Na počátku bylo slovo, myšlenka - i tak se dá charakterizovat Plán udržitelné městské mobility

18. 11. 2019

Plánování udržitelné městské mobility se dá přirovnat k známému výroku "Na počátku bylo slovo, myšlenka". To co si myslí politici a úředníci o plánování udržitelné městské mobility, to taky řeknou a to de facto předurčí jeho podobu.  O tom byla další prezentace na konferenci k plánům mobility (SUMP 2.0), která se uskutečnila na půdě Ministerstva dopravy (MD) dne 12. 11. 2019. Celkové shrnutí konference je k dispozici na tomto odkaze.

Tentokrát byla prezentace postavena na otázce. Jak představit SUMP 2.0, aby se stal pro politiky i úředníky atraktivnější? Nabídla 7 rad!

Nicméně pro pochopení kontextu, prezentace začíná třemi výroky politiků, které jdou proti principům a hodnotám plánu  mobility. Kolik našich politiků a úředníků myslí podobně?

• „Pokud člověk, kterému je víc než 26 let, zjistí, že jede autobusem, může sám sebe pokládat za neúspěšného.“ Margaret Thatcherová, 1986.

• „Cyklopruhy podporovat nemohu. Kolik lidí dnes tam venku jede na kole? Nejsme na Floridě. Nemáme podmínky k tomu, abychom celoročně jezdili na kolech. Já navíc přirovnávám jízdu na kole k plavání mezi žraloky – dřív nebo později tě pokoušou. A každý rok tady máme nespočet lidí na kole, které srazí nákladní auto. Není divu! Silnice se staví pro autobusy, pro osobní a nákladní auta, ne pro lidi na jízdních kolech. Pokud někdo z nich je takto usmrcen, moje srdce pro něj pláče, nicméně, je to nakonec jejich chyba.“ Rob Ford, nově zvolený starosta Toronta, proslov k radě města, 2007

• „Předchozí vláda implementovala levicový koncept, jako by se svět musel pohybovat jen jedním směrem podle marxistického vzoru, směrem k míšení ras a kultur, ke světu cyklistů a vegetariánů, kteří využívají jen obnovitelné zdroje energie a potírají všechny formy náboženství. To nemá nic společného s tradičními hodnotami Polska.“ Bývalý ministr zahraničních věcí Polska Witold Waszczykowski, 2016

Co tedy můžeme udělat proto, aby se stal plán pro politiky i úředníky atraktivnější?

Rada 1 - často pracujeme s tzv. modal splitem (dělbou přepravní práce). Co to vlastně je a jak se dá s výsledky pracovat? Je to jednoduché. Město přeci neplánujeme pro jednu cílovou skupinu. Nebojme se zohlednit potřeby všech cílových skupin, např. mladých (např. do 19 let), žen (20 - 59), seniorů (60+), či mužů (20 - 59). Ať již výsledky vyjdou jakkoliv, pravdou zůstává, že muži většinou zastávají funkce se zodpovědností. Takže se často stává, že si přetváří svět ku svému obrazu a na ostatní zapomenou.

Vezměme si například výsledky volby dopravy podle skupin obyvatelstva  z Grazu během roku 2004.

Do 19let

• Řidič osobního auta 6 %
• Spolujezdec v osobním autě 25 %
• Veřejná doprava, jízdní kolo, chůze 69 %

Ženy 20-59 let

• Řidič osobního auta 39 %
• Spolujezdec v osobním autě 9 %
• Veřejná doprava, jízdní kolo, chůze 52 %

Věk 60+

• Řidič osobního auta 37 %
• Spolujezdec v osobním autě 7 %
• Veřejná doprava, jízdní kolo, chůze 56 %

Muži 20-59

• Řidič osobního auta 61 %
• Spolujezdec v osobním autě 6 %
• Veřejná doprava, jízdní kolo, chůze 33 %

Rada 2 - nebojme se zeptat veřejnosti a nedejme tolik na svoje domněnky. Problém je, že možná uslyšíme něco, co nechceme slyšet. Zajímavý byl takový průzkum v Lipsku, kde město dává velký důraz na komunikaci s veřejností. Najednou se zjistilo, že občané mají jiné priority, než politici, či odborné autority a také se zjistilo, že politici špatně odhadli, co si lidí myslí a co chtějí. A to bylo vzorové Lipsko! Možná j eto dáno tím, že když se ozve nespokojená menšina, pak se to bere jako problém všech.

Rada 3 - Mobilita je něco, co musíme ovlivňovat. Někde je problém, někde menší. I s tímto faktorem je třeba pracovat. Česká města jsou na tom zatím relativně dobře, ale co je dnes, zítra už nemusí platit.

Rada 4 - je třeba pracovat s globálnimi trendy a hodnoty

• Demografie – stárnutí populace
• Pouze mírný nárůst HDP a příjmů
• Stále zřetelnější klimatické změny
• Nedostatek fosilních paliv – elektrická vozidla
• Městský styl života – znovuzrození života ve městech
• Používat místo vlastnit – multimodalita / sdílení
• Zpomalení a zdraví
• Automatizace / autonomní řízení

Pamatujeme při plánování na skutečnost, že populace stárne?

Počitáme při plánování s tím, že stále jsou zřetelnější klimatické změny? Platí v česku daná tvrzení?

• Sílící povědomí o tom, že zodpovídáme za vlastní chování
• Větší akceptování aktivit zaměřených na ochranu klimatu (např. Fridays for Future)
• Udržitelnost součástí školních osnov

Klade si plán otázky k městskému stylu života?

• Viditelné nevýhody života na předměstí – především vyšší nároky na čas i finance
• Velký vliv na rozhodování o tom, kde žít
• Plní více funkcí a nabízí více příležitostí
• Stále populárnější aktivní způsoby dopravy

A co takhle otázka? Používat místo vlastnit:

• Mladí lidé (narozeni po roce 1980) mění hodnoty
• Auto jako symbol svobody už není tak důležité
• Menší závislost na autě jako dopravním prostředku na krátké vzdálenosti
• Sílící potřeba sdílení – car sharing, bike sharing atd.
• Předplacené služby (např. MaaS)
• Multimodalita: informace a dostupnost

Rada 5 - pořád je třeba si připomínat, proč prosazovat udržitelnou dopravu.

• Výchozí bod – problémy s dopravou ve městech
• Doprava v evropských městech zajišťuje řadu životních funkcí. Městská mobilita, to jsou ale pořád především osobní auta s tradičním pohonem a těmito důsledky:
• Dopravní přetíženost: odhadem 270 miliard euro jsou roční ztráty v zemích EU (celkové náklady kvůli zpoždění)
• Dopady na klima: rostoucí emise + městská doprava = 23 % emisí CO2 z dopravy
• Negativní dopady na zdraví veřejnosti: špatná kvalita ovzduší = více než 500 000 předčasných úmrtí ročně v zemích EU; podobné důsledky má nedostatek fyzické aktivity
• Dopravní nehody: v roce 2016 v zemích EU 25 500 usmrcených osob (40 % v městských oblastech)

Rada 6 - je dobré se učit. O kterých evropských městech se mluví v souvislosti s jejich dopravní politikou a my bychom se mohli něco přiučit?

Základní poučka je přitom jednoduchá: Žádné město na světě lidé nemilují a nenavštěvují kvůli pěkným dálnicím nebo kvůli velkému množství (bezplatných) parkovacích míst pro auta.

• Londýn (poplatky za dopravní přetíženost, cyklistické dálnice)
• Paříž (odstranění provozu osobních aut z břehů řeky Seiny)
• Vídeň (po dobu deseti let 1. místo v žebříčku kvality života společnosti Mercer, nejkvalitnější služby veřejné dopravy)
• Madrid (omezení vjezdu pro znečišťovatele ovzduší)
• Oslo / Amsterodam / Brusel (výrazné omezení parkovacích míst pro auta)
• Tallin (bezplatná veřejná doprava pro místní obyvatelstvo)

Rada 7 - chce to odvahu. Všimli jste si, jak se pomalu v Česku vytrácí slovo "udržitelnost", anglicky "SUSTAINABLE". Možná proto i k tomu směřuje další otázka: Jaký je rozdíl mezi UMP a SUMP? Je to Supermanovo S a naše U

• Sustainable = Udržitelné
• Plánovat města, ve kterých naše děti i jejich děti budou chtít žít

Takže každý si musí vybrat, jakou vizi chce  mít, jaké slovo chce používat.

1) Zda „vizi“ šedesátých a sedmdesátých let.

2) Nebo město přátelské k dětem, které je vhodné pro život nás všech

Tak ať jsou spokojené děti hlavním kritériem pro udržitelnost a obyvatelnost našich chytrých měst!

 

Začínali jsme slovem politiků. Dejme tedy slovo ještě pro jiné názory. Kterou cestou půjdeme?

• Na prvním místě život, potom prostor, potom budovy – opačným směrem to nikdy nefunguje. Jan Gehl, dánský architekt a urbanista
• Skutečná podstata současného konfliktu je auta versus lidé… můžeme mít město, které je vstřícné k autům, nebo město vstřícné k lidem. Nemůžeme mít oboje. Enrique Peñallosa, starosta Bogoty

 

Štítky: Vize (Role města, tag1), Strategie (Role města, tag2), Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)