Akademie městské mobulity - vypracování scénářů

03. 05. 2018

Zveřejňujeme další díl vzdělávacího semináře Akademie městské mobility. Dnes se otázky týkají vypracování scénářů. Jak už bývá zvykem této akademie, není cílem jen klást otázky, ale také nastavit zrcadlo naším plánům. Pokud si nepřiznáme, že nefugují, jejich potenciál zůstane nevyužit.

Pokusíme se vnést do problematiky nový pohled.

Víme, že součástí zpracování PUMM je stanovení scénářů. Tuto skutečnost nechceme zpochybňovat. Zjednodušeně se dají popsat takto:

• BAU scénář Nulový scénář (“business as usual”) je modelován pouze pro účely porovnání s návrhovými scénáři. Zahrnuje predikovaný vývoj demografie včetně jeho promítnutí do předpokládané změny využití území. Z hlediska dopravní infrastruktury se vyberou jen opatření, která se stejně budou realizovat.
• Minimalistický scénář je základní návrhový scénář, do které jsou zařazeny pouze vysoce efektivní opatření (dle vyhodnocení) na straně města a dále opatření nadměstského významu, která jsou připravovanými investicemi státu a kraje.
• Střední scénář je rozšířením minimalistického scénáře o další opatření na straně města, která jsou obvykle vyhodnocena jako efektivní a byla konzultována se zadavatelem.
• Maximalistický scénář je rozšířením středního scénáře o náročná opatření na straně města, která jsou obvykle vyhodnocena jako efektivní a byla konzultována se zadavatelem.

Pro základní porovnání scénářů je obvykle provedeno jejich velmi hrubé nacenění z hlediska investičních a provozních nákladů na straně města (včetně části nákladů, které bude pravděpodobně možné pokrýt z dotací). Ke stanovení scénářů se používají dopravní modely - http://www.dobramesta.cz/dopravni-modely. 

V souvislosti s vypracováním scénářů je vhodné si položit tyto otázky:

1. Popisuje váš PUMM i scénář bez dodatečných opatření (BAU scénář)?
2. Počítá váš PUMM i s alternativními politickými scénáři, které pomáhají pochopit pravděpodobné dopady různých kombinací opatření a strategií v oblasti mobility?
3. Diskutovali jste se všemi zainteresovanými subjekty o různých politických scénářích a jejich možných dopadech?
4. Informovali jste zainteresované subjekty i veřejnost o různých politických scénářích a jejich dopadech a vyzvali jste je, aby vám poskytly zpětnou vazbu?
5. Abyste podpořili přípravu a posouzení scénáře, použili jste techniky kvalitativní analýzy (např. prostřednictvím odborného posudku)?
6. Abyste podpořili přípravu a posouzení scénáře, použili jste vhodné techniky kvantitativní analýzy a analýzy dopravních modelů?
7. Zahrnuje analýza scénářů ve vašem PUMM i posouzení odolnosti a přizpůsobivosti systému mobility v souvislosti s očekávanými i neočekávanými událostmi, ke kterým může dojít v prostoru, který pokrývá tento PUMM?

Nicméně v souvislosti s vypracováním scénářů chceme položit také tyto otázky:

• Má být výstupem komplikovaný matematický model? Klidně, ale musí být srozumitelně vysvětlen, aby jej dokázal obhájit i politik. Jinak by se nemohlo stát, že by po veřejném projednání jednoho PUMM zaznělo: „Přemýšlím jak se postavit k veřejně představenému SUMP. Po odborné stránce (metodika), nejsem schopný SUMP posoudit - je to komplikovaný matematický model. Zřejmě to tak požaduje EU, případně naše legislativa. Pak tomu ale nemůžou porozumět občané. Nebo je to tak schválně?“
• Co znamená „politický scénář“? Jedná se sice o řečnickou otázku, ale chceme tím naznačit, že modelování má být nástrojem, který má pomoci politikům určit budoucí vizi, priority a cíle. Zjednodušeně. Rozpočet města na dopravu a mobilitu je jeden. Záleží jen na městě, do kterých opatření město bude investovat prioritně, např. pokud více do cyklistické dopravy, pak lze i předpokládat, že se zvýší podíl cyklistické dopravy. Pokud menší město neplánuje velké stavby a má relativně omezený rozpočet, k čemu jsou vlastně scénáře potřebné?
• Lpíme na strategii „předpokládat a dodávat“? Zhruba řečeno se to děje tak, že se podíváme na to, jaké byly vzorce poptávky po dopravě v minulosti, a předpokládáme, že budoucnost bude prostě vyžadovat víc. Tento přístup přehlíží jakoukoliv možnost změny, ať už v oblasti řízení poptávky po dopravě, změny vzorců životního stylu (např. mnohem míň mladých lidí než kdy dříve vlastní auto či řidičák), nebo dokonce jakýkoliv technologický posun. Tento nesoulad v dopravní politice se velmi výrazně projevuje na kvalitě ovzduší, kde rozpory napříč všemi oblastmi politiky způsobují riziko, že dojde k celkovému selhání politiky: nedochází k účinné integraci strategií boje proti znečištění; dopravní strategie se vlivem na kvalitu ovzduší buď nezabývají vůbec, nebo příliš intenzivně spoléhají na technologická řešení vzdálené budoucnosti; zdravotní politika se zase mnohem víc zaměřuje na léčbu a nápravu problémů než na prevenci. Nedostatečné propojení mezi existujícími důkazy a politikou vede k investičním rozhodnutím, jakými je investiční strategie pro silniční dopravu, zatímco místní ulice mohou na budování infrastruktury, díky které by mohly být mnohem lepším místem pro život, získat jen velmi nízké finanční obnosy. Současná investiční strategie pro silniční dopravu dostatečně nereflektuje vládní politiku životního prostředí a veřejného zdraví, není v souladu s měnícími se sociálními vzorci a z větší části ignoruje možnost automatizace osobní motorové dopravy v budoucnosti. A pokračující investice do silniční infrastruktury se nezdají být úplně v souladu s dalšími aspekty strategií zaměřených na kvalitu ovzduší.
• Modelují a navrhují se scénáře se správnými vstupními údaji? Víme, že toto řešení pomáhá získávat data týkající se oblasti mobility a poskytuje nástroje pro vizualizaci scénářů a možností plánování. Scénář vypracovaný pro plánovací strategii podporuje participativní charakter rozhodovacích procesů. Problém nastává v té chvíli, že se většinou počítá s růstem IAD na základě odhadů, či předpokladů ŘSD, pro které jsou zprávy o podpoře udržitelných forem dopravy ve městech zatím cizí. Co když ale mladá generace již přestává být závislá na automobilech, což by odpovídalo trendu ze sousedního Německa. Kdo tedy určil, že stupeň automobilizace bude stále růst?

Za zmínku stojí i evropský pohled, který může být pro menší města zajímavý: K podpoře tvorby a vyhodnocování scénářů je k dispozici řada modelovacích nástrojů a technik. Smyslem dopravních modelů je vyjádřit vzájemný vztah mezi dopravní poptávkou a přepravní nabídkou, a kvantitativně předpovídat a porovnávat věci, které ještě neexistují (tj. budoucí scénáře). U krátkodobějších a méně rozsáhlých projektů lze též využít kvalitativní odhady pravděpodobných účinků testovaných opatření a řešení pro mobilitu v podobných městských podmínkách. Dopravní modely nemusí nutně být tím nejlepším řešením pro analýzu scénářů. Jejich sestavení a používání vyžaduje čas, prostředky a data. Za nevhodných podmínek lze proto doporučit spíše kvalitativní nebo jednodušší kvantitativní techniky, neboť tvorba modelovacího nástroje by mohla vést k plýtvání časem i penězi. Měli bychom nicméně pamatovat na to, že kvalitně postavený model podává spolehlivější výsledky. Založíme-li strategická rozhodnutí na jednoduché metodice posuzování za účelem uspoření času a peněz ve fázi přípravy, výsledkem může být mnohem větší plýtvání peněz v důsledku realizace nesprávné strategie – zvláště obsahuje-li infrastrukturní opatření.

Zdroj: TRT TRASPORTI E TERRITORIO, Simone Bosetti, Patrizia Malgieri, Cosimo Chiffi

Využijte proto vhodných technik, například modelovaní, na podporu rozvoje a schválení scénářů. Zvolte modelovací techniky, které nevyžaduji tolik prostředků a které lze rychle realizovat. Interoperabilní moduly (tj. ty, které pokrývají vybrané aspekty dopravy a mobility nebo jine významné strategické oblasti, například využiti území) jsou vhodnější před všeobjímajícími „mega-simulacemi“ (jejichž cílem je poskytnout komplexní obraz o dopravě ve městě). Pokud nejsou prostředky pro modelovaní k dispozici, lze plánovaní scénářů založit na různých zkušenostech.

Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)