Jak budeme žít v roce 2036?

20. 10. 2016

„Jak budeme žít v roce 2036?“, ptá se Tomáš Sedláček a dalších 19 osobností v nové knize, která zaplnila pulty knihkupectví 19. října. Její název zní jednoduše: 2036 s podtitulem Tomáš Sedláček a hosté: Jak budeme žít za 20 let? Atraktivní sborník přináší dosud nevyřčené představy o budoucnosti.

Specialista na dopravu zde ale není. Zástupci značky Město s dobrou adresou (MSDA) tak chtějí vyplnit toto bílé místo. Cílem ale není zamyslet se nad tím, jak se tento obor i celá naše společnost změní, ale poukázat na právě připravovaný nový strategický dokument „Česká republika 2030“. Značka MSDA se zaměřila na interpretaci tohoto dokumentu, aby v něm hledala klíčové oblasti propojující člověka s dopravou a mobilitou. Pokud má být plán pro dopravu a mobilitu ve městech funkční, pak stejně musí vycházet z tohoto vyššího strategického dokumentu. Celkem se jedná o šest propojených oblastí. V příloze je pak popsána detailní vazba mezi MSDA a tímto strategickým dokumentem. Při strategickém plánování měst lze se tak vycházet z mnoha zajímavých skutečností a souvislostí,

MSDA reaguje na výzvy strategického dokumentu Česká republika 2030 a v pole svého působení se se chce zaměřit na otázky udržitelné dopravy a mobility. Cílem je podporovat integrovanou/inkluzivní dopravu, jejímž základem jsou potřeby nás lidí. Středem pozornosti interní politiky MSDA je tak hlavně člověk a jeho životní pohoda. Budoucí interní politika MSDA se bude promítat v šesti základních oblastech strategického dokumentu Česká republika 2030.

Stávající draft strategického dokumentu Česká republika 2030 je výsledkem aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje z roku 2010. Zadání aktualizace bylo schváleno usnesením vlády ze dne 29. července 2015 č. 622 k agendě udržitelného rozvoje. Draft je výsledkem širokého participativního procesu, který probíhal od září 2015 a byl koordinován Oddělením pro udržitelný rozvoj ÚV ČR. 

Oblast 1. Lidé a společnost (aneb naše pozornost je zaměřena na člověka).: Doprava a mobilita je prezentována v kontextu subjektivně vnímané životní pohody obyvatel (well-being). Pokud má člověk dostatek finančních prostředků, stabilní rodinné zázemí, pak je doprava a mobilita vnímána jen z pohledu různých životních stylů. Kdo je aktivní, přirozeněji si vybírá ke svým denním cestám chůzi a jízdní kolo. Jiný bude preferovat zase osobní automobil. Životní pohoda, způsob dopravy a mobility je ale závislá na řadě dalších faktorů, jako je úbytek pracovních sil, zdraví a další. Nemoci oběhové soustavy v roce 2013 byly hlavním důvodem pro 47 % všech úmrtí. Nemocím lze ale předcházet nejen osobním přístupem, ale i tvorbou veřejného prostoru, které svým způsobem ovlivňuje také náš životní styl. Až 80 % nemocí by šlo předcházet úpravou životního stylu i změnou prostředí, které bude podporovat zdraví. I tyto otázky je třeba reflektovat v otázkách dopravy a mobility. Dále je nutné pracovat s demografickým vývojem, který jednoznačně směřuje ke stárnutí společnosti. Cílem je pak stáří prožít ve zdraví a v životní pohodě, jehož součástí je opět výběr dopravního prostředku.

Oblast 2. Udržitelný hospodářský model (aneb naše pozornost je zaměřena na ekonomiku). Udržitelný hospodářský model je takový, který zajistí, že hospodářství dokáže dlouhodobě zvyšovat rozsah a kvalitu poskytovaných služeb a statků, a to co nejefektivnějším a nejšetrnějším způsobem, tedy s co nejnižšími náklady a s vynaložením co nejmenšího objemu přírodních zdrojů. K výkonu ekonomiky v dlouhém období přispívá i dopravní infrastruktura: silniční a železniční síť, infrastruktura letecké dopravy, vodní cesty a obecně rovině schopnost přepravovat lidi a zboží); Udržitelnost dopravní infrastruktury je dána schopností poskytovat služby obecného ekonomického zájmu v dostatečném rozsahuza přijatelnou cenu v ekonomicky efektivních systémech (při plném pokrytí nákladů uživateli, avšak zahrnutím i některých pozitivních externalit do výnosů).

Oblast 3. Ekosystémy (aneb naše pozornost je zaměřena na životní prostředí). Krajinný ekosystém schopný odolávat destabilizujícím vlivům je základní podmínkou dalšího vývoje lidské společnosti. Krajinu přitom zásadně ovlivňují zejména způsoby hospodaření v ní, rozvoj sídel a technické, zejména dopravní infrastruktury. V posledních letech se pak stále významněji uplatňuje vliv změny klimatu, která ovlivňuje složení a vývoj ekosystémů a tedy i zajištění jejich klíčových služeb. Jedním z nejzávažnějších problémů dopravy měst a obcí je znečištění ovzduší emisemi, které mají rizikový vliv na zdraví člověka. Dopravní provoz produkuje velké množství znečišťujících látek a zatěžuje obyvatele nadměrným hlukem. Dopravní infrastruktura má také vliv na fragmentaci krajiny. Při návrhu uličního prostoru je třeba vyzdvihnout roli přírody, zeleně ve městě, neboť příroda je důležitou součástí každodenního života. Současná krajina postrádá spojitou a dostatečně hustou síť místních cest. Součástí komplexních snah o zlepšení stavu krajiny tedy musí být i obnova historických cest, které znovu zpřístupní krajinu člověku.

Oblast 4. Udržitelný rozvoj sídel a území. Tato oblast je nejvíce spojena s termíny, které se používají při zpracování plánů udržitelné městské mobility, mezi které patří např. rostoucí prostorová mobilita – suburbanizace, zhoršená veřejná dopravní obsluha, více obyvatel je ohroženo hlukem, dojížďka za prací, do škol (mimo hranice obce), kvalita ovzduší, emise a imise, spolupráce státu, kraje a města, růst významu nestátních aktérů, atd. Proto vize MSDA v oblasti dopravy a mobility ve městě je následující: „V návaznosti na rostoucí prostorovou mobilitu se budou postupně odklánět nové dopravní politiky ve městech od jednostranné preference a zvýhodňování individuálního automobilismu a budou brát ohled na širší potřeby obyvatel vyvolané jak demografickými změnami (stárnutí městské populace) tak i měnícím se životním stylem ve městech. Bude docházet k výrazným administrativním restrikcím a zpoplatnění vjezdu a parkování osobních automobilů v některých oblastech měst. Tento trend bude kompenzován rozvojem infrastruktury pro cyklistiku a pěší provoz, sdílením dopravních prostředků a služeb a vytvářením kompaktních, pěšky dostupných sousedství. Základní páteří pro zajištění mobility v regionech bude spolehlivá, energeticky úsporná a nízkoemisní veřejná doprava. Ač bude nadále poskytovaná jednotlivými dopravci, bude na regionální a později i na národní úrovni integrována do dopravního systému s navzájem provázanými jízdními řády, sjednocenými podmínkami přepravy, vzájemným uznáváním jízdních dokladů, minimalizací přestupních vzdáleností mezi jednotlivými druhy dopravy a jednotným informačním systémem. Zároveň bude propojena s ostatními druhy dopravy systémy jako Bike and Ride, Park and Ride a Kiss and Ride.“

Oblast 5. Česko podporující udržitelný rozvoj v Evropě a ve světě. V roce 2015 na mezinárodní úrovni vyvrcholilo několik dlouhodobých procesů, které vedly k přijetí významných multilaterálních dohod v oblastech spojených s udržitelným rozvojem a globálním rozvojem v širším slova smyslu.  Nejvýznamnější pro globální směřování k udržitelnému rozvoji bylo nepochybně přijetí Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), které jsou součástí tzv. Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Přijetí Agendy 2030 bylo dosaženo po třech letech vyjednávání, která započala na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji, pro kterou se vžil název Rio+20. Druhým zásadním milníkem pro globální udržitelný rozvoj je klimatická dohoda přijatá v Paříži na 21. zasedání konference Smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015 v Paříži. Jejím cílem je udržet růst průměrné teploty na planetě do konce století pod dvěma stupni Celsia. Obě dohody jsou úzce provázány.

Oblast 6. Dobré vládnutí pro udržitelný rozvoj. Tato oblast mění pojetí vztahu mezi vládnutím (governance) a udržitelným rozvojem, resp. udržitelnou městskou mobilitou. Nově se pracuje s termínem dobrého vládnutí jako jednoho z rozměrů kvality života. Ve všech případech se přitom bere ohled jak na potřebu vládnout dlouhodobě efektivně, tak na potřebu vládnout demokraticky. Právě obojí dohromady je chápáno jako dobré vládnutí (good governance). Neexistuje však žádné společné a zároveň přesné vymezení tohoto dobrého vládnutí. Hodnotové ukotvení různých vymezení dobrého vládnutí není příliš reflektováno. Nicméně MSDA tyto hodnoty definovala a doporučuje je při zpracování plánu udržitelné městské mobility, který je samozřejmě spojen s otázkou politické vůle, či ochoty řešit danou problematiku. MSDA chce pomoci podpořit soubor sedmi hodnot:

• Život v ulicích - mít dostatek prostoru pro zdravý, aktivní a společenský život ve městě.
• Setkávání se - setkávat se s přáteli, známými i neznámými lidmi v rámci veřejného prostoru.
• Bezpečí - mít možnost bezpečně chodit pěšky a jezdit na kole.
• Krása - mít prostor pro relaxaci a estetické zážitky.
• Čisté město - žít ve městě bez větších problémů s dopravními zácpami, hlukem, znečištěním a dalšími zdravotními riziky.
• Dostupnost pro všechny - vždy mít možnost vybrat si kterýkoliv dopravní prostředek, jímž se bezpečně, snadno a včas dostanu, kam budu chtít.
• Dostatečný prostor - mít takovou dopravní infrastrukturu, díky které se naprostá většina z nás dokáže po městě efektivně přepravovat, aniž by přitom trpěl městský prostor, obecná dostupnost či kvalita života.