NKÚ kritizuje stát za cyklistickou politiku, samosprávy a nevládní organizace nabízejí pomoc

10. 05. 2021

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizuje způsob, jakým se v minulosti naplňovaly strategie pro podporu cyklistické dopravy. Stát nemá přehled o délce, stavu ani využití cyklostezek, na které přispíval obcím a krajům, uvedl ve své zprávě NKÚ. Kontroloři také upozornili na to, že výstavbu stezek pro cyklisty provázejí výrazné rozdíly v cenách. Pomoc se zajištěním koordinace chce řada organizací.

Na stavbu cyklostezek šly v letech 2013 až 2020 minimálně tři miliardy korun z veřejných rozpočtů, částečně z fondů Evropské unie. Peníze státu na výstavbu pocházejí z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Hlavními nositeli projektů jsou přitom obce a města.

NKÚ kritizuje to, že spolupráce mezi jednotlivými institucemi státu, kraji a obcemi nefunguje, jak by měla. „Ve výsledku tak stát nemá přehled o celkové délce, stavu ani o skutečném využití cyklostezek, za které zaplatil,“ tvrdí kontroloři. NKÚ se nelíbí také to, že údaje o celkové délce vybudovaných nebo opravených cyklostezek a o jejich skutečném využití nejsou k dispozici. Jako nedostatečnou hodnotí také podporu bezpečných cyklopruhů s tím, že tato varianta je výhodnější než výstavba cyklostezek.

Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že je potřeba posílit koordinaci při plánování a výstavbě cyklostezek. Kraje nebo města jsou samostatnými investory, stát na vybudování stezek přispívá. Příspěvky mohou být buď z národních zdrojů (prostřednictvím pravidelně vypisovaných výzev Státního fondu dopravní infrastruktury) nebo z evropských fondů. Důležitá proto bude komunikace s obcemi a kraji, které především cyklistickou infrastrukturu budují a využívají přitom příspěvků od státu nebo evropských fondů.

To vše se děje v situaci, kdy Evropská komise stále více tlačí na zajištění cíle uhlíkově neutrálního kontinentu a další finance podmiňuje splněním podmínek strategie Green Deal. Už za týden bude ve Vídni oficiálně schválený Panevropský plán na podporu cyklistické dopravy. Stane se tak v rámci 5. setkání ministrů v rámci Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí (THE PEP), které proběhne od 17. do 18. května 2021. Dokument je součástí takzvané Vídeňské deklarace 2021.Podpisem dokumentu se členské země zaváží výrazně zvýšit podíl cyklistické a pěší dopravy a přispět k celkovému cíli zdvojnásobení cyklodopravy do roku 2030 v celém regionu. K tomu patří budování infrastruktury, snížení počtu závažných nehod, a také popularizace pěší a cyklistické dopravy. Financovat tato opatření chce Česká republika z velké části prostřednictvím evropských fondů, částečně s využitím Národního plánu obnovy, především ale z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Kritika z NKÚ tak přichází v době, kdy se rozhoduje o směřování Česka v budoucím období.

Ministerstvo dopravy chce svolat k situaci jednání. V lednu schválená Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021 – 2030 počítá i s řešením této otázky. Spolupráci nabízejí také organizace, které se v tématu dlouhodobě angažují. Sledování stavu sítě cyklistických komunikací, monitoring provozu na stezkách, evidenci hotových i plánovaných projektů a podporovat marketingově dálkové cyklotrasy, všechny tyto činnosti již instituce dlouhodobě pro stát i komunální partnery dělají.

Partnerství pro městskou mobilitu, z.s., který sdružuje kraje, města, obce a další organizace, se koordinaci a podpoře bezmotorové dopravy a cyklistiky věnuje dlouhodobě. Partnerství o.p.s. se zabývá marketingem dálkových cyklotras a zajišťuje nástroje pro monitoring provozu na páteřních stezkách. Klub českých turistů a další organizace řeší značení cyklotras. Česká mountainbiková asociace zajišťuje koordinaci a marketing terénní cykloturistiky. Šíření odborných poznatků zase zajišťuje Česká silniční společnost, z. s., sekce SAMDI spolu s dalšími odbornými partnery.

Na 12. května svolala Komise pro dopravu Asociace krajů České republiky se spolkem Partnerství pro městskou mobilitu setkání krajských cyklokoordinátorů. Hlavním tématem bude právě výstavba bezpečné cyklistické infrastruktury a potřeby v budoucím období. Návaznost při tvorbě sítě dálkových cyklotras je velmi aktuální, jak ukazují aktuálně příklady trasy 37 v Plzeňském kraji, tzv. Pánevní trasy 66 v Ústeckém kraji nebo úseku trasy 20 k pramenům Nisy v Libereckém kraji.