Seriál o "hodnotách" - Deset knih, které doporučuje Václav Cílek

04. 03. 2017

Václava Cílka jsme si jako podporovatele značky Město s dobrou adresou nevybrali náhodou. Doprava je technický obor a většinou o něm rozhodují technicky zaměření lidé. Jenže dopravní prostředky využívají lidé a s tím si občas technické obory moc neví rady. Ve světě techniky se dá vše změřit, zvážit, vyčíslit, jenže člověk se nedá naformovát do tabulek. Proto i doprava a mobilita potřebuje filosofický, sociologický, sociální a další rozměry, které pomohou vysvětlit technickým plánovačům, o čem je vlastně život, co lidé potřebují a po čem touží.

Pokud chceme porozumět dopravě a mobilitě, pak musíme především porozumět současnému světu, je zapotřebí kombinovat rychlá média, jako je internetové zpravodajství, s pomalými médii, a jimi jsou zejména knihy. Základem našeho vzdělání, kromě odborné literatury, by měly tvořit knihy, protože v sobě soustřeďují píli a životní zkušenost autorů, kteří je psali a přitom se opírali o zkušenosti nabyté léty studia či během dlouhých let, kdy o věcech přemýšleli. To se týká zejména starších autorů. V současné době přistupuje další aspekt – běžná každodenní média o některých věcech, jako je chudnutí střední třídy nebo ekonomická rizika, buď nemluví vůbec, anebo jen v podobě několikavětých vyjádření, která jsou jedním uchem dovnitř a druhým ven, protože taková již je povaha médií.

Pokud kniha o současném dění vyjde v respektovaném nakladatelství, jako jsou např. tradiční vykladatelské domy typu Pengium či Palgava či ještě lépe v některém z nakladatelství respektovaných universit, tak si můžeme být jisti, že neobsahuje věcné chyby a prošla důkladnou recenzí. Autoři se ve svých vývodech nejspíš budou trochu mýlit, ale bude to promyšlený, solidní omyl, jaký obvykle vede k dalšímu poznání spíš než sterilní pravda jiných.

Václav Cílek byl v roce 2015 požádán, abych zhotovil seznam deseti knih, které mohou přemýšlivému, ale zaměstnanému manažerovi pochopit povahu současnosti. Tento seznam byl zvežejněn v knize "Co se děje světem?" (2016). Níže uvádíme úryvek z jeho knihy.

 

Václav Cílek: kapitola Deset knih z knihy "Co se děje světem?"

Myslel jsem, že to bude snadný úkol, ale pak jsem o klíči k uchopení světa skrze četbu přemýšlel několik týdnů. Nakonec jsem zvolil dvojí přístup. Staří autoři vychováni v mnoha bitvách, útěcích a prohrách nám dávají nahlédnout do vrtkavé duše davu, rychle se otáčejícího kola Štěstěny i roli statečnosti lidské povahy představují základ, na němž vyrůstají současní autoři. Zatímco u starších autorů je možné tento krátký seznam jen doplňovat, u mladších autorů je možné tento krátký seznam jen doplňovat, u mladších autorů se už za rok či dva ukáže, že nové tituly je nutné obměňovat, protože změny se zrovna teď odehrávají příliš rychle.

1. Thúkydidés. O válce sicilské v Dějinách Peloponéské války. Další rovnocenné tituly jsou Herodotovy Dějiny, XXI-XXX. (Perské války), kniha Livia o druhé punské válce a rovněž spis Josefa Flavia O válce židovské. Tyto knihy nás přivádějí k poznání lidské povahy a také tomu, jak rychle se mění situace, štěstěna i samotný svět. V jejich světle lépe rozumíme třeba dění kolem ISIS. Jsou napínavé, kruté, ale přinášejí porozumění.
2. Aristoteles. Politika. Proč Angličané již dávno vytvořili velice kultivovaný a přitom praktický model vlády? Protože v knihovně každého politika až donedávna nechyběla Aristotelova Politika.
3. Řehole svatého Benedikta je jedním ze základních logistických spisů evropské civilizace. Řeší se v něm, jak mají lidé žít pohromadě, jakými pravidly se řídí vztah k nadřízeným, jaké jsou podmínky přestupu z jedné práce na jinou. I když se to nezdá, tak praktická, psychologická pravidla využili nejenom mniši, ale také evropské armády a ještě později velké firmy.
4. Niccoló Machiavelli: Florentské letopisy. V knize je popsáno nějakých dvě stě let občanských zmatků a válek v Toskánsku. Je to instruktivní čtení. Machiavelli například píše, že je jednoduché způsobit ve městě revoluci, ale nemožné ji uřídit, a to tónem, jakým by třeba mohl mluvit o akciovém trhu.
5. Pitirim Sorokin byl ruský sociolog, který založil na Harvardově universitě katedru sociologie. Hluboce se zabýval proměnami kultur a otázkami jejich konců a přerodů v jiné kultury. Nejlepší úvod je volně dostupný na webu jako Nieli, Russell (2006). Critic of the sensate culture: rediscovering the genius of Pitirin Sorokin (PDF).
6. Joseph Tainter: Kolaps komplexních společností (česky Dokořán,2009) - klasický titul, ze kterého dobře pochopíme, proč jsou složité věci a společnosti nebezpečné a jak stále dokonalejší dělba práce vede ke stagnaci či kolapsu civilizace.
7. Thilo Sarrazin: Německo páchá sebevraždu (česky Academia, 2011) – kontroverzní nesmírně zajímává kniha o tom, jak sami oslabujeme vlastní kulturu.
8. Michael Lewis: Big Short (česky Dokořán,2013) – v této knize jsem pochopil, že světovou ekonomiku neovládají ekonomičtí géniové s obrovskými počítači nacpanými daty, ale často omezení a namyšlení lidé, kteří přivedli svět ke krizi a klidně to udělají zase. Lewis je zná osobně a ví, o čem píše. Čte se to jako detektivka.
9. Erik Brynjolfsson a Andrew McAffee: Druhý věk strojů (česky Jan Melvil, 2015) – kniha o tom, co nové technologie udělají se zaměstnaností a distribucí zisků. Začíná jako oslava technologií, ale končí velkými obavami z dalšího sociálního vývoje.
10. Ian Kershaw: Konec, Německo 1944-45 (česky Jota, 2013) a doplňková kniha Keith Lowe: Zdivočelý kontinent (česky Paseka, 2015). První kniha pomáhá porozumět tomu, jak Německo mohlo až do posledních válečných dní vydávat noviny a distribuovat mzdy a potraviny. Pokud stejný německý duch ještě žije, tak asi zvládne i energetickou transformaci a uprchlickou vlnu. Druhá kniha je i o emočním vyrovnání s válkou, vyřizování si účtů a regeneraci Evropy. V kapitolách např. o velkém řeckém hladomoru nebo chorvatských čistkách člověk pochopí ledacos z dnešního dění.

Schází nějaké dílo duchovní kultury, poezie či umění, schází toho opravdu hodně, ale na základě výše uvedených titulů je možné jinak porozumět tónu a obsahu současných médií a lépe odhadnout trendy, které formují tento svět.