Jak cestujeme v české metropoli

26. 05. 2017

Životní tempo se neustále zrychluje a lidé se během dne snaží stihnout, co se dá. Rozvoj dopravy spolu s její modernizací by jim v tomto ohledu měl být nápomocný. Ani naše metropole není výjimkou, plánování a organizaci pražské dopravy se věnuje celá řada odborníků. Pojďme se dnes podívat na specifika dopravního chování obyvatel a návštěvníků metropole.

Pražané se v hlavním městě pohybují takřka v 50 % hromadnou dopravou. Návštěvníci, kteří do Prahy denně dojíždějí, ale pro cestování po metropoli využívají hromadnou dopravu o 20 % méně oproti místním. Nižší je i využití hromadné dopravy při cestách přes hranice města.

Bez zajímavosti není ani fakt, že neustále narůstá počet lidí, kteří dopravní prostředky kombinují.

Jakým způsobem, na jaké vzdálenosti a jak často cestujeme, ovlivňuje podle analýzy P+ pochopitelně více faktorů. Ty nejpodstatnější jsou věk, ekonomická situace čili individuální hmotné zabezpečení, a v neposlední řadě to, jestli studujeme, pracujeme, nebo si již užíváme penze. Pěšky, případně na kole, se nejvíce přepravují děti do 14 let, a to v celé polovině všech svých vykonaných cest. Hromadnou dopravu volí pro téměř dvě třetiny svých veškerých cest lidé ve věkové kategorii 15 až 24 let, tedy zejména studenti, učni a posluchači vysokých škol. To je dáno samozřejmě i jejich ekonomickou situací nebo tím, zdali vlastní řidičský průkaz. Zvýšení její úrovně má pak mnohdy za následek „přestoupení" na dopravu individuální, tedy automobilovou. Tu začínají využívat po pětadvacátém roku věku lidé pro každou čtvrtou vykonanou jízdu. A po čtyřicítce se jedná už dokonce 30 % všech cest. Dětské rekordmany v pěší chůzi následují důchodci starší sedmdesáti let, kteří pěšky chodí v 38 % případů všech vykonaných cest. A co se týče individuální dopravy automobilem, jsou na tom velice podobně jako již zmínění studující do 24 let. Tyto dvě skupiny využívají automobily úplně nejméně, dokonce i méně než žáci základních škol.

Dopravní prostředek volíme podle účelu cesty

Volba dopravního prostředku souvisí podle analýzy P+ podstatně i s účelem cesty. Automobilem jezdíme nejvíce do práce, a to téměř ve třetině všech případů. Nejméně jej pak využíváme pro cestu do školy. Přestože pro cesty za prací naprostá většina cestujících volí hromadnou dopravu, druhou pozici individuální doprava automobilem získala zejména díky menším nárokům na dobu potřebnou k překonání vzdálenosti. Pěšky nebo na kole se dopravujeme hlavně na nákupy nebo za účelem stravování, a to v celých 41 % případů. Toto prvenství souvisí také s tím, že analýza vyhodnocovala i údaje o velmi krátkých cestách. Naopak nejméně, v osmi procentech případů, chodíme pěšky nebo jedeme na kole za prací. Konkrétně jízda na kole pak činí pouhé 1 % všech vykonaných cest, ať už do zaměstnání, na nákupy, nebo jinam. Cyklistická a pěší doprava je charakteristická pro kratší cesty, běžně do jednoho kilometru. Pro vzdálenosti mezi jedním a deseti kilometry volíme nejčastěji dopravu veřejnou.

Tendenci počtů cest vykonaných obyvateli Prahy ukazuje následující graf, který nabízí vývoj po pěti letech od roku 2005. Za zmínku určitě stojí fakt, že městskou hromadnou dopravou v pracovní den využijí již téměř dva miliony cestujících.

Lidé většinou jedou automobilem tam, kde mohou na veřejnou dopravu přestoupit. Jedná se zejména o parkoviště P+R v těsné blízkosti stanic metra. U počtu takto cestujících lidí zaznamenala analýza P+ stoupající trend. Před dvanácti lety jich totiž nebyla ani čtvrtina z celkového počtu lidí, kteří se po metropoli denně přepravují. To poměrně jasně ukazuje na opodstatnění a jistě i výhodnost využivání těchto záchytných míst.

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, výstupy projektu P+