů s cílem snižovat emise a generovat energii bez fosilních zdrojů). Ten byl vypsán EU již v roce 2008, v obou našich republikách téměř bez odezvy, škoda, pozn. redakce. Vídeň nezaváhala a nabízené finanční zdroje dobře využila. Díky nim vznikly vysoké ekologické standardy pro nově stavěné budovy včetně technologického vybavení. „Město začalo úzce spolupracovat s místním výzkumným ústavem a připravilo hned dva projekty – Vize 2050, tedy formulace dlouhodobých cílů města a Akční plán 2030 – tedy procesní nastavení fungování města – definování jednotlivých cílů, oblastí a kroků. Všechno vzniklo i ve spolupráci s neziskovým sektorem, a výsledkem tak nebyla parciální iniciativa města, ale iniciativa společná. A to je na celém konceptu chytrých měst klíčové,“ shrnul Madreiter základy Vídeňského úspěchu.
Dalším krokem bylo pověření již existující složky města, TINA Vienna, řízením agendy chytrých měst včetně vyčlenění speciálního rozpočtu. Na úrovni EU pak TINA získala hned první dotační projekt v rámci programu SET – spojila se se silnými městy (Frankfurtem, Kodaní, Lyonem apod.) a byla úspěšná.
Projekt Smart city se stal strategickým projektem města, který zastřešil všechny pokrokové agendy. Je totiž finančně podporován EU, je srozumitelný i občanům, je lépe řiditelný z pohledu města, jeden koncept pokryje všechny rozvojové potřeby města. Důležitá je však shoda jak pracovníků magistrátu a jeho organizací, tak i soukromých firem či dalších nezávislých, neziskových či aktivistických skupin a organizací v chápání toho, co znamená chytré město, co pro ně znamená na ekonomické, společenské, provozní úrovně, jaké výhody a jaký užitek z toho plynou pro danou organizaci i pro město Vídeň (ekonomický, ekologický, společenský…) a jak může pomoci pozici města v evropské konkurenci.
Úspěch je založen na těchto prvcích:
Štítky:
Strategie (Role města, tag2),
Zahraniční města (Role města, tag8)
Aktuality
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.