Je reálné změnit dopravní chování?

09. 12. 2019

Je třeba si přiznat jednu věc. Můžeme mluvit o klimatických změnách, můžeme mluvit o nedostatku pohybu, ale víme, že pouhé informace nebývají dostatečně účinné k tomu, aby lidé změnili své dopravní chování, především pokud jde o volbu způsobu dopravy, která je do značné míry ovlivněna fyzickým prostředím (kde žijeme, kde pracujeme, dostupnost chodníků a cyklostezek atd.). Když ráno odcházíme z domu, většinou nepřemýšlíme o tom, zda nevyužít jiný způsob dopravy, prostě použijeme stejný způsob a stejnou trasu jako obvykle v dané situaci. Návyky vznikají, když stejnou aktivitu opakujeme pravidelně, ve stejnou dobu, na stejném místě nebo ve stejné sociální situaci. Akce se pak stává mnohem víc automatickou odpovědí na podnět (např. odchod z domu ve všední den) než výsledkem vědomého uvažování.

Pokud jsou návyky silné, máme tendenci informace o alternativách ignorovat, a to značně ztěžuje možnost návyky změnit. Když však dojde k „narušení“ návyku, otevírá se okénko pro intervenci a změnu.

A zde je možná jádro problému. V českém prostředí z úst mnoha politiků slyšíme stále dokola, že lidem nelze brát svobodu, ať si dělají co chtějí a tudíž kampaním za změnu dopravního chování vůbec nerozumí.

Je tedy otázkou, nakolik níže uvedená novinka z Velké Británie je použitelná v českém kontextu. Možná bychom si měli položit jinou otázku. Došlo i v Česku ke společenském posunu, který je základním předpokladem pro řešení klimatických změn? Nebo jsme si vědomi změn a hodláme taky pro to něco udělat?

O to zajímavější je přečíst si novinku od ředitelky Centra klimatických změn a sociální transformace (ČÁST), profesorky Lorraine Whitmarshové, která právě hovoří o společenském posunu, který je nutný pro řešení klimatických změn.

Článek: Správné načasování je pro změnu dopravního chování zásadní

Guest Blogger

Naléhavost řešit klimatické změny na Zemi zdůrazňuje řada nejnovějších vědeckých studií. Chceme-li minimalizovat ty nejnebezpečnější účinky klimatických změn, máme přibližně deset let na to, abychom výrazněji snížili množství emisí skleníkových plynů.

Problém

V zemích Spojeného království se doprava podílí na emisích skleníkových plynů z více než 25 %, a narozdíl od jiných odvětví, kde je dekarbonizace úspěšná, emise z dopravy jsou stále na vzestupu. Ze všech způsobů dopravy lidé v těchto zemích používají nejčastěji osobní auta. A v poslední dekádě se to změnilo jen málo, i přes sílící obavy veřejnosti z klimatických změn a rostoucí přesvědčení, že bychom měli změnit náš životní styl.

Jedním z nejlepších způsobů, jak může jednotlivec snížit svou uhlíkovou stopu, je omezit jízdy autem. Volba aktivních způsobů dopravy, jako je jízda na kole nebo chůze, přináší i další významné benefity: zdravotní díky menšímu znečištění ovzduší ve městech a větší fyzické aktivitě obyvatel, i ekonomické díky finančním úsporám. Navíc v ucpaných městech bývá jízda na kole rychlejší a pohodlnější.

V našem novém Centru klimatických změn a sociální transformace se domníváme, že propagace a osvěta týkající se právě těchto „vedlejších“ přínosů dokáže jednotlivce i organizace motivovat mnohem víc než zaměření pouze na přínosy v oblasti životního prostředí.

Využití intervencí k prosazování změny

Pro řešení klimatických změn je nezbytné poznat a pochopit, co lidé považují za důležité – například blahobyt, zdraví dětí, nižší náklady, pohodlí – a vypracovat takové strategie a intervence, které pomohou na jednu stranu dojít k uspokojení těchto potřeb, a na druhou stranu radikálně snížit emise.

Intervence zaměřené na posílení takových dopravních návyků, které jsou v souladu s nízkouhlíkovou politikou, mohou být vedeny tzv. zdola, tj. cílí na rozhodování jednotlivce (obvykle prostřednictvím informačních kampaní), nebo naopak shora, tedy cílí na podmínky, v nichž lidé jednají (prostřednictvím ekonomických opatření – silniční poplatky, opatření v oblasti plánování a infrastruktury – zajištění vhodných cyklostezek, výchovná a institucionální opatření s cílem změnit nastavení společnosti a její hodnoty).

Programy, které fungují nejlépe, obvykle obsahují oba typy intervencí – přesvědčit lidi ke změně, a současně jim umožnit změnu udělat.

Aktivní způsoby dopravy jako jízda na kole nebo chůze přinášejí do našeho života nespočet benefitů. 

Pouhé informace nebývají dostatečně účinné k tomu, aby lidé změnili své dopravní chování, především pokud jde o volbu způsobu dopravy, která je do značné míry ovlivněna fyzickým prostředím (kde žijeme, kde pracujeme, dostupnost chodníků a cyklostezek atd.).

Na druhou stranu jsou však informace a zapojení veřejnosti zásadní pro osvětu, pro vytvoření politického mandátu a rozhodování o investování do nízkouhlíkových alternativ.

 „Narušení“ návyků

Neměli bychom však uvažovat jen o způsobu intervence, ale i o jejím načasování. Naše zvyky a návyky jsou hlavní bariérou pro změnu chování, především pokud jde o každodenní rituály (dojíždění do práce, do školy).

Když ráno odcházíme z domu, většinou nepřemýšlíme o tom, zda nevyužít jiný způsob dopravy, prostě použijeme stejný způsob a stejnou trasu jako obvykle v dané situaci.

Návyky vznikají, když stejnou aktivitu opakujeme pravidelně, ve stejnou dobu, na stejném místě nebo ve stejné sociální situaci. Akce se pak stává mnohem víc automatickou odpovědí na podnět (např. odchod z domu ve všední den) než výsledkem vědomého uvažování.

Pokud jsou návyky silné, máme tendenci informace o alternativách ignorovat, a to značně ztěžuje možnost návyky změnit. Když však dojde k „narušení“ návyku, otevírá se okénko pro intervenci a změnu.

Intervence zaměřené na tento „okamžik změny“, což může být např. změna místa bydliště, zaměstnání, odchod do důchodu, narození dítěte, závažné narušení silniční či železniční dopravy, záplavy atd., bývají mnohem účinnější než ty, které zasáhnou do nastavené každodenní rutiny.

Například díky intervenci zaměřené na podporu využívání veřejné dopravy se podařilo zdvojnásobit podíl cest autobusem mezi lidmi, kteří se nedávno přistěhovali; stejná intervence však neměla žádný dopad mezi starousedlíky v dané lokalitě.

Důkazů o tom, že načasování intervence je kritické pro její úspěšnost, je stále víc. Proto jsme se v našem centru rozhodli identifikovat momenty změny, které jsou ideální pro nastavení návyků ve prospěch nízkouhlíkové politiky, včetně chování v oblasti dopravy. Poté budeme spolu s partnery (radou města atd.) připravovat a vyhodnocovat intervence cílené právě na tyto momenty změny.

Zdroj: https://www.sustrans.org.uk/our-blog/opinion/2019/november/getting-the-timing-right-is-vital-if-we-are-to-change-travel-habits/

Štítky: Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9), Lidský rozměr (Mezioborového plánování, tag19), Kampaně (Občan, tag35)