Seriál o "hodnotách" - O manipulaci, předpravdě, postpravdě, faktech

18. 02. 2017

V Olomouci každoročně probíhají tzv. Ekologické dny (EDO). Loňské byly na téma "Co nás vyhání z domovů? Společná porada o našem světě." V programu EDO nechyběla ani reflexe z pohledu života ve městě Olomouci, s důrazem na dopravu, mobilitu, aneb řešení pohybu lidí po městě. Diskutovalo se také na téma, zda se vůbec mohou hodnoty propojovat s otázkami řešení dopravy ve městě. 

Letošní, již 27. ročník, bude mít možná ještě zajímavější ústřední myšlenku - bude hovořit o manipulaci, předpravdě, postpravdě, faktech a hyperrealitě. Troufne si někdo na toto téma udělat přednášku opět v souvislost s dopravou a mobilitou? Nebude se jednat o příliš choulostivé téma? Možná nejde ani tak o dopravu, jako spíše o stav naší společnosti. Ondřej Slačálek napsal pro novinky zajímavý článek, který de facto předjímá letošní EDO. I když to určitě ani nechtěl, ale svým způsobem i poodkryl příčiny problémů s dopravou - také se možná i zde manipuluje s fakty, i když si to nikdy a nikdo nebude chtít přiznat.

Z daného článku citujeme:

"Nietzsche měl na tuto záměnu revoluční odpověď, která se posléze v určité části evropského myšlení stala v podstatě konvenční: Proti pozitivismu, který se zastavuje u fenoménu „existují jen fakta“, bych řekl: Ne, právě fakta neexistují, jenom interpretace. Nemůžeme zjistit žádné faktum „o sobě“ – a možná je nesmysl něco takového chtít. Fakta dávají smysl až zřetězená do příběhů a výkladů, bez nich, pokud je vůbec můžeme myslet, jsou jenom mrtvou, dusivou hmotou.

Jaký příběh vypráví pohazování „fakty“ v „postpravdivé společnosti“? Čím jsou a co vyjadřují „fakta“ a čím to, že se jich dovolává jedna část společnosti proti druhé, „vzdělané elity“ proti „obyčejným lidem“, jak zní jedno pojmenování, liberálové proti konzervativcům, jak zní druhé?

Co jsou fakta dnes? Nejsou stále především výrazem převahy? Faktů je nadbytek, ale schopnost je číst, organizovat, mít k dispozici je drahá a náročná na speciální znalosti a často i na peníze a lidské síly. Faktů je záplava, umět je zorganizovat připomíná těžbu vzácné horniny se specializovaným nářadím a personálem. Think-tanky jsou těžební společnosti, přičemž mnohé z nich posléze používají příhodná fakta ke svým předem daným účelům, které se nijak neshodují s otevřeností vůči pravdě. Faktům vládne jen někdo – jen někdo je umí přimět, aby mluvily jeho řečí. Je ale tato převaha, pokud namísto vyslovených lží užívá ve vlastní svévolné osnově jednotlivé pravdivé informace, skutečně převahou na základě pravdy? Vláda faktů, které „hovoří samy za sebe“, je výrazem třídní přesily. Lze se divit, že se tato přesila těm slabším zajídá?"

Jaká fakta uvádá dosavadní plány udržitelené městské mobility z Ústí nad Labem, Brna, Ostravy, Opavy, Plzně, Olomouce a Prahy? Nechceme soudit, chceme jen upozornit, že i s fakty se dá manipulovat.

Můžeme vás pozvat dvě páteční přednášky prvního dne besed Ekologických dnů Olomouc 2017 (21. 4. – 23. 4.).

V pátek 21.4. 2017 v Divadle hudby od 16:30 bude přednášet a diskutovat Stanislav Komárek na téma: Doba postfaktická. Latinské slovo "factum" znamená něco učiněného, v typickém případě námi: pan Vaňous faktum není, jeho krevní tlak ano - jedná se o něco, co jsme svým měřením, v laboratoři či svým interpretačním umem učinili. Podobně válka v Sýrii je fenoménem, ale konkrétní zpráva o ní je faktum: něco, co jsme z houštiny jednotlivostí vybrali, nově poskládali a předkládáme to jiným k věření. I pokud postupujeme sebe více ve stylu sine ira et studio, je obtížné, téměř nemožné se dobrat "pravého" stavu věcí - to vidíme i při nejbedlivěji vedeném soudním procesu. Pokud se stane mediální svět "vším", je situace velmi povážlivá. Založení žádného Ministerstva pravdy nevrátí zkušenostní stránku světa zpátky, naopak otevře dveře zcela orwellovské budoucnosti. Jedinou cestou, jak může "ovčan" vybloudit z labyrintu manipulací, je dívat se kolem sebe očima, ne internetem. Orientální úsloví praví: "Řezali oslu ucho a on se ptal, oč tu běží." A to stejné platí i o dopravě. Pokud mediální svět ovládne téma "dopravy", bude situace velmi povážlivá.
Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. se narodil v roce 1958 v Jindřichově Hradci. Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska.

V pátek 21.4. 2017 v Divadle hudby od 19:30 dále bude přednášet a diskutovat David Storch na téma: Poroučíme přece jen větru a dešti? Vztah lidí a přírody v antropocénu. Člověk je vládcem přírody. Člověk je součástí přírody a nevymaní se z jejích zákonitostí. Člověk bojuje s přírodou a ona mu to občas vrací. Lidstvo přemůže planetu a nastolí technosféru nebo noosféru. Matička Gaia se nakonec člověka zbaví jako nepříjemné nemoci. Tohle všechno a leccos dalšího jsme mockrát slyšeli. Ale třeba je to všechno jinak. Uvědomění si, že žijeme v antropocénu, umožňuje přehodnotit místo člověka na Zemi. A opět bychom se měli zamyslet, zda nepřehodnotit i náš vztah k dopravě a mobilitě.

Prof. David Storch, PhD. je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, a profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií.

V sobotu 22.4. po obědě od 13:30 obohatí po delší době program EDO Jan Zrzavý přednáškou "Všechno je jen manipulace".  Pro biologa není nic překvapivého na objevu, že lidská společnost stojí na manipulaci jedněch druhými (a naopak, akorát že někomu se to daří a jinému ne) -- u zvířat je to taky tak. Velmi mnoho případů, které tradičně vysvětlujeme jako projevy altruismu čistého (tedy rodinného) či recipročního (tedy korupčního), lze dobře vysvětlit jako úspěšnou manipulaci těch, kdo pomáhají, těmi, jimž je pomáháno. Háček je v tom, že se to velmi špatně odlišuje a ve většině případů prostě apriorně věříme tomu, co se nám líbí (parazit hostitelem manipuluje, kdežto rodiče dětem pomáhají). Z té špatné odlišitelnosti ovšem plyne, že věci mohou být i naopak: co když si tu manipulaci vymýšlíme, protože si o světě myslíme samé špatné věci, a ve skutečnosti jsme obklopeni čirým altruismem od obzoru k obzoru? Rodiče svým dětem pomáhají -- a hostitelé svým parazitům ne?
Prof. RNDr. Jan Zrzavý CSc. (1964) je zoolog a evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, (spolu)autor knih Jak se dělá evoluce, Proč se lidé zabíjejí, Fylogeneze živočišné říše, Systematische Zoologie a Humanbiologie.

Po Janu Zrzavém se na EDO představí jeden z nejčastějších hostů besed festivalu Zdeněk Kratochvíl na téma Staré dobré mýty a stará dobrá fakta. Dva prototypy manipulace: sofistický a platónský. Základem manipulace jsou u obou emoce, s nimiž se pracuje účelově racionálně. Sofistický způsob aspoň ruší pokrytectví; platónský zase ponechává nějaký prostor pro argumentaci, protože důsledněji předstírá racionalitu. Sebe-manipulace (byť často pod vlivem okolí), někdy pozitivní, převážně negativní (předsudky, hysterie...). Svoboda vůči manipulacím předpokládá „znát své místo“.
Obhajoba staré dobré fakticity, totiž přirozené skutečnosti; také jako kritéria toho, zda dlouhodobě obstojíme, nebo jen získáme krátkodobé výhody pomocí emočních manipulací. Nic proti emocím, ostatně rozum je nejspíš jedna z nich, ale přes ně se nám moc dostává na kobylku. Tak dlouho jsme se báli reduktivní přírodovědy, až nás zaskočila tvrdá sociální manipulace, vymknutá z řádu přirozenosti.

Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr. se narodil v Brně v roce 1952. Od roku 1990 je členem Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Přednáší také na FF UK. Zabývá se archaickou filosofií a vztahy mezi filosofií, přírodovědou, náboženstvím a uměním, a to jak v dobách vzniku těchto příležitostí, tak v naší aktuální situaci. Studoval na katolické teologické fakultě v Litoměřicích.