Plán udržitelné městské mobility v Mladé Boleslavi a jeho Komunikační plán

13. 12. 2019

Dle pouček, tak každý Plán udržitelné městské mobility má mít svůj Komunikační a marketingový plán. Dnes nechceme hodnotit jejich kvalitu, ale poukázat na obrovský potenciál, které má město Mladá Boleslav. Taky ho bude připravovat, ale od začátku se na jeho přípravě budou spolupodílet lidé, kteří usilují o pozitivní změny v oblasti dopravy a mobility. Nejde tedy o to v první řadě, jaký bude Komunikační a marketingový plán, ale o to, kdo bude za ním stát.

Dnes představujeme první vlaštovku, která předznamenává kvalitu budoucího Komunikačního a marketingového plánu Mladé Boleslavi. 

Tým dobrovolníků a nadšenců v  Mladé Boleslavi připravil tento e-newsletter.

Jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě, pro vás pravidelně chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi.

"Lidská představivost má ohromnou sílu. Rozum člověka posune z A do B. Představivost Tě dostane kamkoliv."

Dávný výrok Alberta Einsteina se nabízí jako ideální rozjezd pro nové vydání našeho newsletteru. I dnes tu najdete výběr z Česka i ze světa, díky kterému budete v obraze o trendech v městské mobilitě i o tom, co odlišuje běžná města od těch, která přitahují a kde se dobře žije.

Co je vlastně město? 

Zatímco v roce 1950 to bylo jen 751 milionů lidí, dnes už žijí ve městech přes 4 miliardy a prognózy počítají s tím, že tempo urbanizace ještě zrychlí.

Města jsou zkrátka lidé.

Proč se vlastně lidé stěhují do měst a jakým tempem urbanizace pokračuje? Jak se přesun lidí do měst promítá do základních věcí jako je například doprava, kvalita ovzduší, nebo způsobu, jakým využíváme prostor ve městě? Jaké postupy má smysl zachovat a co má smysl začít dělat jinak, aby se ve městě, třeba zrovna v tom vašem, dobře žilo?

Představte si například...

... jak by vypadala vaše ulice, kdyby nebyla plná zaparkovaných aut.
... jaké by to bylo, kdyby vaše děti ráno svobodně vyrážely do školy na kole, protože takhle jezdí také většina jejich spolužáků.
....s jakou náladou byste se vraceli domů po práci, kdybyste namísto postávání v kolonách a hledání parkovacího místa zkrátka domů došli pěšky, cestou se potkali s přáteli a na nákup zajeli na kole?
...jaké by to bylo, kdybyste nemuseli dojíždět přenocovat za město jen proto, že se v něm nedá sehnat dostupné a kvalitní bydlení?

Někomu to zní jako nemožné. A přesto měst, kde se každý den stovky a tisíce lidí, od dětí až po seniory, přesouvají svobodně a komfortně po svých či na kole, přibývá. Jde to. 

Představte si, jaké by to bylo, kdyby se takovým místem stalo i vaše město. Jak říkal Einstein, představivost vás dostane kamkoliv. Až příště půjdete po svém městě, zkuste to.

Přejeme pěkné čtení

Nizozemsko a Mladá Boleslav?

Když se řekne po městě na kole, možná se vám rovnou vybaví Nizozemsko. Země bez většího převýšení, kde zároveň téměř každý den prší a od Severeního moře umí foukat vichr, který rovinu snadno mění v pořádný kopec. Nizozemsko má více bicyklů než obyvatel a celý svět se tam v posledních letech jezdí učit, jak to Nizozemci dokázali, že zemi automobilům zaslíbenou proměnili v ráj cyklodopravy. Už jen jeden údaj mluví za sebe: zatímco náklady spojené s autem stojí Nizozemce ročně 8 500 €, ty spojené s kolem, na kterém denně jezdí každý čtvrtý z nich, pouhých 300 € ročně. Video nás vezme do zákulisí proměny, kterou Nizozemsko prošlo.

Video ke shlénutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=ayPDlDi9Ug4&feature=youtu.be

Města: bod na mapě, kterým se projíždí, nebo místo, kde se dobře žije?

Jsou města bodem na mapě, kterými se jen projíždí, nebo spíše sídla, budovaná po staletí k tomu, aby se zde lidé zastavili, žili a tvořili?
Čísla mluví sama za sebe: zatímco od vzniku civilizace žila drtivá většina obyvatel planety na venkově, za poslední dvě století nastal masivní přesun do měst a trendy ukazují, že bude pokračovat i nadále. Ještě v roce 1950 žilo ve městech 751 milionů lidí, loni už to bylo 4,2 miliardy a očekává se, že v polovině tohoto století bude ve městech žít již bezmála 7 miliard lidí.

Jak se urychlený přesun lidí do měst promítá do základních věcí jako je například doprava, kvalita ovzduší, nebo způsobu, jakým využíváme prostor ve městě? Jaké změny dělají moudří starostové a primátorky, aby neopakovaly chyby minulého století? A jak uspokojit rozdílné požadavky, jak rozlišit přínosné od těch, co jsou jen nejhlasitěji slyšet?

Někdy je to dlouhodobá vize, jindy stačí selský rozum. Tak například věřili byste, že když se do města stěhuje stále více lidí, že je reálné, aby se v něm všichni komfortně přesouvali jako v minulých desetiletích, tedy každý svým autem? A ideálně ještě s parkováním přímo před domem? A pokud ano, zkusili jste si někdy spočítat, kolik prostoru by všechna ta auta zabrala? A co by se místo těch všech parkovišť dalo jiného vybudovat? Že schází ve vašem městě dostupné bydlení? Co když to spolu souvisí?

Pokud se shodneme, že prostor, který máme kolem sebe k dispozici, je daný a nezvětšíme ho, potom má i v dopravě smysl bedlivě vážit, kolik prostoru chceme kterému způsobu přepravy věnovat. Rozdíly mezi tím, kolik co zabírá, ať už při parkování, nebo i v pohybu, jsou ohromné.

Více lidí v ulicích, říká architekt Okamura

Kde vidí inspiraci pro česká města děkan z Technické univerzity Liberec Osamu Okamura? Ve velkém rozhovoru to popisuje do detailu: "Kodani se například výrazně podařilo utlumit automobilový provoz a dostat víc lidí do ulic. Spočítali si totiž, že čím víc lidí v ulicích je, tím víc město prosperuje, je sociálně soudržnější, a navíc funguje i jako výkonnější inkubátor nových myšlenek a podnikatelských záměrů."

Proměny: Vídeň

Že jsou města neměnná a ulice se nedají změnit? Jak se to vezme. Takhle například radnice ve Vídni proměnila  Rottenturnstrasse: namísto hlučné ulice se zaparkovanými auty, kterou se jen projíždělo, nová pěší zóna. Dosázené stromy postupně přidají stín a příjemné mikroklima, lidé mají zase v bezpečném prostoru o důvod víc vyrazit na kole či pěšky, ať už na nákup, na kávu s přáteli, nebo si tudy jen zkrátit cestu domů. Zmizel hluk, vyčistil se vzduch, obchodníkům přibyli zákazníci. "Když jsme před rokem v podobném duchu upravili Herrengasse, přineslo to dodatečně přidanou hodnotu ve výši 1,1 milionu eur. Každý rok! Parkovací místa ztrácejí ve městech své opodstatnění," uvádí Hospodářská komora města Vídeň.

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Zapojování veřejnosti (Role města, tag6), Kampaně (Občan, tag35)